Přepisování a falšování údajů na tzv. neschopence je trestné

Praha 29. 6. 2007

Zůstat déle doma a dostávat nemocenské. To je nejčastější důvod, proč si lidé na legitimaci práce neschopného, tzv. neschopence, přepisují datum vystavení či ukončení. Podle § 176 trestního zákona se však jedná o trestný čin, a to bez ohledu na to, o jakou částku se tím padělatelé obohatí. Za pozměňování a padělání veřejné listiny přitom hrozí peněžitý trest či odnětí svobody až pět let.

Falšovat tzv. neschopenku je přitom naivní. OSSZ/PSSZ/MSSZ či zaměstnavatelé na to jednoduše přijdou - stačí, když porovnají evidenci ošetřujícího lékaře s údaji příslušné správy sociálního zabezpečení. Potvrzují to i případy z poslední doby, s kterými se setkali pracovníci okresních, v Praze Pražské, v Brně Městské správy sociálního zabezpečení:

V květnu 2007 oznámila OSSZ Bruntál Policii ČR, že mladý muž zfalšoval datum na dokladu „Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti“. Protože pracovnice bruntálské OSSZ zfalšovanou neschopenku odhalila včas, k výplatě nemocenského, na které mladík neměl nárok, nedošlo.

Obdobně postupovala Okresní správa sociálního zabezpečení Prachatice: podala trestní oznámení na příjemce nemocenského, který přepsal datum na dokladu o ukončení pracovní neschopnosti.

OSSZ Blansko podala v březnu letošního roku Policii ČR trestní oznámení na ženu, která si na dokladu o pracovní neschopnosti přepsala datum ukončení pracovní neschopnosti ze 6. 2. na 16. 2. 2007. Na nesrovnalost v datu upozornil OSSZ zaměstnavatel. Díky tomu k výplatě nemocenského, na které žena neměla nárok, nedošlo.

Další případ falšování dat na tzv. neschopence řešila OSSZ Sokolov. Obrátila se na ni organizace s podezřením, že její zaměstnanec přepsal datum ukončení pracovní neschopnosti. Spolupráce zaměstnavatele s OSSZ odhalila podvod včas. OSSZ Sokolov předala podnět na Policii ČR.

Podezření na trestný čin oznámila začátkem roku 2007 Policii ČR také OSSZ Jindřichův Hradec. Práce neschopný muž si o jeden měsíc přepsal datum na dokladu o pracovní neschopnosti. Tím se dopustil trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny. Okresní státní zastupitelství doplnilo trestní spis o vyčíslení finanční škody, která by státu výplatou nemocenských dávek vznikla.

Pro úplnost uvádíme:

Tiskopis potvrzující pracovní neschopnost má čtyři části:
  1. při vystavení předá lékař první díl („Legitimaci práce neschopného pojištěnce“) pacientovi,
  2. druhý díl („Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti“) zůstane v dokumentaci lékaře,
  3. třetí část („Hlášení o počátku pracovní neschopnosti“) bez uvedení diagnózy obdrží zaměstnavatel,
  4. poslední část tiskopisu („Hlášení OSSZ“) zašle lékař v den vystavení s kódem diagnózy příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Při ukončení pracovní neschopnosti ošetřující lékař odevzdá pacientovi druhou část tiskopisu („Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti“), kterým se uplatňuje nárok na výplatu nemocenského a pacient ho odevzdá svému zaměstnavateli. Ošetřující lékař současně od pacienta převezme první díl tzv. neschopenky („Legitimaci práce neschopného pojištěnce“), vyznačí na něj datum ukončení pracovní neschopností a tento díl zašle OSSZ/PSSZ/MSSZ do evidence práce neschopných. Je tedy zřejmé, že prosté porovnání evidencí vede k odhalení případných podvodů.