K Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Mgr. Olga Bičáková

Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2010 se zvýšila oproti stejnému období předchozího roku z 22 896 Kč na 23 324 Kč.1 Jak se její nová výše projeví při zaměstnávání osob se zdravotním handicapem od 1. ledna 2011? Které příspěvky může úřad práce poskytnout zaměstnavatelům?

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může v roce 2011 poskytovat úřad práce zaměstnavateli ve výši maximálně 186 592 a příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu s těžším zdravotním postižením ve výši maximálně 279 888.

Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně 233 240 a pro osobu s těžším zdravotním postižením 326 536. Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku ve stejné výši na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo

V roce 2011 bude moci úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně 69 972 Kč na jedno pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením. Na základě písemné dohody s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, může poskytnout příspěvek ve stejné výši na částečnou úhradu provozních nákladů.

Příspěvek na vytvoření pracovního místa v chráněné pracovní dílně

Příspěvek na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením může být v roce 2011 poskytován zaměstnavateli úřadem práce ve výši maximálně 186 592 Kč. A příspěvek na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu s těžším zdravotním postižením ve výši maximálně 279 888.

Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně 233 240 Kč a pro osobu s těžším zdravotním postižením 326 536 Kč.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny

V roce 2011 může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně 93 296 Kč na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně 139 944 Kč na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Hlavním smyslem poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je jejich skutečné trvalé uplatnění na trhu práce. Příspěvek je vázán pouze na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru, nikoliv na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Příspěvek na podporu zaměstnávání může být poskytován jen za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením v pracovním poměru zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Pro splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.

Dávka náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč za osobu se zdravotním postižením.

Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele. Podmínkou je, že k poslednímu dni příslušného čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění.

Výjimkou jsou případy, kdy:

  • bylo povoleno splácet ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, anebo
  • součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl l0 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do pěti pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích zjistil úřad práce sám; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen úřadu práce doložit. Ministerstvo práce a sociálních věcí může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené pod písm. b), pokud jde o výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Proti rozhodnutí o prominutí splnění podmínky výše splatných nedoplatků není přípustný rozklad a rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.

Rovněž nově se stanoví, že požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, poskytne se zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci – osobě se zdravotním postižením – pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal. V případě, že požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně nejvýše 8 000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají. 

Kdy nelze poskytnout Příspěvek

  • Za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.
  • Za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu.

Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Poskytnutý příspěvek či jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši. Nesplnění této povinnosti je porušením rozpočtové kázně.3

1 Sdělení MPSV č. 390/2010 Sb. o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2010 pro účely zákona o zaměstnanosti.

2 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 347/2010 Sb.

3 Podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

 

Autorka článku se věnuje problematice zaměstnanosti.