Česko-slovenské důchody

(Stanovisko ČSSZ k tiskové zprávě ombudsmana „ČSSZ diskriminuje některé klienty“)

11. 10. 2007

Při nároku na důchod lidí, kteří v době rozdělení Československa pracovali na území Čech a Slovenska, ČSSZ postupuje podle Smlouvy mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení č. 228/1993 Sb. Její článek 20 stanovuje, že doby pojištění získané před rozdělením ČSFR hodnotí, tedy započítává, ten smluvní stát, na jehož území měl sídlo zaměstnavatel ke dni rozdělení ČSFR. Sídlem zaměstnavatele se rozumí adresa zapsaná v obchodním rejstříku k 31. prosinci 1992.

Důležité je tedy podle uvedené smlouvy sídlo zaměstnavatele, nikoliv místo skutečného výkonu zaměstnání. Může tak docházet k situacím, že občan, který celou dobu před 31. prosincem 1992 bydlel, studoval a pracoval v Čechách, ale jeho zaměstnavatel měl sídlo na Slovensku, bude za tyto doby pojištění pobírat důchod ze Slovenské republiky.

Od 1. ledna 1993 se české a slovenské důchody vyplácí podle „národních“ pravidel. Důchod vyplácený ze Slovenska odpovídá slovenské legislativě o důchodovém pojištění a výkonnosti ekonomiky. V době, kdy se rozdělovala Česká a Slovenská Federativní Republika  nebylo možné předvídat, jak se bude vyvíjet ekonomika jednotlivých zemí. Představitelé obou států se dohodli uvedeným způsobem, který ČSSZ jako výkonná organizace realizuje.

Na Slovensko ČSSZ vyplácela ke 30. červnu 2007 celkem 12 546 důchodů. Rozdílný zápočet dob pojištění u zaměstnankyň Československých státních drah mohl být v minulosti způsoben tím, že sama organizace různým způsobem uváděla dobu pojištění v evidenčních listech důchodového pojištění (ELDP) svých zaměstnanců – v některých případech ji označila jako českou, jinde jako slovenskou. Právě z údajů z ELDP vychází Česká správa sociálního zabezpečení při výpočtu důchodů. 

Svůj postup v konkrétním případě ČSSZ ombudsmanovi JUDr. Otakaru Motejlovi vysvětlila. Seznámila ho s tím, že po konzultaci s Ministerstvem práce a sociálních věcí považuje za stěžejní rozsudek Nejvyššího správního soudu, který však dosud nebyl dosud vydán.

Realizace rozsudku krajského soudu je znemožněna především tím, že tento soud nerespektoval mezinárodně uznávanou zásadu zákazu duplicitního zápočtu dob důchodového pojištění za stejnou dobu pojištění současně dvěma nositeli pojištění. Žadatelku, která je poživatelkou slovenského důchodu, nelze zvýhodňovat přiznáním českého důchodu za stejnou dobu pojištění, kterou jí započetl slovenský nositel pojištění.

Pro úplnost: v současné době orgány sociálního zabezpečení řeší způsob dorovnání slovenských důchodů na výši, která by této skupině občanů náležela podle českých předpisů, pokud by nebyla aplikována dříve uvedená Smlouva mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení.

Zájmem ČSSZ je, aby lidé vždy dostávali to, na co mají nárok, ale aby to nebylo na žádné straně v rozporu s právními předpisy. Tato oblast je však velmi složitá a bez rychlé a kvalitní spolupráce s potřebnými institucemi není možné ji vyřešit.