Srážky z dávek nemocenského pojištění v souvislosti s výkonem rozhodnutí

JUDr. Marta Jarošová

Jestliže pojištěnec nesplní povinnost zaplacení peněžitých plnění (například neuhradí daně, nesplatí půjčky či nezaplatí pokutu) dobrovolně, může být tato povinnost vymožena výkonem rozhodnutí (exekucí). Výkon rozhodnutí k peněžitému plnění může být nařízena soudem (exekuce nařízená soudem) nebo přímo správním orgánem, který pravomocně rozhodl o povinnost uhradit peněžité plnění (správní exekuce). Pokud soud nebo správní orgán rozhodne, že se výkon rozhodnutí provede srážkami ze mzdy, vztahuje se toto rozhodnutí kromě mzdy nebo platu od zaměstnavatele také na některé jiné příjmy pojištěnce, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní. Srážky se provádějí na základě exekuce mimo jiné také z dávek nemocenského pojištění, které vyplácejí příslušné okresní správy sociálního zabezpečení,1 tj. z nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.

Kdy zahájí OSSZ srážky

Okresní správa sociálního zabezpečení, která vyplácí dávky nemocenského pojištění, je povinna zahájit provádění srážek z těchto dávek dnem, kdy jí byl doručen právní titul k provedení srážek z těchto dávek (právní titul), který vydávají soudy, exekutoři nebo správní orgány. V takovém případě zasílá provedené srážky z dávky tak, jak je stanoveno v právním titulu.

Srážky z dávek nemocenského pojištění začne provádět OSSZ také na základě kopie právního titulu k provedení srážek ze mzdy, který je vydán na konkrétního zaměstnavatele, pokud jí tuto kopii předá zaměstnavatel společně se žádostí o dávku nemocenského pojištění a s přílohou k této žádosti. Ze zákona2 má zaměstnavatel povinnost příslušné OSSZ neprodleně oznamovat všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu těchto dávek. Takovou skutečností je také sdělení, že ze mzdy (odměny) zaměstnance jsou prováděny srážky na základě právního titulu k výkonu rozhodnutí. Z tohoto důvodu je v tiskopise „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“, kterou vyplňuje zaměstnavatel, uvedena kolonka „Zaměstnanci – je – není v rámci exekučního nebo insolvenčního řízení prováděna srážka ze mzdy, platu nebo odměny“. Ve vysvětlivkách k tomuto tiskopisu je uvedeno, že v případě, kdy je zaměstnanci  v rámci exekučního nebo insolvenčního řízení prováděna srážka ze mzdy, platu nebo odměny, je třeba přiložit současně kopie rozhodnutí, na základě kterých jsou srážky prováděny. Na základě kopie rozhodnutí, kterou OSSZ obdrží od zaměstnavatele, jsou srážky z dávky nemocenského pojištění provedeny, ale tyto srážky OSSZ deponuje až do doby, než bude právní titul od orgánu, který exekuci nařídil, znějící na příslušnou OSSZ, této správě doručen. Po doručení takového právního titulu deponované srážky vyplatí, tak jak je stanoveno v exekučním titulu.

Při provádění srážek z dávek nemocenského pojištění, stanovení výše srážek a jejich výplatě postupují OSSZ jednak dle zákonů3, jednak dle dalších právních předpisů upravujících oblast provádění srážek ze mzdy a ostatních příjmů na základě soudního nebo správního rozhodnutí.

Kolik lze srazit

Srážky z dávek nemocenského pojištění může OSSZ provádět pouze do výše pohledávky, pro kterou byly tyto srážky nařízeny, včetně jejich příslušenství. Srážky ze mzdy, odměny a ostatních příjmů, ze kterých se provádí srážky na základě výkonu rozhodnutí, se dělají vždy za celý kalendářní měsíc. Z dávky nemocenského pojištění, na který vznikl nárok za celý kalendářní měsíc, a OSSZ je jediným plátcem příjmu, ze kterého se srážky provádějí, nemůže být sražena základní částka, jejíž výše je závislá na počtu vyživovaných osob. V roce 2011 činí základní částka 5 326 Kč na osobu povinného a
1 331,50 Kč na každou vyživovanou osobu. Dávka nemocenského pojištění přesahující základní nezabavitelnou částku se dělí na třetiny. Na pohledávky, které nejsou přednostní, lze srazit pouze jednu třetinu. Pokud jsou vymáhány také přednostní pohledávky, uspokojí se nejprve ze druhé třetiny a v případě, že druhá třetina nedostačuje, uspokojí se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Třetí třetina se vyplatí vždy společně s nezabavitelnou základní částkou pojištěnci. V případě, že výše dávky nemocenského pojištění po odečtení nezabavitelné základní částky přesáhne v roce 2011 částku 7 989 Kč, srazí se zbývající část bez omezení.

Příklad

Ženatý zaměstnanec má nárok na nemocenské za kalendářní měsíc ve výši 16 000 Kč. OSSZ obdržela usnesení o výkonu rozhodnutí na nepřednostní pohledávku ve výši 20 000 Kč.

Nezabavitelná částka = 6 658 Kč zaokrouhleno na celé koruny (5 326 + 1 331,5) – manželka se vždy považuje za vyživovanou osobu, a to i v případě, že je zaměstnána.

Částka, nad kterou se srazí bez omezení = 7 989 Kč

Bez omezení se srazí částka  1 353 Kč (16 000 Kč – 6 658 Kč – 7 989 Kč)

Na pohledávku, která není přednostní, bude sražena částka 2 663 Kč (tj. jedna třetina z částky 7 989) + 1 353 Kč,  tj. celkem 4 016 Kč.

Pojištěnci vyplatí OSSZ nezabavitelnou základní částku 6 658 Kč + 5 326 Kč (dvě třetiny z částky 7 989 Kč), tj. celkem 11 984 Kč.

V případě, kdy dávka nemocenského pojištění nenáležela po celý kalendářní měsíc a zaměstnanec měl nárok v tomto měsíci ještě na další příjem ze zaměstnání, popřípadě měl nárok ještě na jiné příjmy, ze kterých se srážky provádí, dotáže se OSSZ orgánu, který nařízení o výkonu rozhodnutí vydal, jakou část ze základní nezabavitelné částky má vyplatit pojištěnci. Stejný dotaz udělá i zaměstnavatel nebo plátce jiného příjmu v tomto kalendářním měsíci.

Obdobným způsobem jako u srážek na výkon rozhodnutí se provádí srážky z dávek nemocenského pojištění také v případech, kdy probíhá insolvenční řízení.4

 

1 Podle ustanovení § 299 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

2 Podle ustanovení § 97 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

3 Zejména dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

4 Podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

Autorka článku pracuje v ČSSZ v odboru nemocenského pojištění.