Mgr. Jiří Král: Sociální pojištění na prahu roku 2009

Posledních několik let bylo ve znamení zásadních změn ve všech oblastech sociálního pojištění. Na prvním místě je nutno zmínit nový zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., který byl schválen v dubnu 2006. Jeho účinnost byla stanovena na 1. leden 2007. Účinnost však byla dvakrát odložena a zákon nabude účinnosti (po několika úpravách) od 1. ledna 2009. Až v devátém roce nového století tak dochází k nahrazení více než padesát let staré normy.

Kromě významných změn v konstrukci dávek zákon přenáší provádění nemocenského pojištění z tzv. velkých organizací na orgány nemocenského pojištění a posiluje ochranné prvky proti zneužívání systému, mj. i podrobnější úpravou práv a povinností pojištěnců, zaměstnavatelů, ošetřujících lékařů a nositele pojištění. K jeho realizaci je nezbytný přechod na centralizované zpracování dat. Jde tak o změnu, která zasáhla do řady agend prováděných v České správě sociálního zabezpečení i na jejích okresních pracovištích, aniž byl vytvořen prostor pro paralelní testování nového a starého systému. Nezbývá než doufat, že ostrý start nového systému v lednu 2009 bude díky velkému úsilí pracovníků ČSSZ úspěšný.

Programové prohlášení vlády obsahuje záměr provést důchodovou reformu ve třech etapách

I. etapa důchodové reformy byla schválena v létě 2008 jako zákon č. 306/2008 Sb. s účinností od 1. ledna 2010. Obsahuje řadu významných opatření, která především – spolu s úpravami z let 1995 a 2003 – přispějí k finanční udržitelnosti důchodového systému v období následujících 20 let. Úpravy však samozřejmě zasahují do všech významných institutů systému a jsou tak náročné i na přípravu nositele pojištění. Také proto zákon obsahuje na naše zvyklosti neobvykle dlouhou legisvakanci, téměř jeden a půl roku. Tohoto času je proto třeba využít k co nejintenzivnější přípravě. V rámci II. etapy důchodové reformy budou řešeny otázky týkající se soukromých důchodů, které se bezprostředně nedotknou provádění sociálního pojištění.

Jinak tomu ale bude u připravované III. etapy důchodové reformy, která má řešit diverzifikaci zdrojů pro příjmy ve stáří. Pojištěncům by měla být dána možnost volby, zda jejich důchod bude plynout pouze ze základního důchodového pojištění, nebo částečně i ze spořícího soukromého pilíře důchodového systému. Ministerstvo práce a sociálních věcí má předložit návrh zákona vládě do poloviny roku 2009. V prvních úvahách o novém systému se počítá s významnou úlohou ČSSZ jak při výběru pojistného, tak i ve výplatní fázi. K této III. etapě důchodové reformy se však ještě očekává velká politická i odborná diskuze.

Pojistné a daně pod jednou střechou?

Výběr pojistného patří k silným stránkám činnosti ČSSZ. Přesto vláda schválila záměr vytvořit namísto dosavadních čtyř institucí (finanční úřady, celní správy, zdravotní pojišťovny a OSSZ) jedno nové jednotné inkasní místo, tzv. JIM. Vláda očekává, že do konce května 2009 předloží ministr financí ve spolupráci s ministry práce a sociálních věcí a zdravotnictví podrobný záměr tak, aby mohla být definitivně posouzena efektivnost celé několikaleté transformace. Přitom samozřejmou podmínkou je, že do případné realizace je třeba pokračovat s maximálním úsilím v dosavadním úspěšném výběru pojistného a že nová instituce bude muset poskytovat všechny potřebné informace pro provádění zbývající agendy důchodového a nemocenského pojištění v potřebném rozsahu, kvalitě a čase.

Náročný úkol čeká v průběhu roku lékařskou posudkovou službu

Parlament schválil v prosinci roku 2008 novelu zákona č. 582/1991 Sb., která transformuje od roku 2006 rozdělenou LPS opět do jednotné LPS v rámci ČSSZ. V žádném případě se však nejedná o pouhý návrat do stavu před třemi lety. Navíc vedení MPSV nepovažuje stav, který vznikne k 1. červenci 2009 za konečný.

Před LPS jsou velmi náročné úkoly nejen v oblasti krátkodobé pracovní neschopnosti v souvislosti s novým zákonem o nemocenském pojištění či v oblasti důchodového pojištění v souvislosti s nově definovaným invalidním důchodem v rámci tzv. I. etapy důchodové reformy nebo zvládnutí novely zákona o sociálních službách, ale lékaři LPS musí usilovat o neustálé zvyšování své kvalifikace, zvládat moderní metody práce i aplikovat poznatky moderní medicíny, a tak přispět významným dílem k efektivitě sociálního zabezpečení.

Úkoly, které stojí před administrativou sociálního pojištění v roce 2009, jsou možná nejnáročnější za dobu existence České republiky. Jsem však přesvědčen, že kolektivy pracovníků ústředí ČSSZ i OSSZ jsou na ně dobře připraveny a úspěšně je zvládnou.

Mgr. Jiří Král
vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky MPSV