Výpočet a výplata důchodu

Výpočet důchodu

Důchod se skládá ze dvou složek, základní výměry, která je stanovena pevnou částkou a nyní činí 2 440 Kč měsíčně, a procentní výměry, která se stanoví individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění.

 

Výpočtový a vyměřovací základ

Výpočtový základ se určí redukcí osobního vyměřovacího základu, což je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Za roční vyměřovací základ pojištěnce se považuje úhrn vyměřovacích základů (zjednodušeně řečeno výdělků) za jednotlivý kalendářní rok rozhodného období vynásobený koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem za dobu po 31. 12. 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a za dobu před 1. 1. 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení.

 

Rozhodné období

S účinností od 30. 9. 2011 již rozhodné období není omezeno na 30 kalendářních roků. Nadále bude začínat kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, končit však bude vždy až kalendářním rokem bezprostředně předcházejícím roku přiznání důchodu. V platnosti zůstává, že do rozhodného období se nezahrnují roky před rokem 1986, takže tato změna se projeví až u důchodů přiznávaných po roce 2016.

 

Redukce osobního vyměřovacího základu 

Redukční částky pro výpočet důchodu v roce 2016 jsou stanoveny takto:

do 11 883 Kč

zápočet plně

nad 11 883 Kč do 108 024 Kč

zápočet 26 %

nad 108 024 Kč

nepřihlíží se

Vyloučené doby

Podle ust. § 16 odst. 4 písm. a) až k) zákona o důchodovém pojištění jsou po 31. 12. 1995 vyloučenými dobami doby

a) dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zákona o nemocenském pojištění, doby karantény nařízené podle zákona o ochraně veřejného zdraví, doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zákona o nemocenském pojištění, nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu,

b) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě plného invalidního důchodu, nebo pobírání starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů považuje i vyplácení obdobných důchodů od cizozemského nositele pojištění,

c) po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů,

d) výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, a výkonu civilní služby,

e) účasti na pojištění osob pečujících o děti do 4 let věku nebo o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až IV (resp. ve stupni I mladší 10 let),

f) soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosažení věku 18 let.

g) vedení na úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání v rozsahu stanoveném zákonem  a poskytování zvláštní ochrany a pomoci na základě zvláštního právního předpisu, pokud podle vyjádření orgánu příslušného k poskytování zvláštní ochrany a pomoci nemohou vykonávat výdělečnou činnost),

h) teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osoby se zdravotním postižením,

ch) ode dne přiznání důchodu do konce roku přiznání důchodu, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2 a 3, a doby před dosažením 18 let věku, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2,

i) za něž byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v nižší částce, než náležely,

j) za něž v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě třetí nebyla náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona přiznána soudem,

k) pobírání starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona o doplňkovém penzijním spoření a dobou, za kterou bylo zaplaceno pojistné na dobrovolné pojištění.

a to za předpokladu, že se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob samostatně výdělečně činných a s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

 

Kalkulačky pro výpočet důchodu

Informativní výši starobního (předčasného starobního) důchodu si můžete orientačně spočítat pomocí důchodové kalkulačky, která je k dispozici na webových stránkách ČSSZ (doby pojištění, vyměřovací základy či vyloučené doby od roku 1986, které je třeba do kalkulačky manuálně dosadit, jsou obsahem informativního listu důchodového pojištění). Občané, kteří disponují datovou schránkou, mohou využít službu informativní výpočet starobního důchodu, která je k dispozici na ePortále ČSSZ. Potřebné údaje o dobách pojištění, vyměřovacích základech či vyloučených dobách od roku 1986 se v rámci této služby automaticky doplní. Webová důchodová kalkulačka, či služba ePortálu je určena občanům, kteří dosáhnout důchodového věku v horizontu 5 let.

 

Výplata důchodu

Příjemcem důchodu je oprávněný nebo jeho zástupce anebo zvláštní příjemce. Při podání žádosti o dávku důchodového pojištění si občan zvolí způsob výplaty důchodu s tím, že může kdykoliv později požádat ČSSZ o změnu. Důchody se vyplácejí buď v hotovosti prostřednictvím České pošty na adresu trvalého nebo přechodného bydliště nebo bezhotovostním převodem na bankovní účet klienta. ČSSZ zajišťuje výplaty důchodů i do ústavů sociální péče s celoročním pobytem.

S účinností od 1. 1. 2010 stanoví nová právní úprava povinnost příjemce důchodu vypláceného v hotovosti prostřednictvím České pošty hradit náklady plátce důchodu za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Tato povinnost se nevztahuje na poživatele důchodů, jimž byl důchod přiznán před 1. 1. 2010 a od 31. 12. 2009 jim nepřetržitě trvá nárok na alespoň jeden důchod (např. vdovský a nově je přiznáván po 31. 12. 2009 důchod starobní). Výše těchto nákladů v roce 2016 činí 21 Kč za každou splátku důchodu. Tato částka bude předem sražena z celkové výše splátky, která bude následně poukázána důchodci v již snížené výši.

 

Výplata důchodu v případech, kdy příjemcem důchodu je jiná osoba, než oprávněný

Právní předpisy o důchodovém pojištění umožňují poživatelům důchodu zvolit si, zda chtějí vyplácet důchod v hotovosti, či na účet příjemce u banky. Kdo přesně se rozumí příjemcem důchodu, upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) v ust. § 64 odst. 1 tak, že příjemcem důchodu je oprávněný nebo jeho zákonný zástupce nebo opatrovník anebo zvláštní příjemce. Poživatel důchodu může ČSSZ rovněž požádat, aby byl jeho důchod vyplácen na účet manžela (manželky). Podmínkou pro takovýto způsob výplaty je, že o takový způsob výplaty požádá na předepsaném tiskopise a má v době, kdy o tento způsob výplaty požádá, právo nakládat s peněžními prostředky na takovém účtu (dispoziční právo). Kromě toho je k zařízení takového způsobu výplaty nezbytný písemný souhlas manžela – majitele účtu.

Zastoupení vzniká přímo ze zákona nebo na základě rozhodnutí soudu nebo správního orgánu. Zastoupenými osobami jsou v právních vztazích vznikajících v souvislosti s přiznáním dávky důchodového pojištění nejčastěji osoby, jež nejsou plně svéprávné, tedy nezletilé osoby a osoby, jejichž svéprávnost byla rozhodnutím soudu omezena. Zástupcem zletilé fyzické osoby, jejíž svéprávnost byla rozhodnutím soudu omezena, je soudem ustanovený opatrovník. ČSSZ se pak při výplatě důchodu řídí dispozicemi tohoto opatrovníka (pokud omezení svéprávnosti opatrovance spočívá v omezení práv hospodařit s důchodem). Ten si může zvolit, zda má být důchod poukazován na jeho  vlastní účet, nebo na účet opatrovance, k němuž má opatrovník dispoziční právo, popř. požadovat výplatu důchodu v hotovosti. Ve všech těchto případech platí, že je povinen dávku použít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat.

Žádosti o zařízení výplaty na účet opatrovance ČSSZ vyhoví při splnění následujících podmínek:

  • opatrovník o tento způsob výplaty výslovně písemně požádá
  • je prokázáno, že jde o účet opatrovance (nemůže tedy jít o účet třetí osoby, a to ani v případě, že opatrovanec je disponentem k takovému účtu)
  • opatrovník písemně prohlásí, že je oprávněn prostředky na tomto účtu spravovat (bude tedy považován za příjemce dávky).

Co se týče osob nezletilých, tedy osob mladších 18 let, platí, že zákonným zástupcem nezletilé fyzické osoby jsou podle občanského zákoníku v prvé řadě rodiče. Zákonným zástupcem dítěte může být rovněž poručník či osvojitel. Pokud je důchod přiznán osobě nezletilé, postupuje se při výplatě důchodu podle dispozic zákonného zástupce. Ten může požádat o výplatu důchodu v hotovosti, na svůj účet, ale rovněž na účet nezletilého, který mu zřídí. Pokud je dítě svěřeno do výchovy jiné fyzické osoby, popř. do společné výchovy manželů, do pěstounské péče, nebo je nezletilému ustanoven opatrovník, postup ČSSZ při výplatě důchodu náležejícího nezletilému se v těchto případech odvíjí od obsahu soudního rozhodnutí ve věci. Pokud soud výslovně neurčí, že je opatrovník oprávněn důchod přejímat, platí, že dané oprávnění zůstalo zachováno žijícímu rodiči (zákonnému zástupci).

Za situace, kdy nezletilé dítě nabude zletilosti, tedy ve většině případů dovršením 18. roku věku, a nepožádá ČSSZ o výplatu sirotčího důchodu ke svým rukám, vyplácí se dávka i nadále dosavadnímu příjemci. Ten je pak považován za zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění. Zvláštním příjemcem dávky důchodového pojištění právní předpisy o důchodovém pojištění, konkrétně pak zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, rozumí občana určeného rozhodnutím obecního úřadu, a dále též občana, kterému byl sirotčí důchod vyplácen do dne nabytí svéprávnosti dítěte, a to od tohoto dne (viz výše). V odůvodněných případech může být od 1. 1. 2014 zvláštním příjemcem ustanovena právnická osoba. Zvláštní příjemce důchodu je oprávněnému ustanovován z důvodů, které zákon č. 582/1991 Sb. taxativně stanoví. Jde o případy, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, výplatu přijímat. Byl-li důchodci ustanoven zvláštní příjemce, lze důchod poukazovat výhradně k rukám nebo na účet této osoby, jde-li o fyzickou osobu, v případě právnické osoby na účet právnické osoby či k rukám jejího statutárního zástupce.

Poživatelům důchodu, kteří jsou umístěni v ústavech sociální péče (dále jen „ÚSP“) s celoročním pobytem, mohou provádět výplatu dávek důchodového pojištění v hotovosti tyto ústavy. Podmínkou je, že poživatelé důchodu s tímto způsobem výplaty souhlasí, ústav podal žádost o tento způsob výplaty orgánu sociálního zabezpečení a ten s tím souhlasí nebo do 30 dnů ode dne doručení žádosti ústavu nesdělil, že s tímto způsobem výplaty nesouhlasí. ÚSP tak v žádném případě nelze považovat za příjemce důchodu ve smyslu předpisů o důchodovém pojištění, ale pouze za zprostředkovatele výplaty důchodů v hotovosti jednotlivým důchodcům. Výše uvedený způsob výplaty lze realizovat pouze v případě, že poživatelem důchodu a osobou umístěnou do ÚSP je osoba plně svéprávná. Pokud je klient ústavu omezen ve svéprávnosti (za předpokladu, že omezení spočívá v  nakládání s finančními částkami) a má soudem ustanoveného opatrovníka, nelze požadavku na zařízení výplaty důchodu do ÚSP hromadným poukazem vyhovět, a to ani v případě, že s tím opatrovník vysloví souhlas. Případné udělení souhlasu opatrovníka, jímž by souhlas poživatele důchodu měl být nahrazen, by v podstatě znamenalo popření smyslu, proč byl opatrovník ustanoven a jímž je právní či faktická neschopnost poživatele důchodu nakládat (hospodařit) s finančními prostředky.  

 

Změna data přiznání

S účinností od 1. ledna 2007 může oprávněný do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení písemně požádat o změnu data:

  • přiznání důchodu nebo jeho výplaty; takovou žádost může podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu,
  • uvolnění výplaty starobního důchodu nebo zařízení výplaty starobního důchodu, která nebyla zařízena ode dne přiznání tohoto důchodu; takovou žádost může podat pouze jednou po tomto uvolnění nebo zařízení výplaty.

 

Aktualizováno v prosinci 2015