Právo EU a mezinárodní smlouvy

Vztah koordinačních nařízení a bilaterálních smluv o sociálním zabezpečení, které Česká republika uzavřela s členskými státy Evropské unie

V rámci oblasti své působnosti nahrazují koordinační nařízení každou úmluvu o sociálním zabezpečení, která je použitelná mezi členskými státy. Bilaterální smlouvy platí i nadále, ale v případech konkurence s nařízením nebudou aplikovány.

Pokud se tedy smlouva i nařízení vztahují na stejnou konkrétní situaci (např. posouzení nároku na dávku), bude se přednostně aplikovat nařízení (dávka se posoudí a přizná podle nařízení, nikoli podle smlouvy).

Některá ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení uzavřených členskými státy přede dnem použitelnosti tohoto nařízení zůstávají i nadále účinná, a jsou tedy i použitelná, jsou-li pro příjemce dávek příznivější nebo pokud vycházejí ze zvláštních historických okolností a jejich účinek je časově omezený – to vše za předpokladu, že jsou uvedena v příloze II nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004. Aplikace těchto ustanovení, která jsou publikována v Příloze II nařízení, byla dohodnuta mezi ČR a dalšími členskými státy na půdě orgánů EU:

 

  • ČESKÁ REPUBLIKA – NĚMECKO
    Ustanovení čl. 39 odst. 1 písm. b) a c) smlouvy o sociálním zabezpečení ze dne 27. července 2001 (zachování dohody uzavřené mezi bývalou Československou republikou a bývalou Německou demokratickou republikou pro osoby, které již pobíraly důchod před rokem 1996); zápočet dob pojištění získaných v jednom ze smluvních států pro osoby, které ke dni 1. září 2002 za tyto doby již pobíraly důchod od druhého smluvního státu a přitom pobývaly na jeho území).

 

  • ČESKÁ REPUBLIKA – KYPR
    Ustanovení čl. 32 odst. 4 smlouvy o sociálním zabezpečení ze dne 19. ledna 1999 (určení pravidel pro výpočet dob zaměstnání získaných podle příslušné dohody z roku 1976); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje.

 

  • ČESKÁ REPUBLIKA – LUCEMBURSKO
    Ustanovení čl. 52 odst. 8 smlouvy o sociálním zabezpečení ze dne 17. listopadu 2000 (zápočet dob důchodového pojištění pro politické uprchlíky).

 

  • ČESKÁ REPUBLIKA – RAKOUSKO
    Ustanovení čl. 32 odst. 3 smlouvy o sociálním zabezpečení ze dne 20. července 1999 (zápočet dob pojištění získaných před 27. listopadem 1961); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje.

 

  • ČESKÁ REPUBLIKA – SLOVENSKO
    Ustanovení článků 12, 20 a 33 smlouvy o sociálním zabezpečení ze dne 29. října 1992 (článek 12 určuje příslušnost pro přiznávání pozůstalostních důchodů; článek 20 určuje pravidla pro výpočet dob pojištění získaných do dne rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky; článek 33 určuje příslušnost pro výplatu důchodů přiznaných do dne rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky).

I nadále platí, že dva nebo více členských států mohou v případě potřeby uzavřít vzájemné úmluvy založené na zásadách tohoto nařízení a v jeho smyslu.

Členské státy mohou mezi sebou uzavřít, je-li to nutné, ujednání o používání úmluv, nedotknou-li se tato ujednání nepříznivě práv a povinností dotyčných osob a jsou-li uvedena v příloze 1 nařízení EP a Rady (ES) č. 987/2009.

 

Aktualizováno dne 25. 11. 2013