Dávka otcovské poporodní péče - otcovská

Od 1. února 2018 se z nemocenského pojištění nově poskytuje dávka otcovské poporodní péče (otcovská). Nárok na otcovskou od 1. února 2018 vznikne i v těch případech, kdy se dítě narodilo v období 6 týdnů před tímto datem, tj. 21. prosince 2017 nebo později.

Nárok na dávku má:

  • pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem
  • pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku. (muž i žena)

Základní podmínkou nároku na otcovskou je účast na pojištění (tj. např. trvání pojištěného zaměstnání) v době nástupu na otcovskou. U osoby samostatně výdělečně činné je podmínkou nároku na dávku účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou. Otcovská náleží, jen nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.

V případě péče o totéž dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Otcovská náleží jen jednou také v případě, kdy pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče.

Nárok  na otcovskou nemají:

  • pojištěnci vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě,
  • odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a
  • osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce.

Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) činí 7 kalendářních dnů a začíná nástupem na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Nelze ji čerpat přerušovaně. Výplata dávky se nepřerušuje ani v případě úmrtí dítěte v průběhu podpůrčí doby.

Otcovská se nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem.

Výše otcovské činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Denní vyměřovací základ se u otcovské zjistí tak, že se započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; nejčastěji se bude jednat o úhrn hrubé mzdy za kalendářní měsíce) zúčtovaný v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém zaměstnanec nastoupil na otcovskou) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se u otcovské provede tak, že částka do první redukční hranice se počítá 100%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Redukční hranice od 1. 1. 2018 činí:

  1. redukční hranice                1 000 Kč
  2. redukční hranice                1 499 Kč
  3. redukční hranice                2 998 Kč

Žádost o otcovskou budou zaměstnanci podávat, tak jako u ostatních dávek nemocenského pojištění, prostřednictvím zaměstnavatele. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ji budou uplatňovat přímo u okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), u které jsou registrovány.

O postupu při uplatnění nároku na otcovskou se více dozvíte zde.

O výplatě dávek nemocenského pojištění se více dozvíte zde.