Pojištění OSVČ, která podniká pouze po část roku

Ing. Antonín Daněk

Pro placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými je ve zdravotním pojištění rozhodným obdobím kalendářní rok, nejkratší poměrnou částí je pak kalendářní měsíc. To znamená, že pokud OSVČ podniká v kalendářním roce třeba jen po část jednoho kalendářního měsíce, je v příslušném měsíci (a roce) OSVČ se všemi povinnostmi, vyplývajícími ze zákona, včetně povinnosti podat zdravotní pojišťovně za příslušný rok „Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné“.

Kdo se považuje za OSVČ?

Z pohledu zdravotního pojištění se za OSVČ považují nejen osoby podnikající na základě živnostenského listu či koncesního oprávnění, okruh těchto osob je mnohem širší.1 Jde například o osoby podnikající v zemědělství, osoby s nezdaňovanými příjmy z autorských práv a spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných. Budeme-li vycházet z přímé návaznosti na zákon o daních z příjmů, pak se ve zdravotním pojištění za OSVČ považují osoby s příjmy podle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zák. č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Osoba nepodniká po celý kalendářní rok

Pokud je pojištěnec OSVČ po celý kalendářní rok, platí pro něho zákonné podmínky, zejména s ohledem na skutečnost, zda je jeho samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Patrné odlišnosti nalezneme v situaci, kdy je pojištěnec OSVČ pouze po část rozhodného období kalendářního roku, přičemž musíme brát v úvahu podmínky platné pro konkrétní případy. Pro potřeby našeho pojednání si uděláme analýzu tří nejčastěji se vyskytujících variant.

Příklad

Pojištěnec začne podnikat 15. června 2010 a OSVČ bude nepřetržitě nejméně do konce tohoto roku.

1. Samostatná výdělečná činnost – hlavní zdroj příjmů

V tomto případě musí OSVČ platit alespoň minimální zálohy 1 601 Kč za každý kalendářní měsíc. V souladu s obecně platnými podmínkami je splatnost této zálohy za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud tento poslední den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejblíže následující pracovní den. Záloha ve výši alespoň 1 601 Kč (v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti může být i vyšší) musí být zaplacena také za měsíc červen, a to nejpozději do 8. července 2010. Registrací v dané kategorii a zaplacením této úhrady má pojištěnec ve zdravotním pojištění vyřešen v měsíci červnu svůj pojistný vztah.

Z hlediska placení pojistného musí být u OSVČ za měsíce červen až prosinec dodržen za celé toto období minimální vyměřovací základ v částce 82 981,50 Kč (7 x 11 854,50), minimální pojistné pak představuje 13,5 % z této částky, tj. 11 203 Kč. Zaplacením sedmi alespoň minimálních záloh 1 601 Kč, tj. celkem 11 207 Kč, je zajištěn postup podle zákona. Pouze v případě, kdy je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, musí být u OSVČ dodržen minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část. Naopak, při posuzování maximálního vyměřovacího základu se postupuje odlišně – viz dále.

2. Osoby, za které je současně plátcem pojistného stát

Okruh těchto osob je poměrně široký. Mezi „státní“ pojištěnce řadíme například poživatele důchodu, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené a příjemce rodičovského příspěvku.2 Tyto osoby jsou zvýhodněny především v těchto dvou oblastech:

  1. V roce zahájení samostatné výdělečné činnosti (v roce 2010) nejsou povinny platit zálohy na pojistné a pojistné zaplatí jednorázově od osmi dnů po podání daňového přiznání za rok 2010. Pokud však dosáhnou za rok 2010 kladného hospodářského výsledku, budou v roce 2011 zálohy platit (od měsíce, ve kterém podají nebo měly podat Přehled), tato výše zálohy však může činit třeba 700 Kč.
  2. Pojistné platí ze skutečné výše příjmu bez ohledu na minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ podle vzorce:

Pojistné = 0,135 x 0,5 x (příjmy – výdaje).

3. Samostatná výdělečná činnost – vedlejší zdroj příjmů

Tyto osoby nejsou povinny platit žádné zálohy. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že v zaměstnání zaměstnavatel odvádí pojistné nejméně z vyměřovacího základu na úrovni minimální mzdy 8 000 Kč. Částka pojistného se vypočte stejným způsobem jako u osob, za které je plátcem pojistného stát.

Oznamovací povinnost

Aby OSVČ neporušila zákon, musí zdravotní pojišťovně oznámit v osmidenní lhůtě zahájení i ukončení (přerušení) samostatné výdělečné činnosti. Tuto povinnost lze splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu vyplněním tiskopisu „Jednotný registrační formulář“. Nesplnění oznamovací povinnosti je pod sankcí, za který může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 10 000 Kč. Neoznámí-li pojištěnec ukončení své podnikatelské činnosti, eviduje ho zdravotní pojišťovna stále jako OSVČ. Tudíž bude po něm požadovat placení záloh (pokud má povinnost je platit) včetně podání „Přehledu o příjmech a výdajích“ atd. Upozorňuji, že jako OSVČ nesmíte zapomenout oznámit zdravotní pojišťovně veškeré skutečnosti, které mají vliv na zařazení (vyřazení) do (z) kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát – například přiznání nebo odejmutí důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, ukončení pobírání rodičovského příspěvku, zahájení studia.

Výše příjmů OSVČ

Povinné minimum musí ve zdravotním pojištění dodržet pouze ty OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů. Jiné podmínky však platí u maximálního vyměřovacího základu, kde v podstatě žádné omezující podmínky nejsou. Neboli:

  • částka maximálního vyměřovacího základu (pro rok 2010 jde o 1 707 048 Kč) platí pro každou OSVČ,
  • není rozhodující, zda OSVČ podniká celý kalendářní rok nebo třeba jen jeden (i necelý) kalendářní měsíc. Částka maximálního vyměřovacího základu se nezkracuje na poměrnou část podle počtu kalendářních měsíců, jak je tomu například u minimálního vyměřovacího základu,3
  • pro účely placení pojistného do výše maximálního vyměřovacího základu se sčítají příjmy zaměstnance i OSVČ.

 Ukončení samostatné výdělečné činnosti

Na problematiku výkonu samostatné výdělečné činnosti pouze po část kalendářního roku se můžeme podívat i jinak. Pokud OSVČ podniká třeba od ledna 2010, nebo podnikala i v předcházejících letech a podnikání ukončí například 15. června 2010, pak je tato skutečnost rozhodující u samostatné výdělečné činnosti jako hlavního zdroje příjmů. Za měsíc červen musí být zaplacena záloha, což však současně zajišťuje vyřešení pojistného vztahu pro tento měsíc. Avšak od července se již musí pojištěnec začít zajímat o svoje další zařazení u zdravotní pojišťovny, kdy reálně přichází v úvahu:

  • zaměstnání,1
  • evidence v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát (například uchazeč o zaměstnání),
  • vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění buď z titulu výkonu samostatné výdělečné činnosti podle „evropských“ nařízení, nebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí (musí se jednat o nepřetržitý pobyt delší než šest měsíců).

Možnou alternativou je přihlášení se do kategorie osob bez zdanitelných příjmů s povinností platit pojistné v částce 1 080 Kč měsíčně.

U osob, za které je plátcem pojistného stát nebo u samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů, nemá ukončení podnikání zásadní význam, neboť v takovém případě zpravidla žádný problém ve zdravotním pojištění nevznikne.

Autor článku pracuje ve VZP.

1 Přesný výčet je v ustanovení § 5 písm. b) zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

2 Přesný výčet je uveden v § 7 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb.

3 § 3a odst. 4 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.