Osoby samostatně výdělečně činné a zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

Pokud se pojištěnec rozhodne začít v roce 2011 podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, musí respektovat podmínky platné ve zdravotním pojištění. Podstatnou roli hraje skutečnost, zda je samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů.

Zahájení samostatné výdělečné činnosti – hlavní zdroj příjmů

Pojištěnec, který se rozhodl podnikat, musí splnit především oznamovací povinnost. To znamená, že do osmi dnů od zahájení této samostatné výdělečné činnosti je povinen přihlásit se u příslušné zdravotní pojišťovny, kde samozřejmě musí být pojištěn z titulu všech svých činností, tedy jak z titulu zaměstnání, tak v případě samostatné výdělečné činnosti. Osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění mohou splnit tuto povinnost i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu „Jednotný registrační formulář“. Upozorňuji, že i v případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností, která je vedlejším zdrojem příjmů, musí pojištěnec oznámit zdravotní pojišťovně zahájení své samostatné výdělečné činnosti.

Minimální a maximální záloha

Minimální výše zálohy OSVČ, pro kterou je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, činí pro rok 2011 částku 1 670 Kč. Tuto minimální zálohu platí jak OSVČ, zahajující v roce 2011 samostatnou výdělečnou činnost, tak OSVČ, která podnikala v roce 2011 nebo i v letech předcházejících. Jelikož tato záloha představuje minimum, nevrací se. Maximální výše zálohy může od měsíce podání „Přehledu o příjmech a výdajích“ za rok 2010 činit až 20 040 Kč.

Samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů

Je-li samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, není povinen platit zálohy a pojistné pak doplácí formou jednorázově úhrady. Ačkoliv se v tomto případě zálohy nehradí, může si přesto takto podnikající osoba zálohy platit a následně pak doplatí rozdíl mezi úhrnem zaplacených záloh a vypočtenou výší pojistného.

Pokud v případě daného souběhu poklesne příjem zaměstnance pod hranici minimální mzdy, stává se otázka výkonu samostatné výdělečné činnosti důležitou z hlediska řešení pojistného vztahu pojištěnce a dodržování minimálního vyměřovacího základu, kdy mohou nastat tyto varianty:

  • samostatná výdělečná činnost se stane hlavním zdrojem příjmů - pojištěnec začne platit minimální zálohy (což zaměstnavateli potvrdí čestným prohlášením) a v zaměstnání se bude odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do 8 000 Kč,
  • samostatná výdělečná činnost i nadále zůstane vedlejším zdrojem příjmů – v zaměstnání provede zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu.

Alespoň v jedné z činností musí být v příslušném kalendářním měsíci zajištěno placení pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ, příjmy v zaměstnání a v samostatné výdělečné činnosti nelze sčítat. V podstatě závisí na vůli pojištěnce, pro kterou z uvedených alternativ se rozhodne.

OSVČ, za kterou je plátcem pojistného stát

Do kategorie osob, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, patří například poživatelé důchodů z důchodového pojištění, studenti, ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené. Tato skupina OSVČ nemá stanoven minimální vyměřovací základ. Následně se tedy na ni nevztahuje povinnost odvodu minimálního ročního pojistného. Vyměřovacím základem je u těchto osob jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu. V prvním roce samostatné výdělečné činnosti nemusí tyto osoby platit zálohy na pojistné.1

Snížení záloh OSVČ

OSVČ může požádat o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden měsíc roku, ve kterém se žádost podává, je alespoň o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím roce. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem OSVČ po odpočtu výdajů v roce 2010 například 90 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2011 nejvýše 60 000 Kč. Sníženou zálohu platí OSVČ také ve stanovených zákonných termínech. Standardním způsobem lze žádost o snížení zálohy podat v kalendářním roce nejdříve od 1. dubna. Pokud OSVČ předloží žádost například v dubnu 2011, posuzuje se příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden až březen 2011.

OSVČ, která má v úmyslu požádat o snížení zálohy na pojistné, předkládá zdravotní pojišťovně písemnou žádost s uvedením údajů rozhodných pro výpočet snížené zálohy a tuto žádost doloží peněžním deníkem. Zdravotní pojišťovna žádost posoudí a žadateli buď vyhoví, nebo jeho žádost zamítne, popřípadě si může vyžádat doplňující informace.

Snížení záloh se však podle zákona vztahuje pouze na dobu nejdéle tří měsíců. Po uplynutí této doby je OSVČ povinna platit původní zálohy podle podaného Přehledu o zaplacených zálohách na pojistné, příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti. V případě, že i nadále trvají důvody pro snížení zálohy, může OSVČ zdravotní pojišťovnu opětovně požádat o její snížení na další tři měsíce.

Ukončení samostatné výdělečné činnosti

Rozhodne-li se OSVČ ukončit svoji samostatnou výdělečnou činnost, oznamuje tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna. Pro hlášení těchto změn platí osmidenní lhůta. Ukončení samostatné výdělečné činnosti má pro pojištěnce především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné (jde-li se o samostatnou výdělečnou činnost, která je hlavním zdrojem jeho příjmů), jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Pokud nastane situace, že OSVČ ukončí svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu kalendářního měsíce a za tento měsíc tedy ještě zaplatí zálohu na pojistné, má svůj pojistný vztah vyřešen po dobu celého tohoto kalendářního měsíce. Odhlášením z podnikání je kategorie OSVČ tímto ukončena, což vyžaduje potřebu řešit pojistný vztah pro další období. Reálně přicházejí v úvahu tyto varianty:

  1. zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků,2
  2. registrace pojištěnce v kategorii osob, za které platí pojistné stát,
  3. placení pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů,
  4. odhlášení z českého systému veřejného zdravotního pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti v rámci Evropské unie, případně ve státech Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku ve smyslu příslušných nařízení anebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí.

(Poznámka: Je-li samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, nemá ve zdravotním pojištění ukončení této činnosti podstatný vliv, neboť otázka pojištění včetně placení pojistného je řešena zaměstnáním).

Pozor na platby záloh

Pokud se OSVČ nechce dostat do „konfliktu“ se zdravotní pojišťovnou, musí poukazovat pojistné (zálohy na pojistné): na správný účet, pod správným variabilním symbolem, včas a ve správné výši. Placení pojistného buď na nesprávný účet, nebo pod chybným variabilním symbolem způsobuje zbytečné komplikace jak plátcům pojistného, tak zaměstnancům zdravotních pojišťoven. Neplacení pojistného, jeho odvádění opožděně či v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, způsobuje vznik dlužného pojistného a současně i penále, jehož výše od 1. ledna 2007 činí  0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Podání Přehledu za rok 2010

Pokud OSVČ podnikala v roce 2010, je povinna předložit zdravotní pojišťovně Přehled nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání. Pokud OSVČ zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna tuto skutečnost doložit zdravotní pojišťovně do 30. dubna (postačí kopie plné moci k zastupování). OSVČ, která není povinna daňové přiznání podávat, předkládá Přehled do 8. dubna. Od měsíce podání Přehledu platí OSVČ v roce 2011 zálohy na pojistné na základě výsledku samostatné výdělečné činnosti za rok 2010.

Autor článku pracuje ve VZP.

 

1 K významné změně v oblasti placení pojistného OSVČ došlo novelou zákonů o zdravotním pojištění č. 438/2004 Sb., kdy byly s účinností od 1. 8. 2004 zrušeny odpočty od dosaženého příjmu.

2 Ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zák. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.