Jak se mění důchodové systémy ve světě?

Petr Gola

Důchodová politika patří ve všech vyspělých zemích k velmi sledovaným. Vždyť počet starších občanů nad 65 let tvoří v zemích OECD 23,8 % k produktivnímu obyvatelstvu. Státní pokladnu výplata důchodů velmi zatěžuje. Vlivem prodlužující se délky života musí stát vyplácet penzi občanům déle než v minulosti.

Demografickými změnami prochází i Česká republika. V posledních letech se výrazně zvýšila očekávaná délka života 65letých občanů, a to až na 81,6 roku. Prodlužující se délka života a nízká porodnost mají za následek stárnutí populace, již nyní připadá na produktivní obyvatelstvo 22,1 % občanů starších 65 let. Za posledních deset let klesl v Česku poměr mezi průměrnou penzí a průměrnou čistou mzdou o 6 %. Zatímco v roce 1998 činil tento poměr 58 %, v roce 2008 byl již jen 52 %. K dalšímu postupnému snižování bude docházet i v následujících letech.

Nejdéle penzi pobírají Francouzi

Očekávaná délka života 65letých občanů se v členských zemích OECD pohybuje od 79,1 roku (v Turecko) po 86 roků (Japonsku). Průměrně je tak penze vyplácena dvacet roků (65 roků je důchodový věk pro muže i ženy ve většině členských zemí OECD). Nejdéle je v průměru vyplácena penze ve Francii (až 25 roků). Nejvíce je penzijní systém zatížen zvyšující se průměrnou délkou dožití (státy musí občanům vyplácet přiznaný státní důchod delší dobu) v Japonsku, Islandu, Norsku a Švédsku. Nejvyšší důchodový věk je ve Velké Británii.

Země OECD mají nejnižší porodnost

Ve většině členských zemí OECD dochází k postupnému úbytku obyvatel. V posledních letech se totiž rodí méně dětí. V členských zemích OECD je i nejnižší porodnost. Nejvyšší porodnost na světě je v Nigeru (51,6 dítěte na 1 000 obyvatel). Nejvyšší porodnost z členských zemí OECD je v Turecku (18,66 dítěte na 1 000 obyvatel), což při světovém porovnání představuje až 109. místo. Vůbec nejnižší porodnost na světě je v Hongkongu (7,42) a v Japonsku (7,64). Nízká porodnost je také v České republice. Na jednu ženu v reprodukčním věku připadá přibližně 1,2 dítěte, což je jedna z nejnižších hodnot ze zemí EU.

Význam vlastního spoření poroste

Význam vlastního spoření na penzi tedy u nás ještě poroste (ať už investováním do akcií a jiných cenných papírů, nebo úročením v různých finančních produktech či formou penzijního a částečně životního připojištění…). Čím dříve se se spořením začne, tím lépe. Vlivem složeného úrokování má faktor času při spoření velký význam.

Již nyní si hodně občanů na penzi pravidelně spoří, ale měsíční úložky nejsou mnohdy dostatečné. Vlastní úspory na penzi budou sloužit nejen jako důležitý finanční zdroj ve starobním důchodu, ale vlastní úspory některým občanům umožní odchod do méně finančně výhodného předčasného důchodu. Finanční úspory tak mohou být významným finančním doplňkem předčasného důchodu.

Trendy v německém důchodovém systému

Výplata penzí německou státní pokladnu značně zatěžuje. Většině Němců narozených po roce 1950, tak v průměru bude vyplaceno na penzi méně, než kolik do systému během svého aktivního života vložili (při dožití střední délky života a se započítáním inflace). V Německu se bude zvyšovat počet důchodců, jejichž důchod bude nižší než 60 % mediánu mzdy a budou se dle evropských kritérií považovat za chudé.

Pokles státní penze

V Německu dochází k poklesu státní penze. V roce 2000 činila průměrná státní penze po zdanění 52,9 % průměrná čisté mzdy, v roce 2009 to bylo již pouze 50,2 %. (Pro zajímavost, v roce 1983 činila průměrná státní penze dokonce 64,9 % průměrné čisté mzdy.) V dalších letech se očekává rychlejší pokles.

Pozdější odchod do důchodu

Důchodový věk činí v Německu v současnosti 65 let pro muže i ženy. Postupně se však zvyšuje na 67 let. Tato věková hranice bude platit pro muže i ženy narozené v roce 1964 a později. Přestože Němci nyní často odcházejí do předčasného důchodu, budou v roce 2020 v průměru pracovat o tři roky déle než v současnosti.

Důchodové pojištění se bude zvyšovat

V Německu v posledních letech se zvyšuje důchodové pojištění placené zaměstnavatelem a zaměstnancem. Od roku 2007 činí 19,9 %. Zaměstnavatel na důchodovém pojištění odvádí za svého zaměstnance 9,95 % z jeho hrubé mzdy. Zaměstnanec dále odvádí 9,95 % ze své hrubé mzdy. Ještě v roce 2006 činilo důchodové pojištění 19,5 %, v roce 2001 činilo 19,1 % a v roce 1993 pouze 17,5 %.

Znevýhodnění předčasných důchodů

V současnosti lze odejít do předčasného důchodu již v 60 letech, čehož hodně Němců využívá. Rozdíl mezi předčasnou penzí a řádnou starobní penzí se však rok od roku zvyšuje. Čerpání předčasné penze tak bude ještě více „sankciováno“ nižší penzí. Jestliže nyní odejde Němec do důchodu v 60 letech, pobírá penzi nižší o 28 %. Například pobírá 782 € místo 1 072 €, které by dostal při řádném odchodu do důchodu. V budoucnu to bude i přes 33 %.

Tabulka: Některé demografické údaje

Země

Očekávaná délka života (let) (u 65letého člověka)

Podíl občanů starších 65 let  k pracujícím občanům (%)

Porodnost v roce 2009

(na 1 000 obyvatel)

Japonsko

86,0

34,4

7,64

Francie

85,4

28,0

12,57

Švýcarsko

85,3

25,9

9,59

Španělsko

85,0

26,2

9,72

Austrálie

84,9

21,5

12,47

Island

84,5

19,5

13,43

Itálie

84,5

32,5

8,18

Kanada

84,5

21,1

10,28

Nový Zéland

84,4

20,7

13,94

Norsko

84,3

24,7

10,99

Švédsko

84,2

29,4

10,13

Finsko

84,1

26,9

10,38

Německo

83,9

32,2

8,18

Rakousko

83,9

27,1

8,65

Belgie

83,8

28,7

10,15

Lucembursko

83,7

22,8

11,73

USA

83,6

20,8

13,83

Irsko

83,5

17,7

14,23

Řecko

83,5

30,0

9,45

Nizozemsko

83,4

23,4

10,40

Portugalsko

83,4

27,8

10,29

Velká Británie

83,3

26,8

10,65

Korea

83,1

14,5

8,93

Mexiko

83,0

9,9

19,71

Dánsko

82,7

25,3

10,54

Polsko

81,7

21,1

10,04

Česko

81,6

22,1

8,83

Maďarsko

80,3

25,3

9,51

Slovensko

80,2

18,4

10,60

Turecko

79,1

10,4

18,66

 

Prameny: OECD: Pensions at a Glance 2009: Retirement-Income Systems in OECD Countries, CIA: The World Factbook 2009, Deutsche-renteversicherung.de