Co očekává Ministerstvo zdravotnictví od elektronizace?

Elektronické zdravotnictví se může stát nástrojem k regulaci zdravotnictví a zdravotního pojištění a ke zvýšení jeho efektivity. Veřejné zdravotní pojištění je jednou z velkých hodnot české moderní společnosti a její soudržnost je na sociální situaci hodně závislá. Chceme-li dlouhodobě udržet veřejné zdravotní pojištění, nemůžeme s jeho prostředky hazardovat. Ostatně i plátci pojištění chtějí vědět, jak je pojistné na zdravotní pojištění využíváno, a často formulují pochybnosti, na které jen málokdy existuje uspokojivá odpověď. To je třeba změnit. Krize důvěry by mohla mít ještě horší důsledky než nižší výběr pojistného způsobený hospodářskou krizí. Elektronizace zdravotnictví však může přinést další efekty. Důležitý je aspekt bezpečnosti péče pro pacienta. A zrcadlově k tomu bezpečnost poskytovatelů. Mají-li zdravotničtí profesionálové dostupné informace o pacientovi, o jeho zdravotním stavu, o předchozí péči a o užívaných lécích, mohou se snadněji a rychleji a také správně rozhodovat. Jde tedy o prospěch pro obě strany vztahu – pacienta i lékaře. Vyšší bezpečnost přímo souvisí s kvalitou, ale otázka kvality není vyčerpána samotnou bezpečností poskytované péče. Více informací na správném místě a v pravou chvíli napomáhá kvalitě samotné.

Často se říká, že elektronizace ušetří peníze zdravotním pojišťovnám. Otázka nestojí tak, že primární je šetření. Smyslem je nevynakládat prostředky zbytečně a nesprávně. A to, co zbude, využít tam, kde se ještě nyní prostředků nedostává – na léčbu pacientů s tzv. drahými diagnózami, na péči o dlouhodobě nemocné, ale i na odměny zdravotnickým profesionálům.

Jaké jsou jednotlivé etapy projektu?

V současné době probíhá inventura dokumentů, které se připravovaly v letech 2007 až 2010 a které obsahují věcné chyby zadání nebo neodrážejí aktuální vůli ke způsobu řešení elektronického zdravotnictví. Jde o účast jednotlivých institucí, procesů, ale i vztahů mezi rezorty zdravotnictví a práce a sociálních věcí a jejich agendami. Současně hledáme domluvu, do jaké míry bude projekt elektronického zdravotnictví záležitostí jednoho nebo více rezortů. Zejména od Ministerstva vnitra očekáváme řešení registrů, identifikace osob a identifikátorů. Je jasné, že to, co bylo elektronickým zdravotnictvím doposud a označovalo se jako e-Health, je dnes již spojením e-Health a e-Social. Ministerstvo práce a sociálních věcí říká, že je největším klientem e-Health. Společně lze realizovat identifikaci, elektronický identifikátor a elektronickou peněženku. Elektronická dokumentace pacienta je předpokladem pro objektivně správnou diagnostiku a posouzení při rozhodování o příspěvku na péči a řešení dávek v nemoci, invalidních důchodech či náhrad úrazového pojištění. Možnosti spolupráce či sdílení funkcionalit systému jsou ještě širší. Za jedny peníze tak lze mít větší efekt než při úzkém rezortním pojímání role systému elektronického zdravotnictví.

V roce 2011 bude třeba zpracovat studie proveditelnosti a finanční analýzy, abychom se vyvarovali všech rizik řešení. Podklady k těmto studiím poslouží rovněž jako materiál pro rozhodování o finančních prostředcích z fondů EU a státního rozpočtu. Politiky a národohospodáře musíme přesvědčit, že investice do elektronického zdravotnictví se vyplatí.

Následně bude dokončen funkční model elektronického zdravotnictví a z něho zpracována zadávací dokumentace pro výběrová řízení na dodavatele. Způsob vypsání bude hodně záviset na disponibilních finančních prostředcích. Až do vypsání výběrových řízení na dodavatele budeme usilovat o účast reprezetativních zástupců odborné veřejnosti na přípravě projektu, odborníků na procesy ve zdravotnictví a zdravotním pojištění i na informační technologie. Jen tak lze zaručit důvěryhodnost projektu.

Třetí fází bude realizace jádra projektu. Bude zahrnovat komunikační platformu a zdravotní dokumentaci pacienta. Další funkce lze přidávat ve čtvrté etapě. Například obrovskou perspektivu má telemedicína. Jak její část, která umožní přenášet záznamy a obrazy on-line a třeba diagnostikovat nebo řídit operace na dálku, tak také sledování pacientů a klientů zdravotních a sociálních služeb, jejich lokalizace, pohyb, poloha, zdravotní funkce, napojení na zdravotnické profesionály, sociální pracovníky, rodinu či dobrovolníky.

Průběžně musí probíhat další práce na konsolidaci registrů zdravotnictví, standardizaci, zajištění interoperability, protože elektronické zdravotnictví již nepodléhá pouze českým podmínkám, ale stává se řešením evropským. V brzké budoucnosti bude mít každý Evropan právo uplatnit svoji elektronickou dokumentaci při vyžádání zdravotní péče kdekoliv v Evropě.

Elektronická neschopenka – první funkcí elektronizace

V nejbližší době bude spuštěna tzv. e-Neschopenka. Připravil ji projekt MPSV a invence ČSSZ. Podle mě smysl však má pouze tehdy, bude-li k dispozici jako součást programového vybavení běžného pro využití ve zdravotních ambulancích. Prohlašujeme, že elektronické zdravotnictví musí být „handy and friendly“, tedy praktické a přátelské pro profesionály i pro pacienty. Jinak by projekt neměl smysl a nebyl by odborníky ani laickou veřejností přijat.

Elektronická neschopenka, i když vznikala ještě na jiné platformě, je jakýmsi předskokanem e-Health. Sníží náklady na administrativu, ušetří lékařům čas, sníží chybovost, přispěje k rychlému vyřizování finanční dávky nemocenského pojištění. Na ni zřejmě naváže elektronické předepisování léčiv. V první fázi bude fungovat zejména mezi předepisujícím lékařem, dočasným úložištěm receptu ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv a lékárnou, později se připojí i zdravotní pojišťovny.

Předpokládáme, že ČSSZ bude v projektu elektronického zdravotnictví spolupracovat ve všech agendách týkajících se sociálního pojištění a dalších sociálních systémů (e-Social) včetně lékařské posudkové služby.

RNDr. Jiří Schlanger

náměstek ministra zdravotnictví