Nemocenské pojištění z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

JUDr. ALEŠ KŘIVOHLAVÝ

OBECNĚ O DOHODÁCH O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR

Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru.1 Pracovněprávní vztahy založené některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tak mají ve vztahu k pracovnímu poměru doplňkovou úlohu.

Není-li v zákoníku práce stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr právní úprava pro výkon práce v pracovním poměru.2 Mezi dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr patří dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti.

Dohoda o provedení práce se zpravidla uzavírá za účelem vykonání konkrétního pracovního úkolu. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.3 Zaměstnanec tak může uzavřít s jedním zaměstnavatelem buď jednu dohodu o provedení práce v rozsahu nepřevyšujícím 150 hodin za kalendářní rok, nebo více dohod o provedení práce, jejichž celkový rozsah práce nepřekročí 150 hodin za kalendářní rok.

Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá, jestliže se předpokládá výkon pracovní činnosti trvající déle než u dohody o provedení práce. Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, která činí 40 hodin týdně. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.4

ÚČAST NA NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

Nemocenského pojištění mohou být při splnění stanovených podmínek účastni zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti.5 Zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce nemůže nikdy založit účast na nemocenském pojištění. Zaměstnavatel v tomto případě nemá povinnost plnit oznamovací a ohlašovací povinnosti vůči OSSZ (v Praze PSSZ, v Brně MSSZ).

PŘÍKLAD 1

Student uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na rozdávání reklamních letáků na měsíc červenec 2010, ve kterém má student odpracovat 50 hodin. Odměna za provedení dohodnuté práce činí 2 500 Kč.

Dohoda o provedení práce nezakládá účast na nemocenském pojištění. Z dohodnuté odměny se proto pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebude platit.

NÁROK NA DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ A JEJICH VÝPLATU

Zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti nemají nárok na ošetřovné, zaměstnankyně nemají nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Nárok na ošetřovné a nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nevznikne ani, když bude sjednaná částka započitatelného příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc činit 2 000 Kč či více a nepůjde tak o zaměstnání malého rozsahu.6

KRÁTKODOBÉ ZAMĚSTNÁNÍ ZALOŽENÉ DOHODOU O PRACOVNÍ ČINNOSTI

Jednou z podmínek účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění je to, aby zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů. Splnění této podmínky se nevyžaduje, jestliže zaměstnanec splňuje podmínku místa výkonu zaměstnání, která je jednou z podmínek účasti na nemocenském pojištění, sjednaná částka započitatelného příjmu činí aspoň 2 000 Kč, popřípadě započitatelný příjem dosáhl aspoň 2 000 Kč, zaměstnanec nastoupil opětovně do zaměstnání k témuž zaměstnavateli a od skončení předchozího zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň šest měsíců, nebo od skončení předchozího zaměstnání, které nezaložilo účast na nemocenském pojištění proto, že v něm nebyla splněna podmínka délky doby trvání zaměstnání, a ve kterém zaměstnanec dosáhl započitatelného příjmu aspoň 2 000 Kč, do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň šest měsíců.7

PŘÍKLAD 2

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti na čištění koberců na dobu od 1. do 30. června 2009 s místem výkonu práce na území ČR. Odměna za měsíc červen byla dohodnuta ve výši 7 500 Kč. Se stejným zaměstnavatelem uzavřel zaměstnanec další dohodu o pracovní činnosti na mytí oken na dobu od 1. do 14. srpna 2009, rovněž s místem výkonu práce na území ČR. Odměna byla dohodnuta ve výši 3 500 Kč.

Zaměstnání sjednané na dobu od 1. do 14. srpna 2009, které netrvalo a ani nemělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů, založilo účast na nemocenském pojištění, neboť v něm byla splněna podmínka místa výkonu zaměstnání, podmínka sjednání či dosažení započitatelného příjmu aspoň 2 000 Kč, podmínka nástupu do zaměstnání k témuž zaměstnavateli jako u předchozího zaměstnání vykonávaného v červnu 2009, podmínka účasti zaměstnance na nemocenském pojištění v předchozím zaměstnání a podmínka neuplynutí doby aspoň šesti měsíců od 30. června 2009 do 1. srpna 2009.

ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU ZALOŽENÉ DOHODOU O PRACOVNÍ ČINNOSTI

Jestliže jsou v zaměstnání vykonávaném na základě dohody o pracovní činnosti splněny všechny podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění (podmínka místa výkonu zaměstnání, podmínka doby trvání zaměstnání) s výjimkou sjednání částky započitatelného příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc aspoň ve výši 2 000 Kč (tzv. zaměstnání malého rozsahu), je zaměstnanec nemocensky pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši 2 000 Kč.

Jestliže v zaměstnání malého rozsahu dojde ke sjednání započitatelného příjmu alespoň v částce 2 000 Kč anebo bude sjednaný započitatelný příjem alespoň na částku 2 000 Kč zvýšen, vzniká nemocenské pojištění ode dne, od něhož byl započitatelný příjem alespoň na částku 2 000 Kč sjednán nebo zvýšen. Ze zaměstnání malého rozsahu neplyne ochranná lhůta.8

PŘÍKLAD 3

Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti na doplňování zboží v obchodě na dobu od 1. července 2009 do 31. srpna 2009, a to v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. V dohodě o pracovní činnosti nebyl uveden přesný počet hodin, který měl zaměstnanec v měsíci červenci a v měsíci srpnu  odpracovat. Odměna byla dohodnuta ve výši 70 Kč za každou odpracovanou hodinu. Zaměstnanec odpracoval v měsíci červenci 30 hodin a v měsíci srpnu 45 hodin. Dne 1. září 2009 utrpěl úraz, pro který musel strávit v nemocnici 16 dní.

Protože zaměstnanec dosáhl částky započitatelného příjmu 2 100 Kč (70 Kč x 30 h) v měsíci červenci a 3 150 Kč (70 Kč x 45 h) v měsíci srpnu, byl v měsících červenec a srpen nemocensky pojištěn. I když byl zaměstnanec po celou dobu trvání zaměstnání malého rozsahu nemocensky pojištěn, neplyne mu ze skončeného zaměstnání malého rozsahu ochranná lhůta. Nárok na nemocenské od 15. září 2009 tak v důsledku úrazu nevznikl.

DOHODY O PRACOVNÍ ČINNOSTI SJEDNANÉ STUDENTY NA DOBU PRÁZDNIN

Nemocenské ze zaměstnání vykonávaném na základě dohody o pracovní činnosti, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, výlučně jen na dobu školních prázdnin (prázdnin) nebo jejich část, se vyplácí nejdéle do dne, kdy zaměstnání mělo skončit. Ochranná lhůta neplyne ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin či prázdnin.9

PŘÍKLAD 4

Student uzavřel dohodu o pracovní činnosti na sklizeň třešní. Podle dohody měl odpracovat v každém pracovním dni  července 2009 tři hodiny. Odměna byla dohodnuta ve výši 50 Kč za každou odpracovanou hodinu. Dne 17. července 2009 spadl student při sklizni třešní ze stromu a utrpěl pracovní úraz, pro který byl uznán dočasně práceneschopným.  

Čtrnáctý kalendářní den trvání dočasné pracovní neschopnosti připadl na 30. července 2009. Nemocenské, které se vyplácí od patnáctého kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti,  se vyplácelo pouze za 31. červenec 2009, neboť toho dne zaměstnání skončilo. 

PŘÍKLAD 5

Studentka uzavřela dohodu o pracovní činnosti na sázení jedlí v lese na dobu od 1. srpna 2009 do 31. srpna 2009. Sjednaná částka započitatelného příjmu za měsíc srpen činila 4 000 Kč. Studentka dne 1. září 2009 onemocněla.

Nárok na nemocenské od 15. září 2009 nevznikl, neboť k onemocnění studentky, byť vážnému,  došlo až po skončení zaměstnání a ochranná lhůta ze zaměstnání, které studentka sjednala výlučně do období prázdnin, neplyne.

Autor článku pracuje v ČSSZ v odboru nemocenského pojištění zaměstnanců.


1 § 74 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“).

2 § 77 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., ZP.

3 § 75 zákona č. 262/2006 Sb., ZP.

4 § 76 odst. 2, 3, 4 a 5 zákona č. 262/2006 Sb., ZP.

5 § 5 písm. a) bod 5. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“).

6 § 39 odst. 5 písm. b) a g) a § 42 odst. 4 písm. a) a c) ZNP.

7 § 6 odst. 1 a 2 ZNP.

8 § 6 odst. 1, 5, § 7 odst. 1, 2, § 10 odst. 3 a § 15 odst. 4 písm. d) ZNP.

9 § 15 odst. 4 písm. e) a § 28 odst. 3 ZNP.