Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění

Zaměstnanec je účasten pojištění jen v případě, že splní další   podmínky stanovené zákonem týkající se místa výkonu zaměstnání, doby trvání zaměstnání a výše  rozhodného příjmu.

Místo výkonu zaměstnání

Podmínkou vzniku pojištění je, že zaměstnanec vykonává zaměstnání na území České republiky (dále jen ČR). Přitom  za výkon zaměstnání na území ČR se považuje i  přechodný výkon práce mimo území ČR, má-li zaměstnanec místo výkonu práce trvale v ČR (u pracovníků v pracovním poměru je  místo výkonu práce jednou z povinných náležitostí pracovní smlouvy).

Účast na pojištění vzniká též zaměstnanci, který má místo výkonu trvale v cizině, pokud  práci vykonává pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR, a není povinně důchodově pojištěn podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonává zaměstnání. Sídlem zaměstnavatele - právnické osoby se rozumí její sídlo nebo sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo jiné  zákonem upravené evidenci. Sídlem organizační složky se rozumí adresa jejího umístění. Sídlem zaměstnavatele-fyzické osoby je místo jejího trvalého pobytu, a jde-li o zaměstnavatele-cizince místo hlášeného pobytu v ČR. V případě, že tento cizinec na území ČR nemá hlášený ani trvalý pobyt, rozumí se sídlem tohoto zaměstnavatele místo podnikání; nepodniká-li na území ČR, avšak zaměstnává  pro svou potřebu zaměstnance, rozumí se jeho sídlem místo výkonu práce těchto zaměstnanců.  U organizační složky státu a služebního úřadu je  sídlo stanoveno zvláštním předpisem, popřípadě statutem nebo obdobným předpisem. 

Příklad 1:

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu zaměstnání v ČR. Přechodně byl svým zaměstnavatelem na dobu jednoho roku vyslán do Íránu, aby tam pro něj provedl montáž zařízení, které tam jeho zaměstnavatel dodává.

Zaměstnanec je nadále pojištěn v ČR.

Příklad 2:

Zaměstnanec s bydlištěm v ČR trvale vykonává práci pro zaměstnavatele se sídlem v ČR v jeho obchodním zastoupení v Číně.

Tento zaměstnanec je nadále pojištěn v ČR. Stejně by tomu bylo i v případě, že by tento zaměstnanec měl trvalý pobyt ve Slovenské republice či v jiném státě EU. V ČR by nebyl zaměstnanec pojištěn pouze v případě, že by prokázal potvrzením nositele pojištění,   že je povinně pojištěn v Číně.

Příklad 3:

Zaměstnanec s bydlištěm v ČR má místo výkonu práce trvale v Maďarsku. Tuto práci vykonává pro zaměstnavatele se sídlem v ČR na jeho obchodním zastoupení.

Vzhledem k tomu, že tento zaměstnanec má místo výkonu zaměstnání ve státě EU, je třeba posuzovat příslušnost k právním předpisům v oblasti sociálního zabezpečení podle nařízení EHS č. 1408/71, které má přednost před vnitrostátními předpisy. Podle tohoto nařízení bude  zaměstnanec podléhat maďarským právním předpisům. Obdobně by se postupovalo při posuzování příslušnosti k právním předpisům i v případě, že by  zaměstnanec měl místo výkonu práce trvale ve státě, s nímž uzavřela ČR smlouvu o sociálním zabezpečení.

Doba trvání zaměstnání

Zaměstnanec je účasten pojištění, jestliže jeho zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů. Zákon v podstatě přebírá dosavadní právní úpravu s tím, že se doba trvání zaměstnání prodlužuje ze stávajících  8 na 15 kalendářních dnů.

Příklad:

Zaměstnanec měl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou s měsíčním příjmem 12 000 Kč. Po pěti dnech s ním zaměstnavatel ve zkušební době  pracovní poměr  skončil.

Toto zaměstnání založilo účast na pojištění, neboť bylo sjednáno na dobu delší než 14 kalendářních dnů. Skutečnost, že fakticky netrvalo 15 kalendářních dnů,  není v tomto případě rozhodující.

Účasten pojištění je též zaměstnanec, jehož  zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, jestliže nastoupil opětovně do zaměstnání k témuž zaměstnavateli a od skončení předchozího zaměstnání, které

• založilo  účast na pojištění do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň šest měsíců, nebo
• nezaložilo účast na pojištění proto, že nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, avšak  sjednaný nebo skutečně dosažený započitatelný příjem činil aspoň  částku rozhodného příjmu a  do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň šest měsíců.

Za téhož zaměstnavatele se pro tento účel považuje i  právní nástupce zaměstnavatele.

Příklad 1:  

Zaměstnanec byl v pracovním poměru od 1. ledna 2008 do 31. ledna 2009 s měsíčním platem 15 000 Kč.  Další pracovní poměr s tímto zaměstnavatelem uzavřel na dobu od 15. do 24. června 2009 s  příjmem 5 000 Kč.

Toto druhé zaměstnání, přestože je  uzavřeno jen na 10 kalendářních dnů, založí účast na pojištění. Od posledního pojištěného zaměstnání u  tohoto zaměstnavatele neuplynulo šest měsíců.

Příklad 2:

Zaměstnanec měl uzavřenu dohodu o pracovní činnosti na dobu od 20. do 25. ledna 2009 s příjmem 2 000 Kč. Od 1. do 5. července 2009 uzavřel s týmž zaměstnavatelem pracovní poměr opět s příjmem 2 000  Kč.

Zaměstnání od 1. července 2009 založí účast na pojištění, neboť od posledního zaměstnání, které sice nebylo pojištěno, ale bylo v něm dosaženo rozhodného příjmu, neuplynulo šest měsíců. Skutečnost, že šlo o jiný druh pracovněprávního vztahu, není rozhodná.

Rozhodný příjem

Zaměstnanec je účasten pojištění, jen v případě, že sjednaná částka započitatelného příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění, tzv. rozhodný příjem.   

Rozhodný příjem činí 2 000 Kč. Částka rozhodného příjmu bude valorizována v závislosti na průměrné mzdě. Vláda zvýší nařízením částku rozhodného příjmu od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení.

Příklad:

Zaměstnanec  uzavřel pracovní poměr od 2. ledna 2009 na dobu neurčitou a také tento den vstoupil do zaměstnání.  V pracovní smlouvě má sjednán příjem 70 Kč za hodinu a pracovní dobu 40 hodin týdně rozvrženou do pěti dnů v týdnu.

Pojištění tohoto zaměstnance vzniklo 2. ledna 2009, neboť jeho rozhodný příjem dosahuje částky více než 2 000 Kč měsíčně (70 Kč x 160 hodin = 11 200 Kč  za kalendářní měsíc).  Pokud by tento zaměstnanec měl sjednáno, že bude pracovat pouze 20 hodin v kalendářním měsíci, nezaložilo by takové zaměstnání účast na pojištění (70 Kč x 20 hodin = 1 400 Kč), protože zaměstnanec v něm nedosahuje rozhodného příjmu. V tomto případě by šlo o tzv. zaměstnání malého rozsahu.

U příslušníků, státních zaměstnanců, soudců, členů zastupitelstev územních samosprávních celků (městských částí), poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu ČR, členů vlády a dalších osob uvedených v § 5 písm. a) bod 10, fyzických osob jmenovaných do funkce vedoucího správního úřadu nebo volených do funkce statutárního  orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem (popř. do funkce zástupce vedoucího nebo statutárního orgánu), pěstounů  vykonávající pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče  nebo pěstounů,  kterým náleží  odměna za výkon pěstounské péče podle zvláštního zákona, a odsouzených ve výkonu trestu zařazených do práce  se podmínka rozhodného příjmu považuje za splněnou.

Pojištění při zaměstnání malého rozsahu

Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu.

Příklad:  

Zaměstnanec uzavřel na dobu od 1. února 2009 do 30. června 2009  dohodu o pracovní činnosti. Bude vykonávat práci každý čtvrtek dvě hodiny s měsíčním příjmem 1 500 Kč, s tím, že za každou odpracovanou hodinu nad tento sjednaný úvazek  mu náleží 150 Kč.

Sjednaný příjem je nižší než 2 000 Kč za kalendářní měsíc, jde proto o zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnanec  dosáhne příjmu v únoru 1 500 Kč, v březnu 2 250 Kč, v dubnu 1 500 Kč, v květnu 1 800 Kč a v červnu  2 100 Kč. Je účasten pojištění pouze v měsíci březnu a červnu, tj. v měsících, ve kterých jeho započitatelný příjem dosáhl rozhodného příjmu.

Započitatelný příjem zúčtovaný až po skončení zaměstnání malého rozsahu se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo.

Příklad:

Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr na dobu od 1. března 2009 do 30. září 2009 s tím, že bude pracovat 20 hodin v měsíci. Mzda byla sjednána ve výši 75 Kč za hodinu. Jeho měsíční příjem v žádném z měsíců trvání pracovního poměru nepřesáhl rozhodný příjem, tj. 2 000 Kč. V říjnu mu byly dodatečně zúčtovány prémie a mimořádná odměna v celkové výši 4 000 Kč.

Tento příjem se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž zaměstnání skončilo, tj. do září 2009. V tomto měsíci mu bylo zúčtováno 1 500 Kč.

Vzhledem k tomu, že s příjmem zúčtovaným v měsíci říjnu 2009 činí příjem za září 2009  celkem 5 500 Kč, vznikne tomuto zaměstnanci v měsíci září účast na pojištění.