Sociální zabezpečení v kontextu EU: lidé se nejvíce zajímají o „evropské“ důchody

Praha 14. 5. 2009

Počet činností, které v oblasti sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v souvislosti s členstvím České republiky v Evropské unii pro své klienty vykonává, přibývá. V roce 2008 řešila celkem 196 288 úkonů spojených s agendou EU, tedy ve vztahu ke státům EU/EHP a Švýcarsku. Průměrně tak zaměstnanci ČSSZ vyřizovali 16 357 úkonů měsíčně. V roce 2004, kdy ČR k 1. květnu vstoupila do EU, vyřizovala ČSSZ průměrně 8 373 úkonů měsíčně.

Celkový počet žádostí v roce 2008 činil 73 395, přičemž nejvíce těchto žádostí se týkalo příslušnosti k právním předpisům (jestliže lidé migrují za prací po státech EU, je nutné vědět, ve kterém státě budou pojištěni). Klienti se na příslušná pracoviště ČSSZ obraceli proto, že chtěli vystavit evropské formuláře potvrzující účast v českém systému sociálního pojištění. To se týkalo zejména vyslání pracovníků a souběžné činnosti ve dvou nebo více členských státech.

Pracovníci ČSSZ zodpověděli celkem 104 781 dotazů z oblasti sociálního zabezpečení - nejčastěji se lidé zajímali o důchodové nároky. V roce 2008 se o sociální zabezpečení v souvislosti s EU nejvíc zajímali klienti ČSSZ ze Středočeského kraje - průměrně víc než 1 273 úkonů měsíčně, z Brna - 1 149 úkonů měsíčně a z Prahy - 971 úkonů.

ČSSZ působí jako instituce určená pro provádění koordinačních nařízení Rady (EHS) 1408/71 a 574/72. V současné době uvedená nařízení aplikuje 31 států (země EU/EHP a Švýcarsko).

Ve státech Evropské unie se sociální zabezpečení řídí nařízeními Rady (EHS) 1408/71 a 574/72, která jsou nadřazena národním zákonům členských států. Koordinace sociálního zabezpečení je založena na čtyřech základních principech, které v praxi pro migrující pracovníky znamenají:

  • Podle principu rovného zacházení podléhají migrující osoby na území členských států stejným povinnostem a užívají stejných výhod jako státní příslušníci dotyčného státu.
  • Na základě principu aplikace právního řádu jediného státu by nemělo dojít k situaci, že by migrující osoba v daném okamžiku podléhala právním předpisům více států nebo naopak nebyla pojištěna vůbec. Obecně platí, že se uplatňuje legislativa země, kde zaměstnaná osoba nebo OSVČ pracuje bez ohledu na místo jejího bydliště.
  • Princip sčítání dob pojištění se využívá v případech, kdy člověk stráví část svého pracovního života v jednom a část v jiném členském státě a přitom nesplní předepsanou dobu pojištění pro nárok na dávku v některém z nich. Koordinační nařízení zakotvují ustanovení, že pro získání nároku na dávky je třeba tam, kde to připadá v úvahu, přihlédnout i k dobám pojištění získaným v jiných členských státech.
  • Princip zachování nabytých práv zajišťuje migrujícím osobám výplatu dávek i na území jiného členského státu, než má sídlo instituce odpovědná za jejich výplatu.
Základní informace o sociálním zabezpečení v EU mohou lidé najít na webových stránkách ČSSZ na adrese: http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/ a v informačních letácích, které ČSSZ vydala. Týkají se obecných principů sociálního zabezpečení, důchodů, příslušnosti k právním předpisům a peněžitých dávek v nemoci a mateřství. K dispozici jsou na webových stránkách ČSSZ.