Změny v zákoně č. 582/1991 Sb.

JUDr. Roman Lang, JUDr. Helena Pelikánová, Jana Dorčáková

Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů

V souvislosti s posuzováním zdravotního stavu v rámci zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídek mají OSSZ nově povinnost zaslat občanům do 7 dnů od posouzení zdravotního stavu stejnopis vydaného posudku (pokud byl posudek vydán po 31. prosince 2009). Tutéž povinnost zakládá zákon i posudkovým komisím MPSV.

Úkoly zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění

Zaměstnavatel nově eviduje též,1 zda jeho zaměstnanec pobírá starobní důchod podle ust. § 61a zdp (tzv. transformovaný invalidní důchod po dovršení 65 roku věku na starobní důchod). Novelizací dochází ke změně právní úpravy účinné od 1. ledna 2009, která ukládala zaměstnavatelům vést ELDP pro pracující poživatele starobních důchodů pouze v případě, že poživatel starobního důchodu je nebo v minulosti byl výdělečně činný v cizině. Od 1. ledna 2010 jsou zaměstnavatelé povinni vést ELDP pro všechny poživatele starobního důchodu.
Ze zákona bylo vypuštěno ust. § 39a odst. 1 ZOPS, podle něhož byly školy povinny vést a předkládat ČSSZ údaje o nedokončeném nebo přerušeném studiu (jednalo-li se o skončené studium, nebyla povinnost škol předkládat u studentů, kteří končí studium v roce 2009, vyžadována). Pokud jde o studium od 1. ledna 2010, nepředkládají školy ani údaje o nedokončeném či přerušeném studiu. Způsob prokazování dob studia pro období do roku 2009 se nemění. Jde-li o ukončené studium, prokazuje občan trvání studia pro období do 31. prosince 2009 až při sepisování žádosti o důchod (například vysvědčením, indexem, potvrzením školy). Studium po 31. prosinci 2009 bude v rámci řízení o dávku důchodového pojištění nutno dokládat pouze u žadatelů o invalidní důchod. Proto se školám stanoví povinnost vydat na žádost orgánu sociálního zabezpečení nebo pojištěnce potvrzení o studiu do 8 dnů od obdržení žádosti.
Omezuje se ohlašovací povinnost zaměstnavatele při zaměstnávání poživatelů starobních důchodů. Poživatelé „řádného“ starobního důchodu totiž nemusí nadále pracovat v pracovněprávním vztahu uzavřeném na dobu určitou maximálně na dobu jednoho roku. Příslušný tiskopis č. 89 127 0 „Hlášení o zaměstnání poživatele starobního důchodu“ budou zaměstnavatelé pro období po 31. prosinci 2009 využívat výlučně u zaměstnaných poživatelů předčasných starobních důchodů vykonávajících výdělečnou činnost před dosažením důchodového věku.

Povinnosti občanů při provádění sociálního zabezpečení

Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, stejně jako žadatel o tuto dávku, má kromě původně zákonem stanovené povinnosti podrobit se vyšetření zdravotního stavu nově povinnost na výzvu orgánu sociálního zabezpečení předložit lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které má ve své evidenci. Dále je povinen sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených skutečnostech, k nimž došlo v době od předchozího posouzení poklesu pracovní schopnosti. Při nesplnění jen některé z těchto povinností může být výplata důchodu zastavena, jestliže byl příjemce dávky na tento následek upozorněn. Dosud bylo možné zastavit dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem pouze při nepodrobení se vyšetření zdravotního stavu.

Řízení ve věcech důchodového pojištění

Řízení o přeměně vypláceného invalidního důchodu na starobní důchod ke dni dosažení 65. roku věku2 se zahajuje z moci úřední, tedy zcela nezávisle na vůli poživatele invalidního důchodu. Změna výše invalidního důchodu v návaznosti na změnu stupně invalidity se provede rovněž z moci úřední (po kontrolní lékařské prohlídce), popřípadě k žádosti pojištěnce o změnu výše invalidního důchodu. Požaduje-li občan výplatu důchodu v hotovosti, je OSSZ povinna informovat jej při sepisování žádosti o důchod o výši nákladů, které bude povinen plátci důchodu za poukazy splátek důchodu (přiznaného od data spadajícího do období po 31. prosinci 2009) hradit. V roce 2010 jde o 21 Kč. Tato povinnost se nevztahuje na osoby, kterým od 31. prosince 2009 nepřetržitě trvá nárok na alespoň jeden (jakýkoliv) důchod z českého důchodového pojištění. Pokud si občan zvolí při sepisování žádosti o důchod,3 aby mu v rámci období rozhodného pro výpočet důchodu byly místo dosažených příjmů započteny vyloučené doby, je nezbytné, aby v žádosti uvedl, kterých dob a kterých kalendářních roků se má postup týkat. Může tak učinit ještě do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Na základě této žádosti vydá ČSSZ nové rozhodnutí a současně zruší předchozí rozhodnutí. Žádost může oprávněný podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu, přičemž může požadovat i návrat k upřednostnění příjmu před vyloučenými dobami.
    Orgán rozhodující o invalidním důchodu od 1. ledna 2010 uvádí v rozhodnutí vždy:
  • o jaký stupeň invalidity jde,
  • den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity,
  • procentní míru poklesu pracovní schopnosti pojištěnce a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %, též údaj o tom, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek,
  • označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce
    a datum tohoto posouzení,
  • jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, také skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Námitkové řízení

Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Podání nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční ovinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal a který o nich také rozhoduje. Je-li takovým orgánem ČSSZ, lze námitky uplatnit u kterékoliv OSSZ (v Praze PSSZ a v Brně MSSZ). Prvostupňová rozhodnutí ČSSZ tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni – nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí. Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl meritorně zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby. Autoři článku pracují v ČSSZ v odboru sociálního pojištění OSVČ a přípravného důchodového řízení.
1 Podle ust. § 37 odst. 1 písm. g) ZOPS.
2 Ve smyslu § 61a zák. č. 155/1995 Sb.
3 Využitím ust. § 83 odst. 3 ZOPS.