Technická novela zákona o nemocenském pojištění – od 1. 2. 2018

Změny v zákoně o nemocenském pojištění (ZNP) jsou převážně provozně-technického a nikoli zásadního charakteru. Zpřesňuje se jimi okruh nemocensky (a důchodově) pojištěných zaměstnanců, upravují se podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění v případě navazujících zaměstnání stejného druhu, podmínky nároku na dávku nemocenského pojištění u zaměstnání malého rozsahu (nebo dohody o provedení práce), upravuje se stanovení rozhodného období pro výpočet dávek či podmínky při vyplácení nemocenského ve sporných případech.

 

VZNIK A ZÁNIK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

U svědka v soudním a správním řízení a v přípravném trestním řízení se výslovně do zákona doplňuje, že pojištění vzniká dnem, za který takovému svědkovi náleží náhrada ušlého výdělku z důvodu podání svědecké výpovědi, a zaniká dnem, který předchází dni, za který tato náhrada již nenáleží. Obdobně to platí, i pokud by se jednalo o osobu, která podala vysvětlení na výzvu policejního orgánu nebo správního orgánu a má nárok na náhradu ušlého výdělku. Tímto způsobem se postupuje již v současné době, technická novela zákona však zakotvuje uvedený princip přímo do textu zákona.

V případech, kdy na sebe bezprostředně navazují dvě zaměstnání stejného druhu, stanoví zákon pravidlo, podle něhož se na takovou situaci nahlíží, jako by šlo o jediné nepřetržitě trvající zaměstnání. Pro obě zaměstnání však musí také platit stejné podmínky účasti na pojištění. Bude tedy nově možné považovat za nepřetržitě trvající zaměstnání i dvě na sebe navazující zaměstnání malého rozsahu, např. pokud půjde o dvě dohody o pracovní činnosti nebo dvě dohody o provedení práce.

Nově bude platit, že i u státního zaměstnance podle zákona o státní službě se za den, ve kterém tento zaměstnanec začal vykonávat práci, považuje též den přede dnem započetí výkonu práce, pokud mu za něj příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo se za něj mzda nebo plat nekrátí.

 

PODMÍNKY NÁROKU NA DÁVKY A JEJICH VÝPLATU

Ochranná lhůta nově nebude plynout z výkonu vojenské činné služby vojáka v záloze a z výkonu činnosti související s brannou povinností, pokud je v souvislosti s touto činností poskytována podle zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu.

Pokud za trvání zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce vznikne dočasná pracovní neschopnost, bude nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, může přesto podle novely vzniknout nárok na nemocenské či peněžitou pomoc v mateřství. Podmínkou je účast na nemocenském pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla sociální událost.

 

DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

Při zjišťování denního vyměřovacího základu (DVZ) se nově počítá s rozhodným obdobím, v němž bylo alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž lze dělit vyměřovací základ (doposud to bylo pouze 7 kalendářních dnů). Návazně platí, že pokud se DVZ zjišťuje v situaci, kdy sociální událost vznikla v měsíci vzniku pojištění, považuje se za DVZ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.

Pokud zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat alespoň 30 kalendářních dnů, zdůrazňuje se, že pravděpodobným příjmem je započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání zaměstnání. Smyslem úpravy je stanovení stejného výsledného DVZ u zaměstnanců, jejichž zaměstnání takto trvalo ve dvou kalendářních měsících po sobě jdoucích, i zaměstnanců, jejichž zaměstnání trvalo pouze část jednoho měsíce.

 

NEMOCENSKÉ V POLOVIČNÍ VÝŠI

V případě podezření, že si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost z některého z důvodů, kdy se nemocenské vyplácí v poloviční výši (např. zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek své opilosti nebo při spáchání úmyslného trestného činu či úmyslně zaviněného přestupku), náleží nemocenské v poloviční výši. Pokud se podezření nepotvrdí, nemocenské se doplatí.

 

UKONČENÍ DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI PŘI ZVÝŠENÍ INVALIDITY

Nově končí dočasná pracovní neschopnost třicátým dnem po uznání invalidity vyššího stupně (nikoli pouze při prvotním uznání invalidity).

 

ODPOVĚDNOST V POJIŠTĚNÍ

Pojištěnec je povinen uhradit OSSZ přeplatek na nemocenském nově také v případě, kdy mu nemocenské bylo vyplaceno v plné výši, i když náleželo ve výši poloviční.

Lhůta pro zánik nároku na zaplacení regresní náhrady neplyne po dobu řízení o žalobě, po dobu výkonu rozhodnutí nebo jsou-li na úhradu regresní náhrady prováděny srážky z příjmu nebo z některé dávky.

 

ZÁSTAVNÍ PRÁVO

V ustanovení § 166 ZNP je nově upravena možnost a podmínky zřízení zástavního práva. OSSZ může k zajištění vykonatelné pohledávky na přeplatku na dávce, regresní náhradě nebo pokutě zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku povinného, který má na takovém přeplatku dluh.

 

REŽIM DOČASNĚ PRÁCENESCHOPNÉHO POJIŠTĚNCE

U pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte a v případě pojištěnky, které je vypláceno nemocenské namísto peněžité pomoci v mateřství od počátku šestého týdne před předpokládaným dnem porodu do konce šestého týdne po porodu, se nestanoví (a tedy ani nekontroluje) režim dočasně práceneschopného pojištěnce. Zákon nyní toto pravidlo stanoví výslovně.

 

POVINNOSTI POJIŠTĚNCE

Dočasně práceneschopný pojištěnec je povinen ošetřujícímu lékaři sdělit, kdo je jeho zaměstnavatelem, či zda je osobou samostatně výdělečně činnou (zahraničním zaměstnancem), dále pak sděluje všechny své zaměstnavatele, pokud má více zaměstnání. Výslovně se doplňuje povinnost sdělit i všechna zaměstnání u téhož zaměstnavatele.

Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (tzv. lístek na peníze) za dobu po skončení zaměstnání a rozhodnutí o jejím ukončení, pokud dočasná pracovní neschopnost skončila po skončení doby zaměstnání, může pojištěnec podat též u místně příslušné OSSZ. Nemusí tedy již tyto nárokové podklady postupovat výhradně prostřednictvím bývalého zaměstnavatele. Obdobně může pojištěnec postupovat u potvrzení o trvání potřeby ošetřování za dobu po skončení zaměstnání a rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování, pokud tato potřeba skončila po uplynutí doby zaměstnání.

Fyzická osoba s trvalým nebo hlášeným pobytem na území České republiky, která vykonává zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost na území dvou či více členských států Evropské unie, je povinna OSSZ příslušné podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu sdělit takovou skutečnost do 30 dnů ode dne zahájení takového zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Nově však zákon stanoví, že tak bude činit na předepsaném tiskopise.

 

POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE

U zaměstnance, jehož zaměstnání se považuje za zaměstnání malého rozsahu, a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce počítá novela se situací, že díky příjmu dodatečně zúčtovanému po skončení zaměstnání (které do té doby samo o sobě účast na pojištění nezaložilo) může takovým zaměstnancům zpětně účast na pojištění vzniknout – a to v kalendářním měsíci, v němž doba zaměstnání skončila. Zaměstnavatel je nově povinen oznámit den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zúčtován příjem, který založil účast na pojištění.

Zaměstnavatel má povinnost ohlásit změnu údajů uvedených na oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání do 8 dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděl. Stávající znění zákona stanovilo stejnou lhůtu, avšak ode dne, kdy změna nastala.

 

ÚKOLY A OPRÁVNĚNÍ ORGÁNŮ NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

OSSZ jsou povinny informovat písemně osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnance o zániku jejich účasti na pojištění z důvodu nezaplacení pojistného na pojištění. Termín je stanoven nejpozději do patnáctého (nikoli osmého jako dosud) dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž účast na pojištění z tohoto důvodu zanikla.

OSSZ dále také sdělují na žádost fyzických nebo právnických osob, které prokáží, že mají vůči fyzické osobě podle pravomocného vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, údaje o tom, zda fyzická osoba je poživatelem dávky, jaká je výše dávky (nikoli tedy již jen zda dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí) a údaj o rodném čísle dotčené fyzické osoby.