Stonalo se méně, ale delší dobu

Praha 8. 11. 2006

V prvních třech čtvrtletích letošního roku bylo o 13 % méně nemocných než ve stejném období 2005. Vyplývá to z evidence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zatímco letos ke 30. 9. ČSSZ evidovala celkem 2 141 570 ukončených pracovních neschopností (PN), vloni jich ke stejnému datu bylo 2 462 657. Lidí, kteří pobírali nemocenské, ubylo v celé České republice. Nejvíc v Praze – počet ukončených pracovních neschopností se v hlavním městě meziročně snížil o 39 307 na celkem 227 681 případů a také v Moravskoslezském kraji - 251 202 ukončených pracovních neschopností znamená meziroční pokles o 34 359 PN.

O tři procenta poklesl také celkový počet prostonaných dnů. Do konce letošního září lidé prostonali celkem 80 349 916 dnů, což je o 2 391 414 dnů méně než v loňském roce. Prostonaných dnů ubylo v celé republice s výjimkou Moravskoslezského kraje, kde naopak počet prostonaných dnů oproti loňsku vzrostl o 1 221 na 10 999 739. K největšímu meziročnímu poklesu v počtu prostonaných dnů přitom došlo v Praze, a to o 429 546 na 7 269 507 dnů a v Královéhradeckém kraji o 307 114 dnů na celkem 4 483 653.

Lidé však ke 30. 9. 2006 stonali déle než ve stejném období roku 2005. Průměrná doba trvání jedné pracovní neschopnosti ke 30. 9. 2006 byla 37,52 dne, loni se jednalo o 33,60 dne. Nejdéle jedna průměrná PN trvala v Moravskoslezském kraji, a to 43,79 dne a také v kraji Zlínském - 42,76 dne. Naopak nejkratší průměrnou PN zaznamenala Praha – 31,93 dne.

Průměrně déle ke 30. 9. 2006 stonaly ženy, a to 39,10 dne. U mužů jedna pracovní neschopnost trvala přibližně 36,05 dne. Nejdelší průměrnou dobu jedné PN vykázala skupina mužů ve věku 60 a více let (61,10 dne), u žen pak kategorie 50 – 59 let (50,94 dne). Naopak nejkratší dobu byla průměrně nemocná věková skupina do 20 let (ženy 19,55 dne a muži 15,67 dne).

Vliv na pracovní neschopnost mají mimo jiné sociálně ekonomické faktory, které ovlivňují pracovní neschopnost zejména ve vyšších věkových kategoriích. Roli rovněž sehrál fakt, že se v prvních třech čtvrtletích letošního roku České republice vyhnula chřipková epidemie. Mezi nejčastější důvody pracovní neschopnosti patřila ke 30. 9. 2006 onemocnění dýchací (43,34 procent) a pohybové soustavy (17,89 procent). Nejdéle pak stonali lidé s tuberkulózou (201,48 dne) a se zhoubnými novotvary (172,94 dne).



Vývoj pracovní neschopnosti v České republice ke 30. 9.

Kraj Ukončené případy PN Prostonané dny Průměrná délka
trvání 1 PN
2005 2006 Rozdíl 2005 2006 Rozdíl 2005 2006 Rozdíl
Jihočeský 165 497 140 904 -24 593 5 377 601 5 203 464 -174 137 32,49 36,93 4,44
Jihomoravský 173 673 154 041 -19 632 6 264 620 6 216 224 -48 396 36,07 40,35 4,28
Karlovarský 73 929 63 637 -10 292 2 302 171 2 229 626 -72 545 31,14 35,04 3,9
Královéhradecký 145 701 123 109 -22 592 4790767 4 483 653 -307 114 32,88 36,42 3,54
Liberecký 117 597 102 104 -15 493 3 877 808 3 728 846 -148 962 32,98 36,52 3,54
Moravskoslezský 285 561 251 202 -34 359 10 998 518 10 999 739 1 221 38,52 43,79 5,27
Brno 96 204 85 156 -11 048 3 351 777 3 269 421 -82 356 34,84 38,39 3,55
Olomoucký 147 911 129 878 -18 033 5 362 569 5 326 210 -36 359 36,26 41,01 4,75
Pardubický 126 970 111 476 -15 494 4 205 003 4 052 531 -152 472 33,12 36,35 3,24
Plzeňský 153 660 133 401 -20 259 4 824 710 4 645 815 -178 895 31,4 34,83 3,43
Praha 266 988 227 681 -39 307 7 699 053 7 269 507 -429 546 28,84 31,93 3,09
Středočeský 262 393 229 303 -33 090 7 973 928 7 765 611 -208 317 30,39 33,87 3,48
Ústecký 173 298 153 048 -20 250 6 034 060 5 852 699 -181 361 34,82 38,24 3,42
Vysočina 129 397 109 933 -19 464 4 103 627 3 889 471 -214 156 31,71 35,38 3,67
Zlínský 143 878 126 697 -17 181 5 575 118 5 417 099 -158 019 38,75 42,76 4,01
Celkem ČR 2 462 657 2 141 570 -321 087 82 741 330 80 349 916 -2 391 414 33,6 37,52 3,92