MPSV k aktuálnímu rozhodnutí Ústavního soudu o dorovnávání slovenských důchodů

 V Praze 16. února 2012

Ve svém nálezu se v případě pana K. H. Ústavní soud vymezil proti dřívějšímu rozhodnutí Soudního dvora EU, podle něhož je dorovnávání slovenských důchodů pouze českým občanům diskriminační a porušující jeden ze základních principů EU.

Tento spor Ústavního soudu se Soudním dvorem EU bude jistě předmětem mnoha diskuzí především ústavních právníků. MPSV považuje v tomto okamžiku za potřebné upřesnit informaci sdělovacích prostředků o tom, že pan K. H. obdržel za svou celoživotní práci důchod ve výši zhruba 3,5 tisíce Kč. Tato částka (dnes po valorizacích již vyšší) však odpovídá pouze době pojištění jmenovaného v ČR získané po 31. 12. 1992. Vedle ní je ovšem panu K. H. vyplácen také důchod ze SR. Dotyčný byl totiž před 1. 1. 1993 (ale i krátce po rozdělení státu) zaměstnán u Rušňového (lokomotivního) depa Bratislava (organizační složky Československých drah), a proto mu podle Smlouvy mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení veškeré doby zaměstnání získané před rozdělením federace ve svém důchodu zhodnotila SR.

Podle informací, které má MPSV k dispozici, je tak součet slovenského důchodu přepočteného na českou měnu a českého dílčího důchodu podstatně vyšší, než kolik by činil důchod, který by panu K. H. za celoživotní práci přiznala ČR, tj. kdyby zhodnotila i doby jeho zaměstnání před rozdělením federace a je také podstatně vyšší než kolik činí průměrné české důchody.

Z nálezu Ústavního soudu tedy pro pana K. H. neplyne žádné navýšení jeho současného důchodu, protože ČR v konečném výsledku nemá co dorovnávat - plný český důchod by v tomto případě byl totiž nižší, než kolik pan K. H. v současnosti dostává v součtu od ČR a SR. Tato skutečnost jenom dokladuje složitost celé problematiky a svědčí o tom, že Ústavní soud rozhodoval v tak zásadní věci, ačkoli měl evidentní nedostatek podkladů.  MPSV však může ujistit, že rozhodně nepřistoupí ke snížení úhrnného příjmu pana K. H., jak by také mohlo vyplývat z nálezu Ústavního soudu.

MPSV nález Ústavního soudu a jeho možné obecné dopady podrobí detailní analýze a zváží možnosti dalšího postupu, a to zejména s přihlédnutím k riziku potenciálních miliardových nákladů v případě žalob ze strany jiných než českých občanů nebo jiných osob, které pracovaly na území společného státu.

 

Viktorie Plívová
vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí MPSV