Za deset let ubylo pracovních neschopností, stoná se ale déle

Praha 5. 2. 2007

O 18 % pracovních neschopností (PN) méně než v roce 1996. To jsou údaje České správy sociálního zabezpečení, srovná-li se loňský rok se situací před deseti lety. Zatímco v roce 2006 ČSSZ evidovala 2 870 261 ukončených pracovních neschopností, v roce 1996 jich bylo o 648 090 více, celkem 3 518 351.

Naopak postupně rostl počet prostonaných dnů a s tím související průměrná délka trvání jedné pracovní neschopnosti. Před deseti lety v roce 1996 lidé prostonali celkem 87 993 960 dnů a jedna pracovní neschopnost trvala v průměru 25,01 dne. V loňském roce už lidé v České republice prostonali celkem 104 747 532 dnů (tj. o 16 753 572 dnů víc než před deseti lety) a průměrná délka jedné PN se zvýšila o 11,48 na 36,49 dne.

Nejvíc ukončených pracovních neschopností v roce 2006 ČSSZ evidovala v Moravskoslezském kraji, bylo jich 332 485, naopak nejméně v kraji Karlovarském – 85 802. Zásadní roli přitom hraje velikost jednotlivých krajů a s tím související počet obyvatel. V Moravskoslezském kraji se také v roce 2006 prostonalo nejvíc dnů – celkem 14 176 697. Z uvedeného je zřejmé, že v tomto kraji na severu Moravy se také v průměru stonalo nejdéle: 42,64 dne. A podobná situace byla v kraji Zlínském: 41,68 dne. Srovnáme-li situaci s krajem Karlovarským, pak v něm jedna pracovní neschopnost v loňském roce průměrně trvala o 8,56 dne méně než na severní Moravě, tedy 34,08 dne. Nejkratší dobu lidé stonali v Praze a ve Středočeském kraji – jedna pracovní neschopnost tam v roce 2006 průměrně trvala 31,10 a 33,11 dne.

Na nemocenském před deseti lety ČSSZ vyplatila celkem cca. 17,66 miliard korun, přičemž výdaje na všechny dávky nemocenského pojištění byly cca. 21,48 miliard Kč. Loni si nemocenské vyžádalo 26,96 miliard korun. Přičteme-li k této částce výdaje na další dávky nemocenského pojištění v roce 2006, tj. podporu při ošetřování člena rodiny, peněžitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jednalo o výdaje v celkové výši 32,77 miliardy korun.

Vliv na pracovní neschopnost mají mimo jiné sociálně ekonomické faktory (mzda, nezaměstnanost, kvalita zdravotní péče a s tím související vyšší věk dožití aj.), které ovlivňují pracovní neschopnost zejména ve vyšších věkových kategoriích. Roli hraje také to, zda Českou republiku v daném období postihla epidemie virových onemocnění .

Pracovní neschopnost (PN) v letech 1996 až 2006 – dle evidence ČSSZ

  1996 1997 1998 1999 2000
Počet ukončených případů pracovní neschopnosti 3 518 351 4 442 443 3 941 742 3 941 292 4 040 986
Počet prostonaných dnů 87 993 960 120 371 275 109 889 469 108 387 573 116 803 822
Průměrná doby trvání jednoho případu PN 25,01 27,09 27,88 27,5 28,9


  2001 2002 2003 2004 2005 2006
Počet ukončených případů pracovní neschopnosti 4 030 539 3 777 066 3 829 738 2 906 149 3 185 257 2 870 261
Počet prostonaných dnů 119 211 316 120 812 989 121 047 763 105 955 526 107 095 134 104 747 532
Průměrná doby trvání jednoho případu PN 29,58 31,99 31,61 36,46 33,62 36,49