JUDr. Andrej Lobotka: Průtahy soudních řízení ve věcech důchodového a nemocenského pojištění

Tento článek vyšel v časopisu Národní pojištění č.: 3/2015

JUDr. ANDREJ LOBOTKA

ZE SOUDNÍ PRAXE

PRŮTAHY SOUDNÍCH ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO A NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

Čl. 38 Listiny základních práv a svobod zaručuje právo na projednání věci bez zbytečných průtahů. Čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zakotvuje právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Když soudy nepostupují v souladu s výše uvedenými právy účastníka řízení, jedná se o tzv. nesprávný úřední postup soudů.

Z výše naznačeného terminologického nesouladu lze dovodit, že „zákon v podstatě rozeznává jako nesprávný úřední postup dvě myslitelné situace, k nimž v řízení může dojít. Prvou z nich bude existence průtahů v úzkém slova smyslu, tedy delší dobu trvající, objektivně ničím relevantním neodůvodněný úsek nečinnosti rozhodujícího orgánu, zatímco druhou bude samotná délka řízení, jež, bez ohledu na plynulost jednotlivých úkonů rozhodujícího orgánu (tedy bez významu k možné existenci průtahů), již přesáhla hranici přiměřenosti.“1

PRŮMĚRNÁ DÉLKA SOUDNÍHO ŘÍZENÍ VE VĚCEH DŮCHODOVÉHO A NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

Níže uvedená statistika zachycuje průměrné délky vybraných typů soudních řízení (ode dne nápadu do dne právní moci rozhodnutí) pravomocně skončených v roce 2013.2 Plyne z ní, že mnoho soudů svou agendu zvládá v souladu s požadavkem na rychlé vyřízení věci. Bohužel jsou ale i takové, u nichž řízení trvají nepřiměřeně dlouhou dobu [nedávkové věci nemocenského pojištění u Městského soudu (MS) v Praze trvají v průměru až 937 dnů, případy nemocenského a sociálního zabezpečení činí u MS v Praze v průměru 608 dnů a u Krajského soudu (KS) v Ústí nad Labem až 772 dnů].

Obecně se dá říci, že v otázkách důchodového a nemocenského pojištění se délky řízení pohybují v nízkých číslech a při porovnání s všeobecnými průměrnými délkami řízení (v nichž jsou zahrnuty jak spory důchodového a nemocenského pojištění, tak i spory obchodněprávní, občanskoprávní, pracovněprávní…), vyřizují soudy agendu důchodového a nemocenského pojištění poměrně rychle.3

 

 

MS Praha

KS Praha

KS České Budějovice

KS Plzeň

KS Ústí n. L.

KS Hradec Králové

KS Brno

KS Ostrava

starobní důchod

311

194

146

277

331

266

354

298

invalidní důchod

247

175

128

196

259

341

166

243

invalidní důchod (I. stupeň invalidity)

174

189

112

168

227

256

143

0

invalidní důchod (II. stupeň invalidity)

185

207

120

167

131

331

149

0

invalidní důchod (III. stupeň invalidity)

170

155

0

178

239

260

187

0

částečný invalidní důchod

304

7

0

0

32

0

495

787

důchod vdovský, vdovecký, sirotčí

201

0

120

459

0

314

230

141

jiný důchod

487

0

134

0

183

278

162

0

nedávkové věci nemocenského pojištění

937

377

91

0

336

390

133

274

nemocenské a sociální zabezpečení, mateřský příspěvek

608

396

533

374

772

355

451

403

nemocenské pojištění v ozbrojených silách

0

246

0

0

0

0

369

0

 

JAK SE BRÁNIT PRŮTAHŮM?

Průtahům v řízení je možné se bránit dvěma prostředky:

a) stížností

Fyzické i právnické osoby mají právo obracet se na soudy se stížnostmi na průtahy v řízení (§ 164 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů). Orgánem příslušným k vyřízení stížnosti je zásadně předseda soudu […], který je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Stížnost na průtahy v řízení musí být vyřízena do jednoho měsíce ode dne jejího doručení orgánu státní správy soudů příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Jednoměsíční lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, musí být stěžovatel vyrozuměn o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných závad.“4

b) návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu.

Má-li účastník řízení za to, že v jeho řízení dochází k průtahům, může soudu podat návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (§ 174a zákona o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů). Po doručení návrhu je soud povinen do 5 pracovních dnů postoupit návrh s vyjádřením orgánu příslušnému o návrhu rozhodnout (nadřízenému soudu) a navrhovatele o tom informovat. Nadřízený soud je pak povinen o návrhu rozhodnout bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn. Soud však může zvolit i alternativní efektivnější postup – může do 30 dnů ode dne doručení návrhu provést všechny procesní úkony, u nichž podle navrhovatele dochází k prodlení. K návrhu pak dále nepřihlíží.

Stížnost i návrh na určení lhůty k provedení úkonu může v určitých případech místo urychlení řízení vést naopak k jeho prodloužení. Ne vždy se totiž povede cíle stížnosti nebo návrhu na určení lhůty dosáhnout (návrh může být zamítnut, stížnost může být považována za neopodstatněnou). Řízení o daných prostředcích přitom trvá určitou dobu, o kterou se pak celé řízení prodlouží.

POSUZOVÁNÍ PŘIMĚŘENOSTI DÉLKY ŘÍZENÍ

Přiměřenost délky řízení je potřeba posuzovat v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (např. Neumeister proti Rakousku ze dne 27. 6. 1968, č. stížnosti 1936/63; König proti SRN ze dne 28. 6. 1978, č. stížnosti 6232/73 ) a Ústavního soudu ČR (např. usnesení ze dne 21. 6. 2000, sp. zn. IV. ÚS 227/2000, nález ze dne 4. 6. 2003, sp. zn. II. ÚS 71/99, usnesení ze dne 26. 1. 2009, sp. zn. 1918/08) individuálně na základě čtyř základních kritérií:

a) jednání příslušného orgánu,

b) složitost případu,

c) chování účastníka řízení a

d) význam pro účastníka řízení.  

Dále je nutné zohledňovat i skutečnost, na kolika stupních a kolikrát byla daná věc řešena (Bartl v. Česká republika ze dne 22. 6. 2004, č. stížnosti 50262/99 ). Přihlížet třeba i k okolnosti mimořádného období, kdy řízení probíhalo (nález ÚS ČR ze dne 12. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 4227/12).

Obecně se dá říci, že řízení ve věci důchodového či nemocenského pojištění je možné považovat za řízení s velikým významem pro účastníka řízení a bude vyžadovat rychlé projednání (např. rozsudek ESLP Jorge Nina Jorge proti Portugalsku ze dne 19. 2. 2004, č. stížnosti 52662/99.).

ODŠKODNĚNÍ

V případě, že je na základě výše uvedeného „testu“ možné považovat délku řízení za nepřiměřenou nebo řízení trpělo neodůvodněnými průtahy, má účastník řízení podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, nárok na náhradu škody (škoda skutečná, ušlý zisk…) a náhradu imateriální újmy, která může mít v závislosti na intenzitě zásahu do práva účastníka řízení formu

a) konstatování porušení práva,

b) omluvy,

c) finančního zadostiučinění.

Na vyčíslení imateriální újmy sice neexistují žádné tabulky určující výši finanční satisfakce, avšak Nejvyšší soud ČR vydal dne 13. dubna 2011 stanovisko sp. zn. Cpjn 206/2010, jímž vymezil jistý rámec, v němž by se mělo finanční zadostiučinění za průtahy v řízení pohybovat. Pro poměry ČR soud dospěl k částce v rozmezí od 15 000 Kč do 20 000 Kč za jeden rok délky řízení (1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení), přičemž v prvních dvou letech je doporučeno počítat s částkou poloviční, tedy 7 500 Kč až 10 000 Kč za každý rok z těchto dvou let.

Uplatnění nároku na náhradu škody a imateriální újmy má dvě fáze. V té první je nutné obrátit se s žádostí na příslušný ústřední orgán veřejné moci podle oblasti, v níž k nesprávnému úřednímu postupu došlo. V případě soudů a justičních orgánů obecně (notáři, exekutoři apod.) se jedná v kontextu § 6 odst. 2 písm. a) zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci o Ministerstvo spravedlnosti ČR (dále také „MS ČR“).

Účastník řízení postiženého průtahy či nepřiměřené dlouhého tak musí učinit v promlčecí lhůtě, která u škody činí tři roky a u imateriální újmy šest měsíců. Po podání žádosti (uplatnění náhrady škody a imateriální újmy) k MS ČR se promlčecí lhůty pozastaví. Během posuzování nároku MS ČR tedy přestanou běžet.

Ministerstvo má následně šest měsíců, aby o odškodnění rozhodlo. Pokud z jakéhokoliv důvodu v této lhůtě nerozhodne, vzniká fikce zamítnutí nároku.

Následující den po doručení rozhodnutí MS ČR nebo následující den po uplynutí šestiměsíční lhůty, pokud nebylo MS ČR rozhodnuto, se zastavené promlčecí lhůty znovu rozbíhají. V jejich zbylém čase je potom možné podat žalobu k příslušnému soudu (Obvodní soud pro Prahu 2 v případě MS ČR), pokud je účastník s doručeným nebo fiktivním zamítavým rozhodnutím nespokojen. Je důležité myslet na to, že lhůta nezačíná běžet od počátku v celé délce, ale již z ní zbývá pouze ten čas, který před uplatněním nároku u MS ČR chyběl do jejího uplynutí (zejména u imateriální újmy se může často jednat pouze o pár dnů či týdnů).

Autor článku pracuje jako advokátní koncipient.


[1] MATES, P., SEVERA, J. Odpovědnost státu za výkon veřejné moci. Praha: Leges, s. r. o., 2014, s. 66–67. ISBN 978-80-7502-021-5.

2 Statistika byla autorovi článku poskytnuta Ministerstvem spravedlnosti ČR na základě žádosti o informace.

3 Mapa průtahů [online]. ©Advokátní Kancelář David Zahumenský 2014 [cit. 15. 1. 2015]. Dostupné z www: http://www.mapaprutahu.cz/.

4 KEISLER, I., ŠIMONČIČ, Ľ., LOBOTKA, A. Průtahy v řízení. Brno: Advokátní kancelář David Zahumenský, 2014, s 16. ISBN 978-80-87414-20-0. Dostupné z www: http://www.davidzahumensky.cz/zaujalo-naacutes/manual-prutahy-v-rizeni.