Kalkulačka pro orientační výpočet starobního důchodu

Česká správa sociálního zabezpečení připravila pro své klienty důchodovou kalkulačku pro orientační výpočet starobního důchodu. Na jednom místě si můžete sami spočítat orientační výši důchodu nebo stanovit Váš důchodový věk. Údaje o době pojištění, vyměřovacích základech dosažených v období od roku 1986 či vyloučených dobách, které je třeba do kalkulačky dosadit, najdete např. v informativním listě důchodového pojištění.

Součástí kalkulačky je také možnost provedení výpočtu do budoucna, a to až do roku 2021. Odhadovaná výše důchodu dle hodnot nastavených ČSSZ se zobrazí ve třech variantách (minimalistická, střední, optimistická). Případně můžete výpočet do budoucna provést na základě vlastního odhadu vývoje průměrné měsíční mzdy zaměstnance v národním hospodářství.

Důchodovou kalkulačku nelze použít pro výpočet důchodů invalidních, vdovských, vdoveckých, sirotčích, ani tzv. dílčích starobních důchodů, kdy část doby pojištění byla získána v zahraničí.

Přesný výpočet důchodu se zohledněním všech rozhodných skutečností provádí ČSSZ až na základě řádně uplatněné žádosti u okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště.
 

 

Vysvětlení základních pojmů

Podmínky nároku na starobní důchod z důchodového pojištění a způsob stanovení jeho výše upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“). Orientační výpočet důchodu pomocí důchodové kalkulačky vychází ze základních údajů, které v obecném případě výši důchodu ovlivňují, ale neumožňuje plně zohlednit všechny rozhodné skutečnosti. Důchodová kalkulačka proto může sloužit pouze k orientační představě o výši důchodu.

 

Doba pojištění

Doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 a 4 ZDP. Pojištěna je pak např. osoba z důvodu výkonu výdělečné činností jako zaměstnanec nebo OSVČ.

 

Důchodový věk

Důchodový věk je datum vzniku nároku na odchod do starobního důchodu stanovený dle § 32 ZDP. Tabulku důchodového věku naleznete zde.

 

Koeficient nárůstu vyměřovacího základu

Koeficient nárůstu představuje „zreálnění“ příjmů dosahovaných v minulosti na stav co nejvíce se blížící roku přiznání důchodu. Hodnoty koeficientu nárůstu jsou různé pro jednotlivé roky rozhodného období, ale i pro stejné roky rozhodného období s odlišným rokem přiznání důchodu.  Nejnižší možná hodnota je 1 a použije se vždy za kalendářní rok přiznání důchodu a za rok předchozí, tzn., že za tyto roky se tak použijí skutečné, neupravené roční vyměřovací základy.

 

Maximální vyměřovací základ

Při stanovení procentní výměry důchodu se od roku 2008 započítává nejvýše maximální VZ.

 

Minimální doba pojištění pro starobní důchod

Pro nárok na obecný starobní důchod musí být splněny dvě obecné podmínky, a to získání potřebné doby pojištění a dosažení důchodového věku. Základní délku potřebné doby pojištění upravuje § 29 odst. 1 ZDP. Do celkové doby pojištění se přitom započítávají jak samotné doby povinného pojištění, tak i náhradní doby pojištění. Minimální potřebná doba pojištění je odvozena od roku, kdy žadatel dosáhnul tzv. důchodového věku (dle § 32 ZDP).


Důchodový věk dosažen

Potřebná doba pojištění dle § 29 odst. 1 ZDP

do roku 2010

25 let

v roce 2010

26 let

v roce 2011

27 let

v roce 2012

28 let

v roce 2013

29 let

v roce 2014

30 let

v roce 2015

31 let

v roce 2016

32 let

v roce 2017

33 let

v roce 2018

34 let

po roce 2018

35 let

 

Minimální výše starobního důchodu

Minimální výše procentní výměry důchodu činí podle zákona o důchodovém pojištění 770 Kč. K procentní výměře důchodu náleží ještě základní výměra, která je stejná pro všechny důchody a v roce 2015 činí 2 400 Kč a v roce 2016 bude činit 2 440 Kč. Minimální měsíční výše důchodu přiznaného v roce 2015 tedy činí celkem 3 170 Kč a pro rok 2016 bude činit 3 210 Kč.

 

Náhradní doby pojištění

Období, kdy z vážných, společensky uznávaných důvodů není vykonávána výdělečná činnost a přesto je tato doba hodnocena (byť často v kráceném rozsahu) jako doba, za níž bylo pojistné uhrazeno.  Výčet všech náhradních dob pojištění je obsažen v  § 5 odst. 2 a § 102 odst. 3 a 4 ZDP, jedná se např. o dobu vedení v evidenci Úřadu Práce České republiky (doba vedení v této evidenci, po kterou nebyly vypláceny dávky v nezaměstnanosti, se hodnotí v rozsahu nejvýše tří roků zjišťovaných zpětně ode dne vzniku nároku na důchod; přitom dobu evidence před 55. rokem věku pojištěnce do ní lze započítat jen v rozsahu jednoho roku), o dobu studia do 31. 12. 2009, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně či péče o dítě/osobu závislou.   

 

Osobní vyměřovací základ (OVZ)

OVZ představuje průměrný měsíční příjem, kterého osoba dosáhla v rozhodném období a stanoví se tak, že se koeficient 30,4167 vynásobí zlomkem, v jehož čitateli je roční úhrn vyměřovacích základů dosažených v rozhodném období a ve jmenovateli je součet všech kalendářních dnů rozhodného období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících do rozhodného období. 

 

Procentní výměra důchodu

Procentní výměra důchodu se stanoví z výpočtového základu procentní sazbou odpovídající délce doby pojištění (tj. 1,5 % x počet let celkové doby pojištění). Procentní výměra může být snížena za dobu předčasnosti nebo zvýšena za dobu přesluhování.

 

Průměrná mzda

Za průměrnou mzdu je dle § 15 odst. 4 ZDP považována částka, která je vypočtena jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva předchází kalendářnímu roku, pro která se průměrná mzda zjišťuje a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Současně je stanoveno pravidlo, že průměrná mzda za kalendářní rok nesmí být nižší než průměrná mzda stanovení pro bezprostředně předcházející kalendářní rok.

 

Průměrná mzda v České republice

Průměrná mzda v ČR představuje statický údaj udávaný pravidelně Českým statistickým úřadem, který vyjadřuje výši průměrné měsíční mzdy zaměstnance v národním hospodářství.

 

Předčasnost

Výše procentní výměry předčasného starobního důchodu činí za každý celý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Takto stanovená výše se ale snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o:

  • 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů
  • 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne
  • 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.

 

Předčasný starobní důchod

Předčasný starobní důchod dle § 31 ZDP nabízí pojištěnci možnost odejít do starobního důchodu před dosažením důchodového věku. Podmínkou je získání potřebné (minimální) doby pojištění, a to v rozsahu potřebném pro nárok na obecný starobní důchod (viz tabulka výše). Pojištěnci je důchod přiznán, pokud mu do dosažení důchodového věku ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky. Pokud je důchodový věk pojištěnce vyšší jak 63 let, vznikne mu nárok na předčasný starobní důchod, pokud dosáhnul alespoň věku 60 let a chybí mu do dosažení důchodového věku nejvýše 5 roků. Předčasný starobní důchod nelze přiznat zpětně; důchod může být přiznán nejdříve ode dne podání žádosti o tento důchod.
Příklad: Muž narozený 2. 2. 1956, jehož důchodový věk činí 63 let a 6 měsíců, může požádat o přiznání předčasného starobního důchodu nejdříve od 2. 2. 2016, tj. 60 letech. Protože důchodového věku dosáhne po roce 2018 (2. 8. 2019) musí pro vznik nároku získat alespoň 35 let doby pojištění. 

 

Přesluhování

Výkon výdělečné činnosti (např. jako zaměstnanec nebo OSVČ) po dosažení důchodového věku pojištěnce, který v této době nepobíral starobní důchod. Za výkon výdělečné činnosti pro účely přesluhování se považuje pouze taková činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění. Do této doby se přitom nezahrnují dny pracovního volna bez náhrady příjmu či neomluvené nepřítomnosti v práci a dále doby uvedené v  § 16 odst. 4 ZDP (např. doba dočasné pracovní neschopnosti). Procentní výměra důchodu se v takovém případě zvyšuje o 1,5 % za každých celých 90 dní výkonu výdělečné činností po vzniku nároku na starobní důchod.

 

Redukční hranice

Pro účely určování výše dávky důchodového pojištění se berou v potaz veškeré příjmy pojištěnce (hrubé výdělky a vyměřovací základ pro placení pojistného), vyšší příjmy se však zohledňují jen v omezeném rozsahu, a to použitím tzv. redukčních hranic. Výše redukčních hranic je zákonem stanovená a každoročně se mění v závislosti na výši průměrné mzdy.

 

Roční vyměřovací základ

Úhrn vyměřovacích základů (hrubých příjmů) za kalendářní rok vynásobený příslušným koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za jednotlivý kalendářní rok po roce 2007 nesmí být vyšší než maximální VZ pro pojistné stanovený pro tento rok.

 

Rozhodné období

Období od roku 1986 do konce kalendářního roku předcházejícího roku přiznání důchodu, v němž se zjišťují příjmy dosažené výdělečnou činností a vyloučené doby pro účely stanovení OVZ/výpočtového základu.

 

Starobní důchod

Pro nárok na obecný starobní důchod dle § 29 odst. 1 ZDP musí být splněny dvě obecné podmínky, a to získání potřebné doby pojištění a dosažení důchodového věku dle § 32 ZDP.

 

Vyloučené doby

Jedná se o doby, po které nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu trvání některé z překážek uvedených v § 16 odst. 4 ZDP (např. doba pracovní neschopnosti, ošetřování člena domácnosti, doba péče o dítě, osobu závislou, doba nezaměstnanosti či pobírání tzv. předdůchodu).

 

Vyměřovací základ

Hrubý příjem (výdělek) zaměstnance pro odvod pojistného dosažený v příslušném kalendářním roce (u zaměstnanců), nebo roční vyměřovací základ pro stanovení pojistného (u osob samostatně výdělečně činných nebo osob dobrovolně účastných důchodového pojištění), případně úhrn výdělku a vyměřovacího základu. Příjmy v roce přiznání důchodu se pro výpočet důchodu nezohledňují. Tyto údaje lze nalézt v informativním listě důchodového pojištění.

 

Výpočtový základ

OVZ se upraví za využití redukčních hranic uvedených v § 15 a 108 ZDP. Výše redukčních hranic se každoročně mění, a to v závislosti na výši průměrné mzdy.

 

Základní výměra důchodu

Stanovena zákonem ve výši 9 % z příslušné průměrné mzdy.