Změny v nemocenském pojištění a pojistném od 1. 1. 2008

Dne 1. 1. 2008 nabývá účinnosti zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tímto zákonem dochází k mnoha změnám v právních předpisech týkajících se nemocenského pojištění a pojistného (zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Níže se uvádí přehled nejdůležitějších změn.

Odložení účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění

  • znovu se odkládá účinnost nového zákona o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.), a to o jeden rok na 1.1.2009.
  • v praxi to mimo jiné znamená, že se nyní na 1.1.2009 odkládá zavedení plánované náhrady mzdy, kterou by měl první dva týdny pracovní neschopnosti poskytovat zaměstnavatel. Rovněž sazby pojistného na nemocenské pojištění odváděného zaměstnavatelem zůstávají pro příští rok stejné jako v letošním roce.

Okruh pojištěných osob

  • do okruhu povinně nemocensky pojištěných osob byli nově zahrnuti členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Vznik pojištění

  • za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.Příklad:Zaměstnankyně podle pracovní smlouvy vznikl pracovní poměr 1. ledna 2008. Za tento den jí náleží náhrada mzdy, protože jde o státem uznaný svátek. Ve středu 2. ledna 2008 nepracuje, protože čerpá pracovní volno s náhradou mzdy kvůli pohřbu otce. Do zaměstnání vstoupí ve čtvrtek 3. ledna 2008. Účast na nemocenském pojištění však vznikne už 1. ledna 2008.

Ochranná lhůta

  • činí 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání, jestliže však byl zaměstnanec naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. Při skončení zaměstnání v době těhotenství zůstává zachována 6 měsíční ochranná lhůta.
  • ruší se ustanovení, které umožňovalo poživatelům rodičovského příspěvku, který vykonával zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o státní sociální podpoře, požádat při zjišťování rozhodného období pro výpočet nové peněžité pomoci v mateřství, o vyloučení této doby (nahrazeno jinou právní úpravou - viz peněžitá pomoc v mateřství).

Nemocenské

  • tato dávka náleží až od 4. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény), poskytuje se stejně jako dosud za kalendářní dny.
  • výše nemocenského za kalendářní den činí 60% denního vyměřovacího základu od 4. do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti, 66% denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti a 72 %  denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti.
  • částka denního vyměřovacího základu zjištěná z rozhodného období se redukuje tak, že do částky 550 Kč se počítá 90%, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60% a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží.
  • poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské vyplácí od 4. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 4. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 81 kalendářních dnů při jedné dočasné pracovní neschopnosti ; při více pracovních neschopnostech ne déle než 81 kalendářních dnů v kalendářním roce.
  • poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské vyplácí nejdéle do dne, jímž končí pojištěná činnost.
  • nemocenské lze dočasně snížit nebo odejmout nejdříve ode dne porušení povinností stanovených zaměstnanci zákonem, a to i za dobu, za kterou bylo nemocenské již vyplaceno. Tyto částky jsou pak považovány za přeplatek na dávce a zaměstnanec je povinen je vrátit.
  • za přeplatek  se též považuje nemocenské vyplacené poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu za dobu delší, než 81 kalendářních dní, v důsledku zpětného přiznání tohoto důchodu.

Podpora při ošetřování člena rodiny

  • podpora při ošetřování člena rodiny se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.
  • doplňuje se, že jinak osamělým zaměstnancem není zaměstnanec, který žije s registrovaným partnerem.
  • tato dávka z ochranné lhůty nenáleží.
  • výše podpory při ošetřování člena rodiny od prvního kalendářního dne činí 60% denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se stanoví stejným způsobem jako u nemocenského.

Peněžitá pomoc v mateřství (dále jen „PPM“)

  • PPM se poskytuje z důvodu porodu dítěte po dobu 28 týdnů i u pojištěnky, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená či z jiných vážných důvodů osamělá. U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí zůstává současná podpůrčí doba 37 týdnů,  přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.
  • u poskytování peněžité pomoci osamělému zaměstnanci je podpůrčí doba, pokud převzal jedno dítě, 22 týdnů. Převzal-li 2 nebo více dětí a stará se alespoň o 2 z těchto dětí, zůstává současná podpůrčí doba 31 týdnů.
  • výše PPM se nemění a činí od prvního kalendářního dne 69% denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Způsob úpravy částky denního vyměřovacího základu se rovněž nemění (denní vyměřovací základ se upraví tak, že částka do 550 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60% a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží).
  • pokud u zaměstnankyně za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje se za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich redukcí (před úpravou podle § 18 odst. 7 písm. b) zákona o nemocenském pojištění).
  • PPM nenáleží z důvodu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Přechodná ustanovení

  • vznikl-li nárok na dávku nemocenského pojištění v roce 2007 a trvá i po 31. prosinci 2007, poskytuje se dávka nadále za podmínek, ve výši a po dobu podle předpisů účinných před 1. lednem 2008. To znamená, že se výše dávek nepřepočítává, zachovává se původní podpůrčí doba.Příklady:Vznikla-li pracovní neschopnost 30. prosince 2007 a trvá do 31. ledna 2008, nemocenské náleží i první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti a dále po celou dobu trvání pracovní neschopnosti ve výši podle předpisů účinných v roce 2007.Nastoupila-li žena na mateřskou dovolenou v roce 2007 (například 1. prosince), má nárok na peněžitou pomoc v mateřství 37 týdnů, bude-li po uplynutí 28. týdne splňovat podmínku osamělosti. Jestliže nastoupí na mateřskou dovolenou v roce 2008, dostane PPM 28 týdnů.
  • ochranná lhůta, která začala běžet před 1. lednem 2008,  trvá nejdéle 42 kalendářních dnů. Začala-li běžet 1. lednem 2008 nebo později, jedná se nejvíc o 7 kalendářních dnů. U žen, které v době skončení zaměstnání byly těhotné, nadále činí ochranná lhůta 6 měsíců.Příklad:Skončilo-li zaměstnání, které trvalo rok, 29. prosince 2007, ochranná lhůta je 42 kalendářních dnů. Pokud  zaměstnání skončí 31. prosince 2007, ochranná lhůta je kalendářních 7 dnů, protože začala běžet v roce 2008.

Vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení

  • zúčtovaným příjmem je plnění v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formě výhody, které je poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci, nebo předáno v jeho prospěch či připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné  zaměstnavatelem za zaměstnance. Tj. jde o další sblížení vyměřovacího základu pro pojistné s okruhem příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob.
  • do vyměřovacího základu se nově nezahrnuje odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů (zákony 128/2000 Sb., o obcích, 129/2000 Sb., o krajích, 131/2000 Sb., o hl.m. Praze)
  • mění se ustanovení § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 589/1992 Sb., a to tak, že se podle něj nově nebude zahrnovat do vyměřovacího základu pro pojistné jen plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního a plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Tzn., že ostatní plnění poskytnutá po skončení zaměstnání k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh se budou zahrnovat do vyměřovacího základu pro pojistné, pokud nebudou osvobozena od daně z příjmu.
  • vyměřovacím základem u pracovníků v pracovním vztahu podle cizích právních předpisů je úhrn  zúčtovaných příjmů v souvislosti s  pracovním vztahem, který  zakládá účast na nemocenském pojištění, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za  zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem, nebo škodu vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem a příjmů uvedených v § 5 odstavci 2 písm. e) a f) zákona č. 589/1992 Sb. (tj. jednorázová sociální výpomoc a plnění poskytnuté poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání).

Maximální vyměřovací základ

  • maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy (tj. 1 034 880 Kč v roce 2008).
  • rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok.
  • maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.
  • přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se pak nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné. Tzn., že z částky přesahující maximální vyměřovací základ pak zaměstnavatel neodvádí ani pojistné za zaměstnance (8 % z vyměřovacího základu), ani za sebe (26 % z vyměřovacího základu).
  • přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném; tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném. O vrácení přeplatku na pojistném v tomto případě žádá zaměstnanec písemnou žádostí doloženou potvrzeními svých zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné. Dotčeným zaměstnavatelům se však částka pojistného, které odváděli za sebe (26 % z vyměřovacího základu), nevrací.
  • maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy (tj. 1 034 880 Kč v roce 2008). Maximální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné v roce 2008 činí částku ve výši 4 násobku průměrné mzdy (tj. 86 240 Kč).
  • byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance; přitom se nejdříve sníží vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění. Vyměřovací základy zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením zaměstnavatele.
  • zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.
  • ustanovení zákona č. 589/1992 Sb. o vyměřovacím základu osoby samostatně výdělečně činné nejvýše v částce 486 000 Kč a o snižování této částky o částku 40 500 Kč se použije naposledy pro stanovení pojistného za rok 2007.
  • maximální vyměřovací základ popsaný výše se použije poprvé pro rozhodné období, které počíná 1. lednem 2008.

Důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti

  • novým kvalifikovaným důvodem pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti je péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). K uvedenému důvodu se bude přihlížet již pro zúčtování pojistného na důchodové pojištění za rok 2007, tedy při podání Přehledu za rok 2007, pokud OSVČ tuto skutečnost oznámí a doloží příslušné OSSZ nejpozději v den podání tohoto Přehledu a pro placení záloh na pojistné od roku 2008