Zdravotní pojištění a maximální vyměřovací základ za rok 2010

Ing. Antonín Daněk

Blíží se konec roku a zaměstnavatelé, zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné budou řešit otázku odvodu pojistného v návaznosti na maximální vyměřovací základ, který je pro rok 2010 určen částkou 1 707 048 Kč.

Zaměřím se na řešení problematiky především zaměstnavateli. S ohledem na výši příjmů zaměstnance musí zaměstnavatelé důsledně dohlížet na to, aby byl za rozhodné období zabezpečen odvod pojistného buď alespoň z minimálního (kromě zákonných výjimek), nebo nanejvýš z maximálního vyměřovacího základu.

Základní zásady

V souvislosti s odvodem pojistného ve vazbě na maximální vyměřovací základ platí v právních podmínkách roku 2010 zejména následující:

  • Pro účely stanovení maximálního vyměřovacího základu se sčítají dosažené příjmy zaměstnance, zakládající účast na zdravotním pojištění. Do vyměřovacího základu zaměstnance se naopak nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně nebo příjmy od daně osvobozené1 a dále plnění taxativně vyjmenovaná v zákoně.2
  • Částka maximálního vyměřovacího základu je sjednocena pro zaměstnance i OSVČ.
  • Maximální vyměřovací základ se nezkracuje na poměrnou část podle doby výkonu buď zaměstnání, nebo samostatné výdělečné činnosti, jak je naopak exaktně stanoveno v případě odvodu pojistného ze zákonného minima.3
  • Dosáhne-li zaměstnanec částky maxima, přestává zaměstnavatel platit pojistné od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo částky maxima dosaženo. Znovu odvádí pojistné až od ledna následujícího kalendářního roku. V „Přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele“ je tato osoba uváděna v každém měsíci, ve kterém je zaměstnancem bez ohledu na skutečnost, že se pojistné již neodvádí.
  • Obecně platí, že pojistné na zdravotní pojištění se hradí v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu (neplaceného volna) zaměstnanci.4  Jakmile však zaměstnanec dosáhne maxima, přestává zaměstnavatel od následujícího kalendářního měsíce odvádět pojistné, které tedy neplatí ani v případě poskytnutí neplaceného volna po dovršení tohoto maxima. Tento postup vychází ze skutečnosti, že již bylo za rozhodné období kalendářního roku částky maximálního vyměřovacího základu dosaženo.
  • V případě nástupnictví se řeší vypořádání závazků a pohledávek (práv a povinností). Nejčastěji jde o fúzi, transformaci nebo odprodej. V takových případech se pro účely maxima  příjmy zúčtované u bývalého i nástupnického subjektu sčítají.
  • Pokud jsou osoby ze států Evropské unie zaměstnány v ČR, postupují s účinností od 1. května 2010 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009. U osob ze států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ze Švýcarska, zaměstnaných pouze v České republice, se i po 1. květnu 2010 nadále dočasně postupuje podle nařízení Rady EHS č. 1408/71 a 574/72, kdy podle těchto nařízení postupovaly osoby ze států Evropské unie do 30. dubna 2010. Problematika maximálního vyměřovacího základu se dotýká i těchto osob. Tito zaměstnanci podléhají právním předpisů platným v českém systému veřejného zdravotního pojištění včetně podmínky respektování maximálního (i minimálního) vyměřovacího základu. Totéž platí i v případě zaměstnávání osob z ostatních zemí (jde o cizince bez trvalého pobytu na území ČR) za podmínky, že jsou zaměstnány u zaměstnavatele se sídlem nebo s trvalým pobytem na území ČR s příjmy zakládajícími účast na zdravotním pojištění.

Maximální vyměřovací základ v jednom zaměstnání

Zaměstnavatel odvádí za své zaměstnance pojistné z vyměřovacího základu, do kterého se (ne)zahrnují zejména plnění, uvedená v zákoně.5 Zaměstnavatel, u něhož příjem zaměstnance dosáhne maxima, přestává odvádět pojistné, vyměřovací základ je u tohoto zaměstnance po zbytek roku nulový.

Příklad 1

Zaměstnanec byl po celý kalendářní rok 2010 ředitelem akciové společnosti s hrubým příjmem 150 000 Kč a současně vykonával funkci předsedy představenstva za 40 000 Kč měsíčně. Na rozdíl od odvodu pojistného na sociální zabezpečení se pro účely zdravotního pojištění jedná v obou případech o zaměstnání, pojistné odváděl zaměstnavatel ze součtu obou příjmů.

Za období leden až srpen 2010 odvedl zaměstnavatel pojistné z úhrnného vyměřovacího základu 1 520 000 Kč (190 000 x 8). V září již bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu a zaměstnavatel odvedl pojistné jen z vyměřovacího základu: vyměřovací základ za září = 1 707 048 Kč – 1 520 000 Kč = 187 048 Kč

V měsících říjen až prosinec 2010 již zaměstnavatel neodvádí za zaměstnance žádné pojistné, zaměstnance neodhlásil a nadále jej započítává i do měsíčně předkládaného „Přehledu o platbě pojistného“.

Poznámka: Při odvodu pojistného pouze u jednoho zaměstnavatele nemůže vzniknout přeplatek na pojistném. Pokud zaměstnavatel odvádí pojistné i po dosažení maxima, jedná se o chybu, kterou opravuje zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec.

Více zaměstnání, maximální vyměřovací základ a řešení přeplatku

V případě zaměstnání u dvou nebo více zaměstnavatelů může v rozhodném období kalendářního roku nastat situace, kdy každý ze zaměstnavatelů sice odvede pojistné z vyměřovacího základu nepřesahujícího maximum 1 707 048 Kč, v součtu těchto vyměřovacích základů je však maximální vyměřovací základ překročen. K tomuto překročení maximální výše vyměřovacího základu (a tedy ke vzniku přeplatku na pojistném u zaměstnance) může v kalendářním roce dojít pouze v případě více – současných nebo návazných – zaměstnání nebo při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností.

Příklad 2

Zaměstnanec byl v průběhu roku 2010 zaměstnán u dvou firem. U první pracoval od ledna do dubna za 100 000 Kč měsíčně, ve druhé pak pracoval od května s hrubým příjmem 220 000 Kč.

Ve druhém zaměstnání dosáhl tento zaměstnanec maximálního vyměřovacího základu a v měsíci prosinci odvedl pojistné již jen z částky:

Vyměřovací základ za prosinec = 1 707 048 Kč - (7 x 220 000 Kč) = 167 048 Kč.

Po skončení roku 2010 (s ohledem na promlčení nároku na vrácení přeplatku nejpozději do konce roku 2015) si může zaměstnanec požádat o vrácení vzniklého přeplatku na pojistném.

Pokud jednotliví zaměstnavatelé pojistné skutečně odvedli, potvrdí zaměstnavatelé výši příjmu (úhrnu vyměřovacích základů) následovně:

1. zaměstnavatel: 4 x 100 000 Kč = 400 000 Kč,

2. zaměstnavatel: dosaženo maximum = 1 707 048 Kč,

Přeplatek se vypočítá z částky přesahující maximum, tj. ze 400 000 Kč. 1/3 z 13,5 % ze 400 000 Kč = 18 000 Kč.

Přeplatkem na pojistném je tedy částka ve výši 4,5 % z rozdílu mezi úhrnnou výší vyměřovacích základů všech zaměstnavatelů, z nichž bylo v kalendářním roce odvedeno pojistné, a částkou maximálního vyměřovacího základu.

Přeplatek na pojistném se vrací:

  • pouze zaměstnanci,
  • na základě jeho písemné žádosti,
  • za podmínky, že žadatel doloží potvrzení o úhrnu vyměřovacích základů, z nichž bylo odvedeno pojistné.

Přeplatek na pojistném vrací žadateli zdravotní pojišťovna. Jestliže pojištěnec změnil v průběhu roku zdravotní pojišťovnu, dokládá žádost o vrácení přeplatku potvrzením zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů, z nichž každé z pojišťoven odváděl v jednotlivých měsících pojistné. Překročením maximálního vyměřovacího základu zaměstnance nevzniká přeplatek žádnému ze zaměstnavatelů.   

Autor článku pracuje ve VZP.

1 § 3 odst. 4, § 4, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 zák. č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2 V ustanovení § 3 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3 § 3 odst. 9 písm. a) resp. § 3a odst. 4 písm. a) zák.č. 592/1992 Sb.    

4 Kromě výjimek, uvedených v § 3 odst. 5 písm. a) až c) zák. č. 592/1992 Sb.

5 V § 3 odst. 1 a 2 zák. č. 592/1992 Sb.