Změny v důchodovém pojištění v roce 2011

Změny v důchodovém pojištění od 1. 1. 2011

Od lednové splátky 2011 se zvyšují všechny důchody vyplácené z českého důchodového systému. Tedy řádné i předčasné důchody starobní, důchody pro invaliditu prvního, druhého i třetího stupně, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody.

Základní výměra důchodu, která je společná pro všechny druhy důchodů, se zvýší z 2 170 Kč na 2 230 Kč měsíčně (o 60 Kč). Procentní výměra důchodu, která je individuální a zjednodušeně řečeno závisí na výši příjmů a délce dob důchodového pojištění, vzroste o 3,9 %. Zvýšení procentní výměry se týká všech důchodů přiznaných před 1. 1. 2011.

Příklad:

V roce 2010 náležel konkrétní osobě starobní důchod ve výši 11 670 Kč, z toho činila základní výměra 2 170 Kč a procentní výměra 9 500 Kč. Od lednové splátky roku 2011 se základní výměra zvýší o 60 Kč na 2 230 Kč a procentní výměra se zvýší o 3,9 % na 9 871 Kč. V roce 2011 se tedy celková měsíční výše důchodu této osoby zvýší o 431 Kč na konečných 12 101 Kč.

Od lednové splátky 2011 se zvýší o 3,9 % také dva druhy příplatků k důchodu. Jedná se o příplatek k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění pozdějších předpisů, a dále podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, ve znění pozdějších předpisů.

Naopak zvýšen nebude zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů - tato dávka byla valorizována od ledna 2010.

Valorizace důchodů se týká také tzv. dílčích důchodů, které byly přiznány podle koordinačních nařízení Evropské unie nebo podle příslušné mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení. V tomto případě se základní výměra dílčího důchodu zvýší rovněž, pouze však o poměrnou část z 60 Kč (odpovídající poměru české doby vůči celkové době). Procentní výměra, která rovněž odpovídá příslušnému poměru, se zvýší o 3,9 % své hodnoty.

Úpravu důchodů provede ČSSZ automaticky a všichni poživatelé důchodů obdrží oznámení o tom, o jakou částku jim byla dávka důchodového pojištění  zvýšena.

 

Pro účely důchodového pojištění byly nově stanoveny tyto částky:

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 činí 24 091 Kč.

Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 činí 1,0269.

Tzv. redukční hranice pro výpočet důchodu se zvyšují takto:
první z částky 10 500 Kč na 11 000 Kč,
druhá
z částky 27 000 Kč na 28 200 Kč.

Dochází ke změně minimální výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění. Nejnižší vyměřovací základ, z něhož se bude toto pojistné hradit, bude od 1. 1. 2011 částka 6 185 Kč a minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění bude činit 28 % z této částky, tj. 1 732 Kč. (V roce 2010 činilo minimální měsíční pojistné 1 660 Kč.)

Pokud se člověk rozhodne, že si doplatí dobrovolné důchodové pojištění, platí ho vždy za celé kalendářní měsíce. Přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění lze podat u okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ), příslušné podle místa trvalého bydliště pojištěnce.

 

Změny v důchodovém pojištění od 30. 9. 2011

Jako reakce na nález Ústavního soudu ČR vyhlášený ve Sbírce zákonů pod č. 135/2010 Sb., ve kterém Ústavní soud konstatoval, že způsob redukce osobního vyměřovacího základu (dále jen OVZ) je protiústavní, byla přijata tzv. malá důchodová reforma (zákon č. 220/2011 Sb.). S účinností od 30. 9. 2011 bylo zrušeno ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zdp). V souvislosti s řešením dopadu nálezu Ústavního soudu byly přijaty i některé další dílčí parametrické změny.

 

Redukce OVZ

S účinností od 30. 9. 2011 se mění redukční hranice a zároveň i procentní částky, které se v rámci těchto redukčních hranic započítávají. Změny směřující k cílovému stavu jsou rozloženy do období cca 5 let.

V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 se bude výpočtový základ stanovovat z osobního vyměřovacího základu (OVZ) tak, že

a)  do částky první redukční hranice se počítá 100 %,

b)  z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se:

  • v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 29 %,
  • v roce 2012 se počítá 28 %,
  • v roce 2013 se počítá 27 % a
  • v roce 2014 se počítá 26 %,

c) z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se:

  • v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 13 %,
  • v roce 2012 se počítá 16 %,
  • v roce 2013 se počítá 19 % a
  • v roce 2014 se počítá 22 %,

d) z částky nad třetí redukční hranici se:

  • v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 10 %,
  • v roce 2012 se počítá 8 %,
  • v roce 2013 se počítá 6 % a
  • v roce 2014 se počítají 3 %.

V období po roce 2014 se bude výpočtový základ stanovovat z osobního vyměřovacího základu tak, že:

  • a) do částky první redukční hranice se počítá 100 %,
  • b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 %,
  • c) k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.

Redukční hranice podle vyhlášky MPSV č. 226/2011 Sb. činí od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2011:

  • a) první redukční hranice 10 886,- Kč (44 % průměrné mzdy)
  • b) druhá redukční hranice 28 699,- Kč (116 % průměrné mzdy)
  • c) třetí redukční hranice 98 960,- Kč (400 % průměrné mzdy)

Redukční hranice od roku 2012 do roku 2014 budou stanoveny vyhláškou MPSV tak, aby:

  • a) první redukční hranice činila 44 % průměrné mzdy
  • b) druhá redukční hranice činila 116 % průměrné mzdy
  • c) třetí redukční hranice 400 % průměrné mzdy

V období po roce 2014 budou jen dvě redukční hranice:

  • a) první redukční hranice bude činit 44 % průměrné mzdy
  • b) druhá redukční hranice bude činit 400 % průměrné mzdy.

Za průměrnou mzdu se pro tyto účely a pro účely celého zákona o důchodovém pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Průměrná mzda stanovená pro kalendářní rok podle věty první však nesmí být nižší než průměrná mzda stanovená pro bezprostředně předcházející kalendářní rok.

Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny nahoru a jejich výše bude stanovována i po roce 2014 vyhláškou MPSV.

Rozhodující pro to, jaká redukční hranice bude použita, je rok přiznání důchodu. V roce 2011 bude rozhodující den, od něhož se důchod přiznává; nové redukční hranice se použijí tehdy, jestliže tento den spadá do období od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2011. Den, od něhož je přiznána výplata důchodu, není rozhodující.

 

Zvyšování důchodového věku

S účinností od 30.9.2011 dochází ke zvyšování důchodového věku (u ročníků narozených do roku 1977 je důchodový věk uveden v tabulce). U ročníků narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. Znamená to, že u pojištěnců narozených po roce 1977 pokračuje zvyšování důchodového věku uvedeného v tabulce o 2 měsíce za každý rok.

 

Nárok na předčasný starobní důchod

V návaznosti na zvyšování důchodového věku se s účinností od 30. 9. 2011 mění i věk potřebný pro nárok na předčasný starobní důchod.

Tento věk je: 

  • o tři roky nižší, pokud důchodový věk pojištěnce nedosahuje 63 let
  • o pět roků nižší, pokud důchodový věk pojištěnce činí alespoň 63 let; do předčasného starobního důchodu však nelze odejít dříve než v 60. roce věku

Příklad:

Žena narozená 15. 1. 1960, která vychovala jedno dítě, dosáhne důchodového věku v 63 letech a 8 měsících, tedy 15. 9. 2023, věk potřebný pro získání nároku na předčasný starobní důchod činí v jejím případě 60 let věku, a tohoto věku dosáhne 15. 1. 2020.

 

Rozhodné období pro stanovení OVZ

Rozhodné období nebude omezeno na 30 kalendářních roků. Nadále bude začínat kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, končit však bude vždy až kalendářním rokem bezprostředně předcházejícím roku přiznání důchodu. V platnosti zůstává, že do rozhodného období se nezahrnují roky před rokem 1986, takže tato změna se projeví až u důchodů přiznávaných po roce 2016.