Dny ošetřování člena domácnosti, dny péče o dítě mladší 10 let a dny vyplácení ošetřovného jako vyloučené dny

JUDr. Aleš Křivohlavý

Dny nárokového neplaceného pracovního volna

Kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu s výjimkou kalendářních dnů pracovního volna bez náhrady příjmu, poskytnutých zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok podle právního předpisu, jsou vyloučenými dny.1 Zaměstnavatel má povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování člena domácnosti a po dobu péče o dítě mladší 10 let v případech a z důvodů  stanovených v § 39 ZNP.2 Vznik nároku na ošetřovné není podmínkou pro vznik práva na omluvení nepřítomnosti zaměstnance v práci. Délka doby trvání nárokového pracovního volna  se neodvíjí od délky doby, za kterou se ošetřovné vyplácí.

Jestliže zaměstnanec nemá nárok na pracovní volno (např. v případě vzniku potřeby ošetřování nebo péče o jinou fyzickou osobu než člena domácnosti zaměstnance, nejedná-li se o ošetřování nebo péči o dítě mladší 10 let rodičem), může zaměstnavatel žádosti zaměstnance o poskytnutí pracovního volna vyhovět a pracovní volno zaměstnanci poskytnout.3 Kalendářní dny, ve kterých zaměstnavatel dobrovolně poskytl zaměstnanci pracovní volno, se za vyloučené dny nepovažují, neboť zaměstnanec podle právního předpisu na poskytnutí takovéhoto pracovního volna nárok nemá.

Ošetřování dítěte mladšího 10 let

Ošetřování dítěte mladšího 10 let je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance, pro kterou zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci, jestliže trvá potřeba ošetřování z důvodu onemocnění či úrazu zjištěná či uznaná ošetřujícím lékařem. Podmínkou pro omluvení nepřítomnosti zaměstnance v práci není společná domácnost dítěte a zaměstnance, jestliže je zaměstnanec rodičem dítěte.4 Zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci, i když zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o dítě, protože jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek.5

PŘÍKLAD 1

Pojištěnec činný od 1. února 2010 na základě dohody o pracovní činnosti nepracoval v době od 29. do 31. března 2010, neboť  ošetřoval z důvodu chřipky svého osmiletého vnuka, který s ním žije ve společné domácnosti. Dne 1. dubna 2010 byl pojištěnec uznán dočasně práceneschopným pro chřipku. Dočasná pracovní neschopnost pojištěnce trvala do 16. dubna 2010.

Rozhodným obdobím pro nemocenské za 15. a 16. duben 2010 bude období od 1. února 2010 do 31. března 2010. Z takto určeného rozhodného období se vyloučí kalendářní dny, ve kterých pojištěnec ošetřoval svého vnuka.6 Zaměstnavateli vznikla ve dnech od 29. do 31. března 2010 povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, a to i přesto, že zaměstnanci nevznikl nárok na ošetřovné, který zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti nevzniká.7

Ošetřování jiného člena domácnosti než dítěte mladšího 10 let

Ošetřování jiného člena domácnosti než dítěte mladšího 10 let je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance, pro kterou zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci, jestliže zdravotní stav člena domácnosti zaměstnance vyžaduje pro nemoc či úraz nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou nebo jestliže stav členky domácnosti zaměstnance, která porodila, vyžaduje v době bezprostředně po porodu nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou.  Potřebu ošetřování zjišťuje či uznává příslušný ošetřující lékař.8

PŘÍKLAD 2

Pojištěnec činný od 1. dubna 2010 v pracovním poměru nepracoval v době od 12. do 14. dubna 2010, neboť ošetřoval svou nemocnou matku, která s ním nežije ve společné domácnosti. Dne 4. května 2010 byl pojištěnec uznán dočasně práceneschopným. Dočasná pracovní neschopnost pojištěnce trvala do 24. května 2010.

Rozhodným obdobím pro nemocenské za období od 18. do 24. května 2010 bude období od 1. dubna 2010 do 30. dubna 2010. Z takto určeného rozhodného období se nevyloučí kalendářní dny, ve kterých pojištěnec ošetřoval svou matku. Zaměstnavateli nevznikla ve dnech od 12. do 14. dubna 2010  povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, neboť zaměstnanec ve společné domácnosti se svojí matkou nežil.

Péče o dítě mladší 10 let

Péče o dítě mladší 10 let je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance, pro kterou zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci, jestliže jsou školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídatelné události, jestliže dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení či zvláštního dětského zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, anebo jestliže o dítě nemůže pečovat fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, protože onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c) ZNP, porodila, nebo jí byla nařízena karanténa.9 Podmínkou pro omluvení nepřítomnosti zaměstnance v práci není společná domácnost dítěte a zaměstnance, jestliže je zaměstnanec rodičem dítěte.10 Kalendářní dny, za které ošetřovné jen v důsledku uplynutí podpůrčí doby již nenáleží, se z rozhodného období také vylučují.11

DNY VYPLÁCENÍ OŠETŘOVNÉHO

Vyloučenými dny jsou rovněž kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci podle § 5 písm. a) ZNP vypláceno ošetřovné. Doba, po kterou se ošetřovné vyplácí, činí nejdéle 9 kalendářních dnů nebo 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.12

PŘÍKLAD 3

Pojištěnec činný od 1. června 2010 v pracovním poměru nepracoval v době od 1. do 14. července 2010, neboť ošetřoval z důvodu nemoci svou manželku, jejíž zdravotní stav vyžadoval dle ošetřujícího lékaře nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou. Pojištěnec žije se svojí manželkou ve společné domácnosti. Dne 5. srpna 2010 byl pojištěnec uznán dočasně práceneschopným. Dočasná pracovní neschopnost pojištěnce trvala do 23. srpna 2010.

Rozhodným obdobím pro nemocenské za období od 19. do 23. srpna 2010 bude období od 1. června 2010 do 31. července 2010. Z takto určeného rozhodného období se vyloučí dle § 18 odst. 8 písm. c) ZNP kalendářní dny, za které bylo pojištěnci vypláceno ošetřovné (od 1. do 9. července 2010) a dle § 18 odst. 8 písm. a) ZNP kalendářní dny, ve kterých měl zaměstnavatel pojištěnce povinnost omluvit nepřítomnost pojištěnce v práci bez poskytnutí náhrady příjmu (od 10. do 14. července 2010).

PŘÍKLAD 4

Pojištěnec činný od 1. ledna 2010 v pracovním poměru nepracoval v době od 1. do 18. února 2010, neboť ošetřoval z důvodu úrazu svou tetu, jejíž zdravotní stav vyžadoval dle ošetřujícího lékaře nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou. Pojištěnec nežije se svojí tetou ve společné domácnosti. Dne 1. března 2010 byl pojištěnec uznán dočasně práceneschopným. Dočasná pracovní neschopnost pojištěnce trvala do 16. března 2010.

Rozhodným obdobím pro nemocenské za období 15. a 16. března 2010 bude období od 1. ledna 2010 do 28. února 2010. Z takto určeného rozhodného období se nevyloučí dny od 1. do 9. února 2010, neboť se za tyto dny s ohledem na nesplnění podmínky společné domácnosti pojištěnce a jeho tety ošetřovné dle §18 odst. 8 písm. c) ZNP nevyplácelo. Dny od 10. do 18. února 2010 se rovněž ze stanoveného rozhodného období nevyloučí, neboť v nich pojištěnec neměl podle právního předpisu nárok  na pracovní volno.

Autor článku pracuje v ČSSZ v odboru nemocenského pojištění zaměstnanců.

1 § 18 odst. 8 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP”).

2 § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP”).

Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby – dle § 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

3 § 39 odst. 2 ZNP a §199 odst. 1 ZP.

4 § 39 odst. 1 písm. a) bod 1. ZNP.

5 § 39 odst. 3 ZNP.

6 § 18 odst. 4 a §26 odst. 1 ZNP.

7 § 39 odst. 5 písm. b) ZNP.

8 § 39 odst. 1 písm. a) bod 2. ZNP.

9 Přijetí pojištěnce do ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu nebo poskytnutí komplexní lázeňské péče pojištěnci na základě veřejného zdravotního pojištění – dle § 57 odst. 1 písm. b) ZNP. Přijetí pojištěnce do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého do lůžkové péče, s výjimkou pojištěnce, který má nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství – dle § 57 odst. 1 písm. c) ZNP.

10 § 39 odst. 1 písm. b) a odst. 2 ZNP.

11 § 18 odst. 8 písm. a) ZNP.

12 § 18 odst. 8 písm. c) a §40 odst. 1 písm. a) a b) ZNP.