Postup při potvrzování dob pojištění

Postup při potvrzování dob pojištění

Ve většině členských států je jednou z podmínek pro získání nároku na peněžitou dávku splnění potřebné doby pojištění (např. v ČR je jednou z podmínek pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství). Nezíská-li osoba potřebnou dobu pojištění v jednom členském státě, připočtou se k této době i doby pojištění získané v jiných členských státech.

K potvrzování dob pojištění slouží formulář E 104 nebo příslušný papírový SED. Na formuláři příslušná instituce na vyžádání potvrdí dobu pojištění získanou v daném členském státě. Skončí-li osoba zaměstnání v jednom členském státě a chystá-li se odejít pracovat do jiného členského státu, může být užitečné nechat si u instituce, u které byla osoba nemocensky pojištěna, tento formulář vystavit. (Pracovala-li osoba naposled v ČR, je touto institucí příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ). Pokud si osoba před svým odjezdem za prací do jiného členského státu vystavit formulář E 104 nebo příslušný papírový SED nenechá, příslušná instituce si jej v případě potřeby vyžádá. V tomto případě je ale nutné počítat s tím, že vyřizování nároku na dávku se tím výrazně prodlouží.

Příklad: Pan XY byl 2 roky zaměstnaný v ČR. Poté začal pracovat ve Španělsku, kde byl pojištěn. Po třech měsících onemocněl a požádal ve Španělsku o peněžitou dávku v nemoci. Příslušná instituce mu sdělila, že nesplňuje potřebnou dobu pojištění. Španělské právní předpisy vyžadují 180 dní pojištění v uplynulých pěti letech před onemocněním (tento údaj slouží pouze jako příklad, o potřebné době pojištění je třeba se informovat přímo u španělské instituce). Vzhledem k tomu, že si pan XY před odjezdem do Španělska nechal vystavit na příslušné OSSZ/PSSZ formulář E 104 a předložil jej španělské instituci, přičetla tato instituce české doby pojištění k dobám pojištění získaným ve Španělsku. Pokud by pan XY formulář E 104 nepředložil, španělská instituce by si jej od ČSSZ vyžádala sama. Po sečtení českých a španělských dob pojištění byla splněna potřebná podmínka pro získání nároku na dávku.

Příklad: Paní XY pracovala a byla pojištěna po dobu 26 měsíců v Německu. Poté nastoupila do zaměstnání v České republice. Po 8 měsících zaměstnání v ČR požádala z důvodu těhotenství o peněžitou pomoc v mateřství. Jednou z podmínek pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle českých právních předpisů je získání 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v uplynulých dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. S přihlédnutím pouze k českým dobám pojištění by tuto podmínku nesplnila. Paní XY však předložila formulář E 104, který si před odjezdem do ČR nechala vystavit u příslušné německé instituce a proto jí byla započtena i německá doba pojištění. V případě, kdy by formulář E 104 nepředložila, OSSZ/PSSZ by si jej od německé instituce vyžádala sama. Po sečtení českých a německých dob pojištění, byla splněna podmínka 270 dnů pojištění.

 

Aktualizováno dne 23. 2. 2012