ELDP - krytí příjmů s vyloučenou dobou - podrobné informace

ELDP - krytí příjmů s vyloučenou dobou - § 16 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP):

Vyloučené doby (§ 16 odst. 4 písm. a)[1], d)[2] a j)[3]  ZDP) se na evidenčním listu důchodového pojištění (dále jen ELDP) vykazují jen v případě, pokud se nekryjí s dobou:

  • pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné),
  • za kterou náležela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) podle ust. § 371 zákoníku práce.

Obecně platí, že v případě, kdy:

  • u zaměstnance po celý kalendářní měsíc trvá některý z důvodů uvedený v ustanovení § 16 odst. 4 písm. a), d) a j) ZDP a zaměstnavatel mu v daném měsíci zúčtuje příjem započitatelný do vyměřovacího základu nebo zaměstnanci za tento kalendářní měsíc náleží náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) – dochází v uvedeném měsíci ke krytí příjmu s vyloučenou dobou a do ELDP nelze kalendářní dny uvedeného měsíce zahrnout do kolonky „Vyloučené doby“.
  • je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným ode dne, ve kterém již odpracoval část směny, za kterou mu náleží odměna nelze tento den zahrnut do kolonky „Vyloučené doby“ na ELDP.

V případě dočasné pracovní neschopnosti (dále jen DPN)/karantény je nutné od 1. 1. 2009 odlišit období prvních 14 kalendářních dnů, kdy zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu. Zaměstnavatel má možnost svým zaměstnancům poskytovat finanční kompenzaci ztráty příjmu i za první tři pracovní dny trvání pracovní neschopnosti, za které náhrada mzdy nenáleží, nebo poskytnout zaměstnancům náhradu mzdy nad rámec zákonného nároku[4], tj. ve výši, která přesahuje částku osvobozenou od odvodu pojistného.

Zde je třeba mít na zřeteli rozdílnost právních úprav poskytování náhrady mzdy, výplaty nemocenského a hodnocení vyloučených dob pro účely důchodového pojištění. Zatímco nemocenské se poskytuje za dny kalendářní a vyloučené doby se vykazují také ve dnech kalendářních, náhrada mzdy se poskytuje pouze za dny pracovní, které je navíc pro účely náhrady mzdy nutné ztotožnit se směnami.

S ohledem na tuto nejednotu, která by v budoucnu negativně ovlivňovala důchodové nároky některých zaměstnanců, jichž se poskytování finanční kompenzace týká, bude od 1. 1. 2009 období prvních 14 dnů DPN/karantény považováno v plném rozsahu za dobu vyloučenou, a to bez ohledu na skutečnost, že zaměstnanci jsou za toto období zúčtovány příjmy nad rámec zákonného nároku náhrady mzdy, tj. příjmy, z nichž se odvádí pojistné (a současně budou tyto příjmy na ELDP zahrnuty v kolonce „Vyměřovací základ“.)

I zde však platí výše uvedená obecně platná zásada – pokud DPN/karanténa trvá po celý kalendářní měsíc a zaměstnanci je zúčtován příjem, který není finanční kompenzací ztráty příjmu, tj. nejedná se o příjem vymezený za prvních 14. dnů trvání DPN/karantény (např. odměny, 1% z pořizovací ceny motorového vozidla apod.), tak tento příjem vyruší vyloučené doby za celý kalendářní měsíc (tj. vyloučené doby nelze vykázat ani za prvních 14 dnů trvání DPN/karantény).

Je třeba zdůraznit, že zásady vykazování vyloučené doby v případě poskytování finanční kompenzace nad rámec zákonného nároku (§ 192 zákoníku práce) se týkají jen období prvních 14 dnů DPN/karantény. Nelze je vztáhnut na situace, kdy zaměstnavatel má ve svém vnitřním předpise nebo v kolektivní smlouvě apod. upraveno, že zaměstnancům v době trvání omluvných důvodů (v případě DPN/karantény po uplynutí 14. dne trvání) od určitého dne trvání poskytuje finanční kompenzaci ztráty příjmu formou dorovnání např. do 90 %, případně 100 % příjmu, příspěvek v nemoci, těhotenství apod.

V těchto případech se i nadále jako před 1. 1. 2009 postupuje plně v souladu s ust. § 16 odst. 4 ZDP. Jedná se o krytí příjmu s vyloučenou dobou a období, za které je finanční kompenzace ztráty příjmu vyplácena, se nevykazuje na ELDP jako doba vyloučená, a to i v případě, že omluvný důvod netrvá po celý kalendářní měsíc. Na ELDP není možné jako dobu vyloučenou vykázat období, za které byla tato finanční kompenzace ztráty příjmu poskytnuta, a to včetně dnů spadajících do tohoto období, na které neměla připadnout pracovní směna zaměstnance (tj. včetně sobot a nedělí apod.).

I v těchto případech platí, že je-li příjem zúčtovaný v konkrétním kalendářním měsíci finanční kompenzací ztráty příjmu a náleží za přesně vymezené časové období trvání omluvných důvodů, ustanovení § 16 odst. 4 ZDP se aplikuje vždy právě jen na tuto časově ohraničenou dobu, nikoli v rámci celého kalendářního měsíce. Podle obecně platné zásady (zúčtovaný příjem v měsíci, ve kterém po celý měsíc trvají důvody uvedené v § 16 odst. 4 písm. a), d) a j) ZDP vyruší vyloučené doby) se opět postupuje jen v případech, kdy v daném kalendářním měsíci dochází k zúčtování příjmu, který není finanční kompenzací ztráty příjmu, tj. nenáleží za konkrétně vymezené pracovní/kalendářní dny trvání omluvných důvodů. 

 



[1] § 16 odst. 4 písm. a) ZDP – tzv. omluvné důvody: doba trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, doba karantény, doba po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do  10 let nebo jiného člena domácnosti, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů péče, popřípadě 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, doba po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu.

[2] § 16 odst. 4 písm. d) ZDP – doba výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, nejde-li o vojáky v další službě.

[3] § 16 odst. 4 písm. j) ZDP - doba, po kterou podle pravomocného rozhodnutí soudu nadále trval právní vztah zakládající účast na pojištění, pokud podle tohoto rozhodnutí došlo k jeho skončení neplatně a pokud by jinak byla, kdyby nedošlo k neplatnému ukončení tohoto vztahu splněna podmínka účasti na pojištění a pokud současně za tuto dobu nebyla soudem přiznána náhrada mzdy, platu nebo jiného započitatelného příjmu do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného.

[4] § 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.