Invalidní důchody

S účinností od 1. 1. 2010 došlo k zásadním změnám v posuzování nároků na důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a ve způsobu stanovení jejich výše.

Jedná se především o nové vymezení definice invalidity spočívající v zavedení tří stupňů invalidity namísto invalidity plné a invalidity částečné. V souvislosti s touto změnou došlo zároveň k nahrazení plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu invalidním důchodem prvního až třetího stupně, jehož výše se stanoví v závislosti na zjištěném stupni invalidity. U pojištěnců starších 38 let  jsou zmírněny podmínky pro získání potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod a ke změnám došlo i ve stanovení dopočtené doby a v hodnocení jejího rozsahu. Nově je zavedeno věkové omezení pro vznik nároku na invalidní důchod a jeho trvání.

 

Invalidní důchod a podmínky jeho nároku

Od 1. 1. 2010 již mezi druhy důchodů uvedené v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále „zdp“) nepatří plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod. Namísto těchto dvou dávek je zavedena dávka pouze jedna, a to invalidní důchod. V závislosti na zjištěném stupni invalidity se invalidní důchod rozlišuje na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně a na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti pojištěnce.

Pro valorizační zvýšení invalidního důchodu je rozhodující datum, od něhož byl invalidní důchod přiznán, a to bez ohledu na to, zda následně došlo ke změnám jeho výše z důvodu změny stupně invalidity.

 

Podmínky nároku na invalidní důchod

Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci, který splnil zároveň následující podmínky:

a) nedosáhl ještě věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let

Nárok na invalidní důchod nevznikne pojištěnci od dosažení věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, pokud tohoto věku dosáhne po 31. 12. 2009. Po tomto datu nelze invalidní důchod od dosažení 65 let věku nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let přiznat ani tehdy, stal-li se pojištěnec invalidním následkem nemoci z povolání nebo následkem pracovního úrazu.

Pokud poživatel invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, který nebyl účasten důchodového spoření, dosáhne věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, vzniká mu od tohoto dne nárok na důchod starobní.

Pokud poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, který byl účasten důchodového spoření, dosáhne věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, vzniká mu od tohoto dne nárok na důchod starobní.

b) stal se invalidním pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně

Nová právní úprava již nerozlišuje invaliditu plnou a invaliditu částečnou. Invalidita je nově vymezena jako pokles pracovní schopnosti, který nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to v rozsahu nejméně o 35 %. Podle míry poklesu pracovní schopnosti pojištěnce zákon o důchodovém pojištění rozlišuje 3 stupně invalidity.

Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla:

  • nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně
  • nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně
  • nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně

c) získal potřebnou dobu pojištění nebo jeho invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání

Potřebná doba pojištění a způsob jejího zjišťování se v zásadě nemění. Pro pojištěnce staršího 38 let však nově platí, že nesplní-li podmínku 5 let pojištění v posledních 10 letech před vznikem invalidity, podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou též, pokud v posledních 20 letech před vznikem invalidity získal 10 let pojištění

(ustanovení o tom, že potřebná doba může být získána v kterémkoliv období po vzniku invalidity v případě rozhodného období v délce 20 roků neplatí, tzn., že pro splnění této podmínky je rozhodující výhradně doba pojištění získaná do vzniku invalidity). V případě pojištěnce staršího 38 let se tedy nejdříve zjišťuje splnění podmínky 5 let v posledních 10 letech před vznikem invalidity, pokud tato podmínka splněna není, tak se zjišťuje splnění podmínky získání 10 let v posledních 20 letech před vznikem invalidity, a není-li splněna ani tato podmínka, zjišťuje se, zda podmínku 5 let v posledních 10 letech před vznikem invalidity pojištěnec nesplnil v některém období 10 roků dokončeném po vzniku invalidity.

Potřebnou dobu pojištění zjistíte zde.

d) nesplnil podmínky nároku na starobní důchod podle ust. § 29 zdp

V případě splnění podmínek nároku na starobní důchod podle ust. § 29 zdp může vzniknout nárok na invalidní důchod jedině tehdy, jestliže pojištěnec se stal invalidním následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).

e) nedosáhl  ještě  důchodového věku v případě, že mu byl přiznán  starobní důchod podle  ust. § 31 zdp (tj. starobní důchod před dosažením důchodového věku)

Nárok na invalidní důchod pojištěnci nevznikne, jestliže mu byl přiznán starobní důchod podle ust. § 31 zdp a ke dni vzniku invalidity dosáhl již důchodového věku, pokud invalidita nevznikla následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).

 

Dopočtená doba

Dopočtenou dobou je i nadále doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku.

Pro účely stanovení dopočtené doby se však nebere v úvahu skutečný důchodový věk pojištěnce, ale důchodový věk stanovený podle ust. § 32 zdp (důchodový věk blíže vysvětlen u starobního důchodu) pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě.

V závislosti na datu vzniku nároku na invalidní důchod a na délce doby českého pojištění získané v období od 18. roku věku pojištěnce do vzniku nároku na invalidní důchod se dopočtená doba započte buď plně nebo ve sníženém rozsahu.

 

Plný zápočet dopočtené doby:

Pojištěnec má nárok na zápočet dopočtené doby v plném rozsahu:

  • vznikl-li nárok na invalidní důchod před 18. rokem věku, respekt. před 19. rokem věku, nebo
  • je - li období od dosažení 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod plně kryto dobou českého pojištění, nebo
  • vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo při činnosti zakládající účast na českém důchodovém pojištění nebo při jiných činnostech uvedených v ust. § 25 zdp. nebo
  • vznikla-li invalidita v období ode dne dosažení 18 let věku do dne předcházejícího dni dosažení 28 let věku a doba od dosažení 18 let věku, která není kryta dobou českého pojištění, je kratší 1 roku, nebo
  • vznikla-li invalidita v období ode dne dosažení 28 let věku do dne předcházejícího dni dosažení 40 let věku a doba od dosažení 18 let věku, která není kryta dobou českého pojištění je kratší 2 let, nebo
  • vznikla-li invalidita ode dne dosažení 40 let věku a později a doba, která není kryta dobou českého pojištění, je kratší 3 let.

 

Zkrácený zápočet dopočtené doby:

Nejsou-li splněny podmínky pro zápočet dopočtené doby v plném rozsahu, krátí se dopočtená doba v poměru délky dob pojištění získaných v českém pojištění v období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod k době, která uplynula od dosažení 18 let věku do dne vzniku nároku na invalidní důchod.

Zkrácený zápočet se stanoví:

Dopočtená doba x (doba českého pojištění od 18. roku věku do vzniku nároku na důchod / celkový počet dnů mezi 18. rokem věku a vznikem nároku na důchod)

Po zkrácení se počet dnů dopočtené doby zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.

Pro zjištění, v jakém rozsahu je doba od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryta dobou českého pojištění, se do délky českého pojištění získané v období od 18. roku věku do vzniku invalidity započítávají veškeré doby pojištění a náhradní doby pojištění získané podle českých právních předpisů. Za dobu pojištění (tj. nikoliv náhradní dobu pojištění) se pro tento účel považuje též doba studia na střední nebo vysoké škole v ČR po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia v období po 31. 12. 2009.  K náhradním dobám pro účely krytí doby od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod se přihlíží, jen byla-li získána doba českého pojištění (s případným přihlédnutím k době studia, a to v kterémkoli období) v rozsahu aspoň 365 dnů.

Dopočtená doba se  nehodnotí vůbec, jestliže

  • invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit
  • poškození zdraví pojištěnce vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu.

 

Výše invalidního důchodu

Výše základní výměry v roce 2014 činí 2 340 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby získané do dosažení důchodového věku, a to v závislosti na stupni invalidity.

Procentní sazba výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění činí:

  • u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně 0,5 %
  • u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně 0,75 %
  • u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně 1,5 %

Ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve výši 770 Kč měs. zůstává v platnosti, a to bez ohledu na stupeň invalidity.

 

Výše invalidního důchodu při změně stupně invalidity

Dojde-li podle posudku OSSZ (PSSZ) u poživatele invalidního důchodu z důvodu zhoršení nebo zlepšení zdravotního stavu ke změně stupně invalidity, stanoví se nová výše procentní výměry invalidního důchodu (základní výměra důchodu zůstává beze změny).

Nová výše procentní výměry se stanoví podle vzorce:

výše procentní výměry invalidního důchodu, která náležela ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně invalidity  x k ( koeficient )

Výše koeficientu se stanoví podle vzorce:

k =  procentní sazba výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění odpovídající novému stupni invalidity   /   procentní sazba výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění odpovídající dosavadnímu stupni invalidity

Koeficient se vypočte s přesností na čtyři desetinná čísla.

dosavadní stupeň invalidity

 

nový stupeň invalidity

 

Výše koeficientu  k

 

Koeficient byl stanoven poměrem

 

             I.

 

       II.

         1,5

    0,75 : 0,5

             I.

 

       III.

          3

    1,5   : 0,5 

             II.

 

       I.

          0,6667

    0,5   : 0,75

             II.

 

       III.

          2

    1,5   :  0,75

             III.

 

       I.

          0,3333

     0,5  : 1,5

             III.

 

       II.

          0,5

     0,75 : 1,5 

Takto se postupuje i v případě, kdy procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně byla stanovena v minimální výši 770 Kč měs. V případě snížení stupně invalidity se nová procentní výměra invalidního důchodu stanoví vždy nejméně ve výši 770 Kč měs.

 

Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech

1) Invalidní důchod (tzv. „invalidní důchod z mládí“)

Nárok na tzv. „invalidní důchod z mládí“ vznikne pouze osobě, která byla uznána invalidní pro invaliditu třetího stupně (dříve plně invalidní), dosáhla aspoň 18 let věku,  má trvalý pobyt na území České republiky a nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu.

Výše procentní výměry důchodu činí měsíčně 45% výpočtového základu, který se pro tyto účely stanoví z osobního vyměřovacího základu, za který se považuje všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

2) Nejnižší výše procentní výměry invalidního důchodu u pojištěnců mladších 28 let

Nárok na poskytnutí procentní výměry invalidního důchodu nejméně ve výši tzv. „invalidního důchodu z mládí“ (tedy ve výši, která náleží osobám, jejichž invalidita třetího stupně vznikla před 18. rokem věku a tyto osoby nebyly účastny pojištění po potřebnou dobu), vzniká pojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na invalidní důchod,

  • je-li invalidní důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo
  • je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku.

Při stanovení výše invalidního důchodu se stejně jako u tzv. „invalidního důchodu z mládí“ vychází z výpočtového základu, který se pro tyto účely stanoví z osobního vyměřovacího základu, za který se považuje všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

Výše procentní výměry pojištěnců mladších 28 let při splnění výše uvedených zákonných podmínek činí:

  • nejméně 45 % výpočtového základu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně
  • nejméně polovinu částky 45 % výpočtového základu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně
  • nejméně třetinu částky 45 % výpočtového základu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně

Ve výši základní výměry invalidního důchodu k žádné změně nedochází.

3) Nejnižší výše procentní výměry invalidního důchodu u pojištěnců, kteří získali bez náhradních dob pojištění aspoň 15 let pojištění

Výše procentní výměry pojištěnců, kteří ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získali bez náhradních dob pojištění aspoň 15 roků pojištění, se stanoví stejným způsobem jako v předchozím odstavci, tzn., že výše procentní výměry pojištěnců, kteří ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získali bez náhradních dob pojištění aspoň 15 roků pojištění, činí:

  • nejméně 45 % výpočtového základu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně
  • nejméně polovinu částky 45 % výpočtového základu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně
  • nejméně třetinu částky 45 % výpočtového základu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

 

Nároky na důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem vzniklé před 1. 1. 2010

O nárocích na částečný invalidní důchod a na plný invalidní důchod, které vznikly před 1. lednem 2010 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před 1. 1. 2010, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle právních předpisů účinných před 1. 1. 2010.

Pokud z důvodu nesplnění podmínky potřebné doby pojištění nevznikl podle právních předpisů účinných před 1. 1. 2010 nárok na:

  • plný invalidní důchod
    • a z toho důvodu je vyplácen dosavadní částečný invalidní důchod, vzniká dnem 1. 1. 2010 nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně; výše procentní výměry invalidního důchodu se upraví na hodnoty odpovídající  invalidnímu důchodu pro invaliditu třetího stupně (viz dále);
    • a přitom ani částečný invalidní důchod není poskytován, přičemž ke dni vzniku plné invalidity se jednalo o pojištěnce staršího 38 let, který ke dni vzniku invalidity splnil podmínku 10 let pojištění v posledních 20 letech, vzniká dnem 1. 1. 2010 nárok na invalidní důchod třetího stupně;
  • částečný invalidní důchod
    • přičemž ke dni vzniku částečné invalidity se jednalo o pojištěnce staršího 38 let, který ke dni vzniku invalidity splnil podmínku 10 let pojištění v posledních 20 letech, vzniká dnem 1. 1. 2010 nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně.

Ve všech těchto  případech se změna stupně a výše nebo přiznání důchodu provede na žádost; podmínkou vždy je, že k 31. 12. 2009 trvala příslušná invalidita a k 1. 1. 2010 existoval příslušný stupeň invalidity.

 

Plná invalidita

Plná invalidita, která trvala ke dni 31. prosince 2009, ať již jejím důvodem

  • byl pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 % nebo
  • skutečnost, že pojištěnec byl schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek,

se od 1. ledna 2010 považuje za invaliditu třetího stupně.

 

Částečná invalidita

Částečná invalidita, která trvala ke dni 31. prosince 2009, se považuje od 1. ledna 2010

  • za invaliditu druhého stupně, byl-li důvodem částečné invalidity pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50 %, a
  • za invaliditu prvního stupně v ostatních případech (sem patří také případy, kdy pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti činil méně než 50 %, kdy důvodem částečné invalidity byla skutečnost, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnci značně ztěžoval obecné životní podmínky).

Byl-li částečný invalidní důchod přiznán s přihlédnutím k mezinárodní smlouvě a částečná invalidita přitom nebyla posouzena podle českých právních předpisů, považuje se částečná invalidita za částečnou invaliditu z důvodu poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50 %, tzn. za invaliditu druhého stupně.

 

Transformace plného invalidního důchodu přiznaného před 1. 1. 2010, jehož nárok trval ke dni 31. 12. 2009

Plný invalidní důchod, na který vznikl nárok před 1. lednem 2010, se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 2009, považuje od 1. ledna 2010 za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně (plným invalidní důchodem je i tzv. „invalidní důchod z mládí“).

Pro případná valorizační zvýšení se za den přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně považuje den, od něhož byl přiznán plný invalidní důchod.

 

Změna výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně transformovaného z plného invalidního důchodu přiznaného před 1. 1. 2010, jehož nárok trval ke dni 31. 12. 2009

Dojde-li u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (transformovaného z plného invalidního důchodu přiznaného před 1. 1. 2010) při první kontrolní lékařské prohlídce (dále jen KLP) konané po roce 2009 ke změně stupně invalidity, která bude mít za následek snížení výše invalidního důchodu, tzn. namísto třetího stupně invalidity bude zjištěn pouze druhý nebo první stupeň invalidity, snížení výše invalidního důchodu se provede až od 13. splátky splatné po dni konání této prohlídky.

V případě, že však při první KLP konané po roce 2009 bude u takto transformovaného invalidního důchodu zjištěno, že pojištěnec není již invalidní ani pro první stupeň invalidity, invalidní důchod se odejme od splátky důchodu splatné po dni, jímž uplynulo období, za které byl již vyplacen invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně (nikoliv tedy až od 13. splátky splatné po dni konání této prohlídky).

Po provedení první kontrolní lékařské prohlídky po roce 2009 se již postupuje běžným způsobem. Ke zvýšení invalidního důchodu tedy dojde vždy ode dne změny stupně invalidity a ke snížení a k odnětí invalidního důchodu dojde vždy ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které byl již dosavadní invalidní důchod vyplacen.

Pokud v rámci první KLP konané po roce 2009 nedojde u poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně transformovaného z plného invalidního důchodu ke změně stupně invalidity (tzn. jde nadále o invaliditu třetího stupně), a ke změně stupně invalidity z třetí na druhou nebo z třetí na první dojde až při druhé nebo některé z dalších KLP, v takovém případě se  snížení výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo prvního stupně provede od splátky důchodu splatné po dni, jímž uplynulo období, za které byl již vyplacen invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Pro případná valorizační zvýšení se za den přiznání invalidního důchodu, který byl transformován z plného invalidního důchodu, považuje stále den, od něhož byl přiznán plný invalidní důchod, a to bez ohledu na to, zda výše transformovaného invalidního důchodu byla následně snižována nebo zvyšována z důvodu změny stupně invalidity.

 

Transformace částečného invalidního důchodu přiznaného před 1. 1. 2010, jehož nárok trval ke dni 31. 12. 2009

Částečný invalidní důchod, na který vznikl nárok před 1. lednem 2010 (s výjimkou částečného invalidního důchodu, který byl původně důchodem za výsluhu let), se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 2009, považuje od 1. ledna 2010 

  • za invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, byl-li důvodem částečné invalidity pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50 %, a
  • za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně v ostatních případech (sem patří také případy, kdy pokles schopnosti výdělečné činnosti činil méně než 50 %, kdy důvodem částečné invalidity byla skutečnost, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnci značně ztěžoval obecné životní podmínky).

Pro případná valorizační zvýšení se za den přiznání invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně nebo pro invaliditu prvního stupně považuje den, od něhož byl přiznán částečný invalidní důchod.

a) změna invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně transformovaného z částečného invalidního důchodu přiznaného před 1. 1. 2010, jehož nárok trval ke dni 31. 12. 2009

1. změna invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně transformovaného z částečného invalidního důchodu přiznaného před 1. 1. 2010 na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně

Dojde-li u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně transformovaného z částečného invalidního důchodu přiznaného před 1. 1. 2010 na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně při kontrolní lékařské prohlídce konané po roce 2009 (nezáleží, zda jde o první či další KLP) ke změně stupně invalidity, která by měla za následek snížení výše invalidního důchodu, tzn. namísto druhého stupně invalidity bude zjištěn pouze první stupeň invalidity, náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši invalidního důchod pro invaliditu druhého stupně. V takovémto případě tedy přes uvedenou změnu invalidity ke snížení výše invalidního důchodu nedojde, invalidní důchod bude náležet v dosavadní výši (a to i v případě, kdy jeho výše nebude dosahovat částky 770 Kč měs.).

Změna invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně beze změny jeho výše se provede od splátky důchodu následující po vydání rozhodnutí.

2. změna invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně náležejícího ve výši invalidního důchodu  pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně

Dojde-li dále u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně náležejícího ve výši druhého stupně při KLP konané po roce 2009 ke změně stupně invalidity z prvního na druhý, ode dne změny stupně invalidity bude náležet invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, avšak ke změně výše důchodu nedojde. Ode dne změny stupně invalidity bude tedy náležet invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně (v důsledku této změny bude stupeň invalidity invalidního důchodu odpovídat výši důchodu).

Následně jakákoliv další změna tohoto invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně a naopak bude spočívat pouze ve změně typu invalidního důchodu, aniž by došlo ke změně jeho výše (a to i v případě, kdy jeho výše nebude dosahovat částky 770 Kč měs.). Tento zvláštní režim bude zrušen až případným zvýšením na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

3. změna invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně náležejícího ve výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně

Dojde-li u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně náležejícího ve výši druhého stupně při KLP konané po roce 2009 ke změně stupně z prvního na třetí, ode dne změny stupně invalidity bude náležet invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Při zvýšení invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně je nutno zohlednit skutečnost, že invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně byl vyplácen ve výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně a proto je nutno použít koeficient pro stanovení nové výše důchodu náležející při změně stupně invalidity z druhého na třetí stupeň, tj. koeficient 2, a nikoliv koeficient náležející při změně prvního na třetí stupeň, tedy koeficient 3.

4. změna invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně

Dojde-li u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně transformovaného z částečného invalidního důchodu přiznaného před 1. 1. 2010, jehož nárok trval ke dni 31. 12. 2009, při kontrolní KLP konané po roce 2009 (nezáleží, zda jde o první či další KLP) ke změně z druhého na třetí stupeň invalidity, zvýšení invalidního důchodu se provede ode dne změny stupně invalidity.

Pro případná valorizační zvýšení se za den přiznání invalidního důchodu, který byl transformován z částečného invalidního důchodu, považuje stále den, od něhož byl přiznán částečný invalidní důchod, a to bez ohledu na to, zda výše transformovaného invalidního důchodu byla následně snižována nebo zvyšována z důvodu změny stupně invalidity.

b) změna invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně transformovaného z částečného invalidního důchodu přiznaného před 1. 1. 2010, jehož nárok trval ke dni 31. 12. 2009

1. změna invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně transformovaného z částečného invalidního důchodu přiznaného před 1. 1. 2010, jehož nárok trval ke dni 31. 12. 2009, na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně

Dojde-li u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně transformovaného z částečného invalidního důchodu přiznaného před 1. 1. 2010, jehož nárok trval ke dni 31. 12. 2009, při KLP konané po roce 2009 (nezáleží, zda jde o první či další KLP) ke změně stupně invalidity, a to namísto prvního stupně invalidity bude zjištěn druhý stupeň invalidity, provede se ode dne změny stupně invalidity zvýšení invalidního důchodu.

2. změna invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně

Dojde-li u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně transformovaného z částečného invalidního důchodu přiznaného před 1. 1. 2010, jehož nárok trval ke dni 31. 12. 2009, při KLP konané po roce 2009 (nezáleží, zda jde o první či další KLP) ke změně z prvního na třetí stupeň invalidity, zvýšení invalidního důchodu se provede ode dne změny stupně invalidity.

Pro případná valorizační zvýšení se za den přiznání invalidního důchodu, který byl transformován z částečného invalidního důchodu, považuje stále den, od něhož byl přiznán částečný invalidní důchod, a to bez ohledu na to, zda výše transformovaného invalidního důchodu byla následně snižována nebo zvyšována z důvodu změny stupně invalidity.

 

Změny stupně invalidity invalidních důchodů pro invaliditu prvního stupně po roce 2011

Pokud vznikl nárok na částečný invalidní důchod před 1. 1. 2010 a při kontrolní lékařské prohlídce konané po roce 2011 je zjištěna:

  • invalidita druhého stupně, náleží invalidní důchod v dosavadní výši
  • invalidita třetího stupně, použije se při stanovení nové výše procentní výměry invalidního důchodu nejvýše koeficientu 2.

Zároveň však platí, že pokud v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2011 došlo ke změně stupně invalidity z prvního stupně:

  • na druhý nebo třetí stupeň invalidity,
  • na druhý stupeň invalidity a poté z druhého stupně na třetí stupeň  invalidity,
  • na třetí stupeň invalidity a poté z třetího stupně na druhý stupeň invalidity,

a přitom po 31. 12. 2011 dojde ke změně stupně invalidity

a) ze druhého stupně na první stupeň, použije se při stanovení nové výše procentní výměry invalidního důchodu koeficientu 0,6667,

b) ze třetího stupně na druhý stupeň, použije se při stanovení nové výše procentní výměry invalidního důchodu koeficientu 0,3333,

c) ze třetího stupně na první stupeň, použije se při stanovení nové výše procentní výměry invalidního důchodu koeficientu 0,2222,

d) ze druhého stupně na třetí stupeň, použije se při stanovení nové výše procentní výměry invalidního důchodu koeficientu 1,3333.

 

Změna částečného invalidního důchodu, který byl před 1. 1. 1996 důchodem za výsluhu let

Částečný invalidní důchod, na který vznikl ke dni 1. ledna 1996 nárok podle § 89 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 2009, považuje od 1. ledna 2010 za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

Invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, který se transformoval přes částečný invalidní důchod z důchodu za výsluhu let, lze z důvodu změny stupně invalidity zvyšovat a následně snižovat, a to stejným způsobem jako částečný invalidní důchod transformovaný na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Nelze jej však odejmout. Zjistí-li se tedy, že není invalidní, náleží mu i přes tuto skutečnost invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Ustanovení o souběhu nároků na důchody a jejich výplatu není však tímto dotčeno, tzn. lze jej na tento důchod aplikovat.

Pro případná valorizační zvýšení se za den přiznání takto transformovaného invalidního důchodu považuje den, od něhož byl přiznán důchod za výsluhu let, který se podle § 89 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění považoval od 1. ledna 1996 za částečný invalidní důchod, a to bez ohledu na to, zda výše transformovaného invalidního důchodu byla zvyšována a popř. následně snižována z důvodu změny stupně invalidity.

 

Aktualizováno v prosinci 2013