Nová pravidla pro koordinaci sociálního zabezpečení v EU

Dne 1. května 2010 vstupují v účinnost nová pravidla pro koordinaci sociálního zabezpečení migrujících pracovníků a jejich rodin v rámci EU – nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004. Nahradí dosud platná nařízení Rady (EHS) č. 1408/71, o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, a jeho prováděcí nařízení č. 574/72.

Sociální zabezpečení není v rámci EU harmonizováno, ale národní systémy a jejich vzájemné působení jsou koordinovány těmito přímo aplikovatelnými nařízeními. Opírají se o základní právo evropských občanů – právo na svobodu pohybu osob – a vycházejí z konceptu vnitrostátního trhu EU. „Stará“ i „nová“ koordinační nařízení jsou postavena na čtyřech základních principech:

  1. Rovnost nakládání, tj. zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti (osoby, na které se vztahují nařízení, podléhají stejným povinnostem a užívají stejných výhod podle legislativy členského státu jako státní příslušníci dotyčného státu). Nově byl, na základě judikatury Evropského soudního dvora, k tomuto principu přiřazen princip stejného posuzování událostí a skutečností (tzv. asimilace faktů), kterým se fakticky dovozuje, že dávky poskytované jiným státem nebo skutečnosti nastalé v jiném státě mají stejné účinky jako by nastaly na území dotčeného členského státu. Interpretace i praktická aplikace tohoto principu je obtížná a bude formována postupně.
  2.  Aplikace právního řádu jediného státu, tj. že se na dotčenou osobu mohou vztahovat v daném okamžiku právní předpisy sociálního zabezpečení pouze jediného státu. Do praxe je tento princip prováděn určováním příslušných právních předpisů na základě Hlavy II nařízení č. 883/2004. Nově dochází k prodloužení doby vyslání na 24 měsíců (bez možnosti dalšího prodloužení), nově jsou definovány podmínky pro posouzení činností vykonávaných současně ve dvou a více členských státech (včetně zrušení dosavadní přílohy VII nařízení 1408/71 a tedy i možnosti dvojího pojištění), zrušena byla ustanovení týkající se mezinárodní přepravy. Podrobněji jsou upravena prováděcí ustanovení, zavádí se institut prozatímního určení právních předpisů, sjednocuje se určování bydliště.
  3. Sčítání dob pojištění, tj. agregace dob pojištění, zaměstnání nebo bydlení získané ve všech členských státech pro účely posouzení nároku na dávku.
  4. Zachování nabytých práv, tj. výplata neboli export dávek do ciziny podle práva a pravidel, která provádí instituce, která dávku vyplácí a to do jakéhokoli jiného státu EU.

Nová koordinační nařízení kryjí dávky, které jsou vyjmenovány v čl. 3(1) nařízení 883/2004. Oproti „starým“ nařízením byla rozšířena o dávky otcovské (postavené naroveň dávkám v mateřství), dávky předdůchodové (které český systém zatím nezná) a dávky dlouhodobé péče (které mají obdobný režim jako dávky v nemoci).

K určitému posunu došlo i v oblasti osobního rozsahu (čl. 2 nařízení 883/2004), neboť nová nařízení zahrnují i osoby neaktivní. Různé kategorie osob mají opět svou specifickou definici obsaženou v článku 1 nařízení 883/2004.

Nová koordinační nařízení si kladou za cíl přispět ke zvýšení životní úrovně a ke zlepšení podmínek zaměstnání, modernizovat a zjednodušit provádění. Tohoto cíle bylo dosaženo pouze částečně, a to díky dlouhému kodifikačnímu procesu, který trval 10 let, i celkově velmi komplikovaným národním předpisům. Ne zcela se podařilo zohlednit nálezy Evropského soudního dvora. Z věcného hlediska došlo k podstatnějším změnám v oblasti věcných dávek v nemoci a mateřství, tj. v oblasti poskytování zdravotní péče, v oblasti dávek rodinných i dávek v nezaměstnanosti, ke změnám došlo i v oblasti důchodů (zejména zápočet doby péče o dítě). Podrobněji byly upraveny procedury při provádění u všech dávek a také v oblasti finančních ustanovení, což umožní lepší a hlubší spolupráci institucí při vymáhání pohledávek.

Jako nejvhodnější metoda pro modernizaci a zrychlení procesu se ukázalo zavedení elektronické komunikace mezi institucemi. Proto byl zpracován jednotný koncept evropské architektury, který je založen na propojení všech členských států prostřednictvím chráněné evropské telekomunikační sítě sTESTA mezi jednotlivými komunikačními uzly v těchto státech. Data si členské státy, respektive instituce, budou v budoucnu sdělovat pouze elektronicky pomocí strukturovaných elektronických dokumentů (tzv. SED), které postupně nahradí dosavadní komunikaci pomocí papírových evropských formulářů (tzv. E-formulářů). Zatím se předpokládá, že přechodné období pro náběh tohoto systému skončí v roce 2012, a práce na něm jsou nyní velmi intenzivní jak na evropské úrovni, tak i na národních úrovních.

Závěrem je třeba zmínit skutečnost, že k 1. květnu 2010 nedojde k automatickému přechodu na nová koordinační nařízení vůči všem dotčeným osobám a ve všech státech, které nyní aplikují „stará“ nařízení. Důvodem jsou nejen přechodná ustanovení nařízení 883/2004, ale zejména to, že Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko se ihned k novým nařízením nepřipojí. U Švýcarska se toto zřejmě stane do léta 2010, u zbývajících států v roce 2011. Další překážkou je, že se nepodařilo včas přijmout novou kodifikaci pro migrující občany třetích zemí, kteří legálně pobývají na území některého z členských států (pokud již nebyli zahrnuti do osobního rozsahu koordinačních nařízení), takže až do ukončení procedury se i na tyto osoby bude aplikovat nařízení Rady (EHS) č. 859/2003 a „stará“ koordinační nařízení.

JUDr. Jitka Konopásková

odbor evropské koordinace a mezinárodních styků ČSSZ