Vyslaní pracovníci

Vyslaní pracovníci

Tzv. vysílání pracovníků je upraveno v čl. 12(1) a 12(2) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004. Jedná se o situaci, kdy při splnění dále uvedených podmínek osoba vykonávající přechodně činnost v jiném členském státě nepodléhá po vymezenou dobu právním předpisům o sociálním zabezpečení členského státu, kde pracuje, ale je i nadále kryta právními předpisy o sociálním zabezpečení toho členského státu, odkud byla vyslána.

Vysílání pracovníků je nejčastější odchylkou ze základního pravidla státu výkonu činnosti (více k základnímu pravidlu lex loci laboris zde). Osoba prokazuje skutečnost, že je vyslaným pracovníkem, a tudíž se na ni vztahují právní předpisy o sociálním zabezpečení vysílajícího státu, vystaveným potvrzením A1 – „Potvrzení o právních předpisech sociálního zabezpečení, které se vztahují na držitele“.

Vyslána může být jak osoba zaměstnaná, tak osoba samostatně výdělečně činná.

 

1/ Vysílání zaměstnanců

(článek 12(1) nařízení č. 883/2004)

Jedná se o situaci, kdy zaměstnanec, který obvykle vykonává činnost jménem svého zaměstnavatele na území jednoho členského státu, je dočasně vyslán svým zaměstnavatelem na území jiného členského státu, aby tam pro něj a jeho jménem konal práci.

Vyslaný zaměstnanec podléhá i nadále právním předpisům prvního (tj. vysílajícího) členského státu, a to za splnění stanovených podmínek.

Upozornění:

S pojmem „vyslání“ (pronájem pracovní síly, apod.) je možné se setkat také v jiných oblastech, např. v oblasti pracovněprávní. V takových případech je nutné se řídit vždy příslušnou právní normou (zákoník práce, směrnice ES č. 96/71). Pojem vyslání ve smyslu nařízení č. 883/2004 se týká pouze oblasti sociálního zabezpečení.

Podmínky, které musí být splněny, aby se jednalo o vyslání zaměstnance:

  • Statut zaměstnance
    Osoba zaměstnaná může být považována za vyslaného zaměstnance jen tehdy, pokud spadá do osobního rozsahu nařízení č. 883/2004. Zaměstnancem je nutno v ČR rozumět nejen zaměstnance v pracovním poměru, ale rovněž další skupiny osob, které za zaměstnance označuje § 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění. Státní příslušnost nemá na určení příslušných právních předpisů vliv – samozřejmě za předpokladu, že osoba spadá do osobního rozsahu nařízení.
    (Pozn.: Podnik se sídlem v ČR může vyslat svého zaměstnance - německého státního příslušníka, který má trvalé místo výkonu práce na území České republiky, do Rakouska, aby tam pro něj dočasně vykonal práci.)
  • Doba vyslání
    Doba vyslání nesmí převýšit 24 měsíců.
    (Pozn.: Uvedená doba je maximální, a pokud zaměstnavatel předem ví, že činnost zaměstnance v zahraničí bude trvat déle, může, pokud chce zachovat svému zaměstnanci příslušnost k právním předpisům vysílajícího státu, požádat se souhlasem zaměstnance o výjimku dle čl. 16 nařízení č. 883/2004. Více informací k možnosti udělit výjimku zde.)
  • Příslušnost k právním předpisům vysílaného zaměstnance
    Zaměstnanec, který má být vyslán, musí podléhat právním předpisům členského státu, v němž sídlí jeho zaměstnavatel, po dobu alespoň jednoho měsíce. Kratší období by vyžadovalo individuální posouzení, jež by přihlédlo ke všem relevantním faktorům.
  • Přímý vztah mezi vyslaným zaměstnancem a jeho zaměstnavatelem
    Po celou dobu vyslání musí mezi vyslaným zaměstnancem a podnikem, který ho vysílá, zůstat zachován přímý vztah. Podrobnosti o podmínkách, za nichž je zachován přímý vztah mezi zaměstnancem a jeho zaměstnavatelem obsahuje rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. A2 ze dne 12. 6. 2009, lze však uvést následující:
    • pracovní poměr mezi vyslaným zaměstnancem a vysílajícím zaměstnavatelem musí trvat po celou dobu vyslání se všemi právy a povinnostmi z tohoto vztahu vyplývajícími;
    • vyslaný zaměstnanec vykonává po celou dobu vyslání činnost pro vysílajícího zaměstnavatele;
    • zaměstnanec je po celou dobu vyslání odměňován pouze vysílajícím zaměstnavatelem. Je splněno i v případě, kdy zaměstnance odměňuje přijímající zaměstnavatel a vysílající zaměstnavatel mzdu refunduje;
    • pravomoc ukončit s vyslaným zaměstnancem pracovní poměr má pouze zaměstnavatel, který ho vyslal;
    • odpovědnost za práci vyslaného zaměstnance nese vysílající zaměstnavatel;
    • nesmí být současně uzavřen pracovní poměr s přijímajícím podnikem, ke kterému je zaměstnanec vyslán.

Za vyslání se bude rovněž považovat situace, kdy bude zaměstnanec vyslán k jednomu a více přijímajícím podnikům v tomtéž členském státě za předpokladu, že jsou nadále splněny veškeré náležitosti přímého vztahu. K těmto situacím může docházet zejména v případech, kdy zaměstnavatel vyšle zaměstnance do přijímajícího státu, aby zde vykonával práci postupně nebo současně ve dvou nebo několika podnicích. Zásadním a rozhodujícím prvkem je skutečnost, že je práce nadále vykonávána jménem vysílajícího podniku.

  • Činnost vysílajícího podniku
    Skutečnost, že podnik vyšle pracovníka na území jiného členského státu, předpokládá, že tento podnik je ekonomicky aktivní ve vysílajícím státě. Musí se jednat o takového zaměstnavatele, který obvykle vykonává podstatné činnosti jiné než čistě vnitřní řídící činnosti na území členského státu, v němž je usazený.
    (Pozn.: O vyslání se nebude jednat, pokud podnik bude pouze najímat pracovníky a posílat je za prací do jiného členského státu.)
  • Náhrada za jiného zaměstnance, který dovršil dobu vyslání
    Nelze vyslat zaměstnance s úmyslem nahradit jiného vyslaného zaměstnance, který dovršil maximální dobu svého vyslání.
    (Pozn.: O vyslání se nebude jednat, pokud stavební firma bude chtít nahradit po 24 měsících svého stavbyvedoucího jiným stavbyvedoucím pro zajištění téže činnosti.)
  • Minimální doba mezi opětovným vysláním
    Minimální doba mezi opětovným vysláním téhož zaměstnance do stejného podniku a stejného státu vyslání činí nejméně 2 měsíce od skončení předchozího období vyslání.
    (Pozn.: Zaměstnanec, který bude vyslán na dobu 24 měsíců do Rakouska, může být opět vyslán do Rakouska  k témuž podniku po uplynutí nejméně 2 měsíců, po které bude pracovat v ČR.)

 

2/ Vysílání osob samostatně výdělečně činných (OSVČ)

(článek 12(2) nařízení č. 883/2004)

Jedná se o situaci, kdy osoba, která obvykle vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území jednoho členského státu, dočasně vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území jiného členského státu.

OSVČ vysílá sama sebe. Vyslaná OSVČ podléhá právním předpisům prvního (vysílajícího) členského státu, a to za splnění stanovených podmínek.

Podmínky, které musí být splněny, aby se jednalo o vyslání OSVČ:

  • Statut OSVČ
    OSVČ může být vyslána, jen pokud spadá do osobního rozsahu nařízení č. 883/2004.
  • Doba vyslání
    Osoba vykonává samostatnou výdělečnou činnost přechodně v jiném členském státě po dobu maximálně 24 měsíců.
    (Pozn.: uvedená doba je maximální, a pokud OSVČ předem ví, že činnost v zahraničí bude trvat déle, může, pokud si z důležitých důvodů přeje zachovat příslušnost k právním předpisům vysílajícího státu, požádat o výjimku dle čl. 16 nařízení č. 883/2004. Více informací k možnosti udělit výjimku zde.) 
  • Výkon samostatné výdělečné činnosti před vysláním
    Je nutné, aby osoba vykonávala samostatnou výdělečnou činnost ve vysílajícím státě ještě předtím, než dojde k vyslání do jiného členského státu, a to po dobu nejméně dvou měsíců před vysláním. Kratší období by vyžadovalo individuální posouzení, jež by přihlédlo ke všem relevantním faktorům.
    (Pozn.: Český pokrývač musí ještě předtím, než zažádá o potvrzení A1 pro Německo, vykonávat tuto samostatnou výdělečnou činnost v ČR po dobu nejméně dvou měsíců.)
  • Předpoklady pro pokračování v činnosti po skončení vyslání
    OSVČ musí během jakéhokoliv období dočasné činnosti v přijímajícím státě nadále splňovat nezbytné předpoklady pro výkon své činnosti tak, aby byla schopna v této činnosti po svém návratu pokračovat. Jako kritéria pro posouzení splnění těchto předpokladů mohou sloužit např. tyto ukazatele:
      1. využívání kancelářských prostor;
      2. platba daní;
      3. registrace v profesních orgánech či obchodní komoře;
      4. dispozice profesním průkazem;
      5. přidělení čísla plátce DPH.
  • Činnost ve státě vyslání
    Činnost, kterou OSVČ bude během svého vyslání vykonávat v druhém členském státě, musí být podobná té, kterou OSVČ obvykle provozuje v prvním členském státě. Pro hodnocení podobnosti je rozhodující skutečná povaha činnosti.

Obsah a trvání činnosti, kterou bude OSVČ v přijímajícím státě vykonávat, by měl být předem definován.

  • Minimální doba mezi opětovným vysláním
    Minimální doba mezi opětovným vysláním téže OSVČ do stejného podniku a stejného státu vyslání činí nejméně 2 měsíce.
    (Pozn.: OSVČ, která je vyslána na dobu 24 měsíců do Rakouska, může být opětovně vyslána do Rakouska k témuž podniku po uplynutí nejméně 2 měsíců, po které bude vykonávat činnost v ČR.)

 

Postup při uplatnění žádosti o vystavení potvrzení A1

Informace k postupu při uplatnění žádosti o vystavení potvrzení A1, stejně jako odkaz na tiskopisy žádostí, naleznete zde.

 

 

Aktualizováno dne 1. 1. 2017