JUDr. VLADIMÍR VOŘÍŠEK, DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ TAKZVANÝ PŘEDČASNÝ STAROBNÍ DŮCHOD

Typ důchodu figurující v titulku tohoto článku má oproti ostatním druhům (a typům) důchodů některé zvláštnosti; snad proto je kolem něj neustále řada nejasností a dotazů. K náležité informovanosti nepřispívá ani skutečnost, že se právní úprava tohoto typu důchodu poměrně často mění. Nejinak tomu bylo od 1. ledna 2012. Tento článek se proto bude snažit pojmout problematiku monotematicky, přičemž v dalším textu upustíme od přídomku „takzvaný“, přestože označení popisovaného typu důchodu nemá oporu v právních předpisech, ale pouze v praktickém užívání.

 

1. PODMÍNKY NÁROKU

Ve srovnání s tzv. řádným starobním důchodem (tedy tím, na nějž vzniká nárok nejdříve dosažením příslušného věku – ať důchodového obecného, důchodového zvláštního sníženého nebo věku vyššího, než by byl důchodový věk dané osoby) může vzniknout nárok na předčasný starobní důchod v současné době o tři roky dříve než nárok na řádný starobní důchod. Ony tři roky mohou předcházet nejen dosažení obecného důchodového věku, ale i zvláštního sníženého důchodového věku. Zvláštní snížený důchodový věk je podmíněn získáním příslušné potřebné doby v zaměstnání zařazeném podle předpisů účinných před 1. lednem 1993 do I. pracovní kategorie, a to buď plné (v tom případě činí důchodový věk 55 nebo 58 let) nebo úměrně nižší, ale za určitých podmínek (pak činí 56 až 59 let); obdobná pravidla platí pro službu v ozbrojených silách před 1. lednem 1993 a zcela zvláštní jsou pro některé horníky (důchodový věk může být pouze 50 let). Předčasný starobní důchod však nelze přiznat v případech, kdy nárok na tzv. řádný starobní důchod vznikne až dosažením věku vyššího, než by byl obecný důchodový věk; tento vyšší důchodový věk je „vyvážen“ výrazně kratší potřebnou dobou důchodového pojištění.

Doba důchodového pojištění potřebná pro nárok na předčasný starobní důchod se však určuje podle kalendářního roku, v němž žadatel dosáhne svého důchodového věku (nikoli podle roku, v němž žádá nebo od něhož si přeje mít přiznán předčasný starobní důchod).

 

PŘÍKLAD 1

Muž požádal v prosinci 2011 o přiznání předčasného starobního důchodu od 1. března 2012; důchodového věku dosáhne v roce 2014. Potřebnou dobou důchodového pojištění bude v jeho případě 30 roků, přestože v roce 2011 postačovalo 27 let a v roce 2012 je třeba 28 let.

 

2. VÝŠE DŮCHODU

Protože je předčasný starobní důchod přiznáván před dosažením důchodového věku, je jen logické a spravedlivé, aby byl nižší než starobní důchod řádný. Projevuje se to nejen skutečností, že není započtena doba od přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku, ale kromě toho je za tutéž dobu procentní výměra snížena. Snížení činí určitou zápornou sazbu za každých i započatých 90 kalendářních dnů chybějících od přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku. Tyto záporné sazby se v průběhu času měnily; od 1. ledna 2012 činí

a) 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,

b) 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne,

c) 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.

Z toho je patrno, že není zcela praktické požádat o předčasný starobní důchod „ihned“ od vzniku nároku na něj, protože snížení je relativně trvalé (viz však část 4.).

 

PŘÍKLAD 2

Občan dosáhne důchodového věku 20. února 2015, a proto požádal o přiznání předčasného starobního důchodu od 20. února 2012. Do dosažení důchodového věku mu chybí 316 dnů v roce 2012 (je přestupný), po 365 dnech v letech 2013 a 2014 a 50 dnů v roce 2015, celkem tedy 1096 dnů. 1096: 90 = 12,18, takže procentní výměra bude snížena o 4 x 0,9 %  za prvních 360 dnů, o 4 x 1,2 %  za druhých 360 dnů, 5 x 1,5 %  za další 4 celé násobky 90denních období a za páté započaté, celkem tedy o 15,9 % výpočtového základu.

Pokud by datum přiznání posunul o 16 dnů (1096 – 16 = 1080; 1080:90 = 12), tedy na 8. března 2012, činilo by snížení pouze 14,4 % výpočtového základu.

Toto načasování může být podstatné i při jiné době chybějící do důchodového věku, i když lze do 30 dnů po doručení rozhodnutí o přiznání důchodu požádat o změnu data přiznání. Konkrétní výpočet si lze provést pomocí tzv. důchodové kalkulačky (cesta: www.mpsv.cz; Důchodové pojištění, Kalkulačky).

 

3. NĚKTERÉ ZVLÁŠTNOSTI

Zatímco všechny ostatní druhy a typy důchodů lze přiznat zpětně (při splnění různých podmínek za různou dobu), předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o jeho přiznání.

Přiznání předčasného starobního důchodu vylučuje nárok na tzv. řádný starobní důchod. To znamená, že tento nárok je vyloučen i přiznáním předčasného starobního důchodu bez jeho výplaty; význam tohoto postupu oproti stavu před 30. zářím 2011 sice výrazně poklesl, ale stále vyloučen není – jeho praktičnost se může projevit zpravidla na přelomu dvou kalendářních let při výrazném poklesu příjmu v posledním kalendářním roce.

 

PŘÍKLAD 3

Občan dosáhne důchodového věku v březnu 2012. Pomocí důchodové kalkulačky zjistil, že je pro něho výhodnější požádat o přiznání předčasného starobního důchodu od data spadajícího do roku 2011, protože pravidla pro stanovení výpočtového základu platná pro rok 2011 a ve spojení s valorizací od ledna 2012 jsou pro něj příznivější; protože své dosavadní zaměstnání neskončil, byl si vědom, že předčasný starobní důchod mu sice bude přiznán (a vypočten podle pravidel platných ke dni, od něhož o přiznání požádal), ale nebude mu vyplácen (viz dále část 4.).

 

4. PRACOVNÍ AKTIVITA PO PŘIZNÁNÍ PŘEDČASNÉHO STAROBNÍHO DŮCHODU

Třebaže jde o další zvláštnost (a měla by být tedy systematicky zařazena do 3. části tohoto článku), jde současně o oblast s nejčastějšími dotazy, a proto ji popisujeme samostatně; kromě toho i zde dochází od 1. ledna 2012 k některým změnám.

Především – předčasný starobní důchod je v současnosti jediným typem důchodu, který není vyplácen (ovšem pouze do dosažení důchodového věku), pokud je jeho poživatel výdělečně činný v rozsahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění (pro úplnost uveďme, že tato výplata nenáleží ani po dobu, kdy je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci). Neplatí tedy beze zbytku často uváděná nepřesná domněnka, že „předčasný důchodce nesmí pracovat“. Výraznou změnou, která na tomto úseku nastává od 1. ledna 2012, je účast na důchodovém pojištění i při dohodě o provedení práce, třebaže jde ve srovnání s ostatními druhy pracovních zapojení v závislé činnosti o podmínky výrazně odlišné:

a) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč; započitatelný příjem zúčtovaný až po skončení dohody o provedení práce se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila. Pojištění vzniká zaměstnanci činnému na  základě dohody o provedení práce dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal konat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.

b) Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je též účasten pojištění, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku 10 000 Kč; zaměstnanec je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.

Pokud jde o účast na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, bude v roce 2012 rozhodným příjmem pro povinnou účast částka 60 329 Kč za rok. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro tyto účely považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Rozhodná částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Protože výplata předčasného starobního důchodu při výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění až do dosažení důchodového věku nenáleží, může výkon takové činnosti přinést určitý finanční efekt po uvolnění výplaty; přitom tento efekt může být dvojího druhu:

 

PŘÍKLAD 4

Občan má přiznán předčasný starobní důchod od 1. října 2011. Pro jeho výši bylo započteno 42 roků 300 dnů důchodového pojištění a procentní výměra byla snížena za 500 dnů chybějících do důchodového věku; činila tedy (42 x 1,5) 63 % výpočtového základu a byla snížena (podle pravidel platných v době přiznání důchodu) o (500 : 90 = 5,6) 6 x 0,9 % výpočtového základu.

Poživatel důchodu vstoupil od 1. března 2012 do zaměstnání zakládajícího účast na důchodovém pojištění na dobu do 30. června 2012. Nově získaných 122 dnů se jednak přičte ke zbytku 300 dnů (tím vznikne další násobek 365 dnů), jednak se o ně sníží „doba předčasnosti“ (500 – 122 = 378; 378 : 90 = 4,2), takže procentní výměra (nově 43 x 1,5) 64,5 % výpočtového základu bude snížena pouze o 5 x 0,9 %;  záporná sazba bude samozřejmě použita podle pravidel platných v době přiznání důchodu, nikoli v době uvolnění výplaty.

 

5. PODÁNÍ ŽÁDOSTI O PŘIZNÁNÍ DŮCHODU

Žádost o tento typ důchodu se podává stejně jako v případě všech ostatních druhů a typů důchodů. Zde je přehled míst a nutných, resp. nejčastěji potřebných, dokladů, které se k žádosti o důchod přikládají:

Žádost o předčasný starobní důchod sepisuje okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu žadatele, v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení Brno.

Nezbytným dokladem je prakticky pouze některý z dokladů totožnosti, ostatní vyplývají z povahy věci:

• občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu,
• doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném),
• muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby,
• doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (rodné listy dětí, popř. rozhodnutí o době a rozsahu péče),
• doklady prokazující péči o osobu závislou (dříve označovanou jako „bezmocnou“), tj.  rozhodnutí o době a rozsahu péče,
• potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání),
• potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům vypláceném před rokem 1996,
• pokud občan požaduje důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet“,
• doklady prokazující zaměstnání v cizině,
• chybí-li některé doby pojištění, předkládají se náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost – potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecká prohlášení aj.,
• evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání – předkládá jej zaměstnavatel, a to na vyžádání OSSZ/PSSZ/MSSZ.

Autor článku je zaměstnancem MPSV.