Systém sociálního zabezpečení v EU

Dávky nemocenského pojištění v Polsku

Ing. Jana Rychtářová

Náhrada mzdy a nemocenské dávky

V polských právních předpisech došlo v této oblasti k některým změnám.

Zkracuje se doba, po kterou zaměstnavatel financuje nepřítomnost zaměstnance staršího 50 let v práci z důvodu nemoci. Zaměstnanec starší 50 let má nárok na náhradu mzdy financovanou zaměstnavatelem po dobu pracovní neschopnosti způsobené nemocí nebo karanténou, a to v celkové délce max. 14 dnů za kalendářní rok, přičemž od 15. dne pracovní neschopnosti má nárok na nemocenské. Ostatní zaměstnanci mají nárok na náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti v důsledku nemoci nebo karantény v délce max. 33 dnů během kalendářního roku, přičemž od 34. dne pracovní neschopnosti mají nárok na nemocenské.

Náhrada mzdy se vypočítává z vyměřovacího základu za posledních 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, kdy vznikla pracovní neschopnosti. Rovná se:

  • 80 %  vyměřovacího základu, avšak pracovní předpisy dávají zaměstnavateli možnost poskytnout vyšší odměnu v této souvislosti,
  • 100 % vyměřovacího základu, jestliže pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem, úrazem na cestě do/z práce, nemocí z povolání nebo jestliže vznikla v době těhotenství,
  • 100 % vyměřovacího základu, jestliže pracovní neschopnost vznikla v souvislosti s dárcovstvím krve, tkáně či orgánů.

Nárok na náhradu mzdy získá zaměstnanec, který platí pojistné na nemocenské pojištění nepřetržitě po dobu 30 dnů (čekací doba).

Nemocenské dávky se vyplácejí od 34. dne pracovní neschopnosti v kalendářním roce, resp. od 15. dne, jestliže zaměstnanec dosáhl věku 50 let. Jestliže pracovní neschopnost  byla způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, nemocenské dávky se vyplácejí od prvního dne pracovní neschopnosti.

Osoby, které nejsou zaměstnanci a jsou nemocensky pojištěni, mají nárok na nemocenskou dávku od prvního dne pracovní neschopnosti po splnění čekací doby 90 dnů. Jestliže pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem či nemocí z povolání, nemocenská dávka je vyplácena od prvního dne.

Dávka může být vyplácena maximálně po dobu 182 dnů a v případě pracovní neschopnosti z důvodu tuberkulózy 270 dnů. Od 1. ledna 2009 má také pojištěná žena právo na dávku po  dobu nepřesahující 270 dnů, jestliže pracovní neschopnost vznikla v době těhotenství.

Měsíční výše nemocenské dávky činí:

  • 80 % vyměřovacího základu pro nemocenské dávky,
  • 70 % vyměřovacího základu během doby hospitalizace,
  • 100 % vyměřovacího základu, jestliže pracovní neschopnost vznikla následkem pracovního úrazu, úrazu na cestě do/z práce nebo nemocí z povolání,
  • 100 % vyměřovacího základu, jestliže pracovní neschopnost vznikla v souvislosti s dárcovstvím krve, tkáně či orgánů,
  • 100 % vyměřovacího základu, jestliže pracovní neschopnost vznikla v době těhotenství.

Vyměřovací základ pro nemocenské dávky vyplácené zaměstnanci je průměrná měsíční  mzda vyplacená za 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, kdy vznikla pracovní neschopnost. Pro osoby dobrovolně nemocensky pojištěné může být vyměřovací základ maximálně 250 % průměrného měsíčního výdělku za předchozí čtvrtletí.

Nemocenské dávky vyplácí ZUS nebo zaměstnavatel (pokud má více než 20 zaměstnanců).

Rehabilitační dávky

Dávka na rehabilitaci může být přiznána zaměstnanci, který po zániku nároku na nemocenské je stále práceneschopný, jestliže je příznivá prognóza na obnovení jeho výdělečné schopnosti. Dávka může být vyplácena po dobu ne delší než 12 měsíců. Rehabilitační dávka může být přiznána pouze osobám krytým nemocenským pojištěním.

Podmínky pro přiznání rehabilitační dávky jsou přezkoumávány posudkovým lékařem ZUS. Dávku vyplácí ZUS (zaklad Ubezpieczen Spolecznych) nebo zaměstnavatel (pokud má více než 20 zaměstnanců).

Vyrovnávací příspěvek

Tento příspěvek je vyplácen zaměstnanci, jehož výdělek byl snížen v důsledku dobrovolné rehabilitace za účelem přeškolení na určenou práci. Nepřiznává se osobám, které mají nárok na starobní nebo invalidní důchod. Vyrovnávací příspěvek je dávkou nemocenského pojištění, v případě, že je přiznán v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání, je dávkou úrazového pojištění. Vyplácí jej ZUS nebo zaměstnavatel.

Příspěvek v mateřství

Příspěvek v mateřství je poskytnut pojištěné ženě, která v době svého nemocenského pojištění nebo v době rodičovské dovolené:

  • porodila dítě,
  • převzala do výchovy dítě mladší 7 let a požádala  o jeho adopci,
  • vzala dítě na výchovu do pěstounské rodiny.

Příspěvek v mateřství je také vyplácen v případě, jestliže bylo vydáno rozhodnutí o odložení školní docházky dítěte mladšího 10 let, které bylo převzato do výchovy.

Nárok na příspěvek má také nemocensky pojištěný muž, který převzal dítě do výchovy, a to za podobných podmínek, jako pojištěná žena.

Od 1. ledna 2009 byla doba výplaty příspěvku v mateřství v souvislosti s narozením dítěte prodloužena a závisí na počtu dětí narozených při jednom porodu:

  • 20 týdnů – v případě porodu 1 dítěte,
  • 31 týdnů – v případě 2 dětí,
  • 33 týdnů – v případě 3 dětí,
  • 35 týdnů – v případě 4 dětí,
  • 37 týdnů – v případě 5 a více dětí.

Příspěvek v mateřství se vyplácí ve výši 100 % průměrné měsíční mzdy za posledních 12 kalendářních měsíců nebo příjmu, který tvoří základ vyměřovacího základu. Vyplácí jej ZUS nebo zaměstnavatel.

Ošetřovné

Tato dávka se vyplácí pojištěné osobě, která nemůže pracovat v důsledku nutnosti osobní péče o zdravé dítě mladší 8 let, nemocné dítě mladší 14 let nebo jiného nemocného člena rodiny. V případě péče o dítě starší 14 let nebo jiného nemocného člena rodiny se ošetřovné vyplácí po dobu uvolnění z práce, avšak ne déle než 14 dnů v kalendářním roce. Celková doba výplaty příspěvku na péči s ohledem na děti a další rodinné příslušníky nesmí přesáhnout 60 dnů v kalendářním roce.

Právo na dávku má pojištěná osoba od prvního dne pojištění. Jak matka dítěte, tak i otec mají nárok na příspěvek na péči, avšak dávka je vyplácena pouze jednomu z nich, podle toho, kdo o ni za dané období požádá.

Autorka článku pracuje v ČSSZ v odboru evropské koordinace a mezinárodních styků.