Činnost lékařské posudkové služby v prvním roce po sjednocení

MUDr. Jiřina Ramianová

Lékařská posudková služba České správy sociálního zabezpečení (dále jen „LPS“), která je začleněna do organizační struktury ČSSZ jako samostatný úsek, prošla již několika úpravami své organizační struktury a s tím související systemizací. Dnem 1. července 2009 došlo ke sloučení LPS ČSSZ a úřadů práce, což v praxi znamenalo opětovný výkon posudkové činnosti LPS ČSSZ nejen pro oblast důchodového a nemocenského pojištění, ale také pro další systémy sociálního zabezpečení, které vykonávala LPS úřadu práce ve spolupráci se smluvními lékaři.

K 1. lednu 2010 pak upravil úsek LPS svou organizační strukturu tak, aby zabezpečil posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti fyzických osob v rámci námitkového řízení ve věcech důchodového pojištění, přičemž vznik tohoto útvaru v odboru metodiky LPS zajistil úsek LPS bez navýšení stávající systemizace.

LPS ČSSZ se dlouhodobě potýká s nepříznivou situací v obsazenosti pracovní pozice posudkový lékař. Zlepšení v tomto směru nepřineslo ani opětovné sloučení LPS zpět do struktur LPS ČSSZ. K 30. červnu 2010 vykazuje úsek LPS ČSSZ celkem 440 systemizovaných míst pro posudkové lékaře, z toho 410 lékařských míst na referátech LPS pro základní výkon lékařské posudkové činnosti. Z těchto 440 lékařských míst je však naplněno pouze 372 úvazků, přičemž na referátech LPS je naplněno 348 lékařských míst. Na referátech LPS tedy chybí dlouhodobě téměř 60 posudkových lékařů, což představuje již značný rozsah chybějící odborné kapacity pro vypracovávání posudků o zdravotním stavu.

Nepříznivá je rovněž věková skladba posudkových lékařů. Průměrný věk lékařů úseku LPS ČSSZ činí 59,02 roku. Téměř 50 % lékařů je v důchodovém věku a dokonce 54 lékařů je starších 70 let. Tím dochází k vyššímu přirozenému úbytku odchody do starobního důchodu, především z důvodu zhoršování zdravotního stavu.

K 30. červnu 2010 úsek LPS ČSSZ disponoval 425 systemizovanými nelékařskými místy, z toho 380 míst bylo určeno pro výkon práce referenta referátu LPS. Naplněno bylo 422,43 místa, z toho na referátech LPS 379,28 místa. Po sjednocení zůstal samozřejmě zachován institut smluvního lékaře a pro LPS k 30. červnu 2010 pracovalo 724 smluvních lékařů.

Počty vypracovaných posudků

Ve druhém pololetí 2009, tedy po sjednocení LPS, bylo doručeno LPS ČSSZ celkem 231 860 žádostí o posouzení zdravotního stavu občanů, z toho bylo 97 577 žádostí pro pojistný systém, tj. 42 % z celkového počtu žádostí o posouzení zdravotního stavu, a 134 283 žádostí pro nepojistný systém, tj. 58 % z celkového počtu žádostí. Na tomto počtu žádostí se nejvíce podílí posudky pro stanovení stupně závislosti – 69 992 případů, na druhém místě jsou kontrolní prohlídky invalidity – 55 321 případů a na třetím místě posouzení pro přiznání mimořádných výhod – 45 566 případů. Nejvyšší počet žádostí o posouzení zdravotního stavu se po celý rok týká posouzení pro příspěvek na péči (stanovení stupně závislosti), a to téměř jedna třetina.

Za stejné období bylo ukončeno posudkem celkem 206 140 případů, z toho 93 006 v pojistných systémech, tj. 45 % z celkového počtu ukončených případů a 113 134 v nepojistných systémech, tj. 55 % z celkového počtu posudků. Pro příspěvek na péči bylo ukončeno 58 752 posudků, pro kontrolní prohlídku invalidity 49 597 posudků, pro zjišťovací prohlídku invalidity 38 632 posudků a pro mimořádné výhody 38 055 posudků.

Za první pololetí 2010 vykazuje LPS ČSSZ celkem 241 485 došlých žádostí o posouzení, z toho bylo 71 138 případů stanovení stupně závislostí, 56 687 kontrolních lékařských prohlídek invalidity, 50 540 posudků pro přiznání mimořádných výhod a 37 098 zjišťovacích prohlídek invalidity. Ve stejném období bylo ukončeno 257 465 posudků, z toho bylo 82 749 případů stanovení stupně závislostí, 56 981 kontrolních lékařských prohlídek invalidity, 55 598 posudků pro přiznání mimořádných výhod a 34 952 zjišťovacích prohlídek invalidity.

Na základě výše uvedených údajů lze vyhodnotit výkon (počet vypracovaných posudků) na jedno obsazené lékařské místo na referátu LPS ČSSZ za uvedené období – jedná se v průměru o 1 310 posudků na jedno lékařské místo za hodnocené období, tedy jeden rok. Všechny tyto výpočty byly vypracovány na jedno obsazené lékařské místo a nebyly upravovány ani o posudkové lékaře s dlouhodobou pracovní neschopností.

Počet nevyřízených žádostí v zákonem stanovené lhůtě byl k 31. prosinci 2009 56 796, ale z toho bylo 20 392 případů „vráceno“ z důvodu nesprávné migrace programu, k posouzení tedy zůstávalo 36 404 případů. K 30. červnu 2010 byl počet žádostí nevyřízených v zákonem stanovené lhůtě 27 611. V případě příspěvku na péči byl pokles z 16 502 na 6 538 případů, KLP invalidity z 12 622 na 11 467 případů, mimořádných výhod z 12 546 případů na 4 433 a zjišťovacích prohlídek invalidity z 6 316 na 3 278.

K této dlouhodobé agendě navíc lékaři referátů LPS provádějí kontroly posuzování dočasné pracovní neschopnosti. Novelou zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, se rozšířil počet zdravotnických zařízení, která vedou evidenci práce neschopných, což výrazně ztížilo možnost provádění této kontroly. Aby posudkoví lékaři převážnou část pracovní doby nestrávili na cestách mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními, provádí se kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti ve většině případů na pracovišti posudkového lékaře na příslušné OSSZ. Počet revizí v roce 2009 byl 191 321, počet revizí v prvním pololetí 2010 činil 86 158. Průměrná délka trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti byla v roce 2009 48,19 den, v prvním pololetí 2010 je 46,63 dne.

Co říci závěrem

Rok 2009 i 2010 byl pro LPS náročný nejen vzhledem k výrazným organizačním změnám, ale výrazný dopad na činnost LPS mělo i velké množstvím legislativních změn. Při hodnocení všech výše uvedených údajů lze konstatovat, že toto období bylo úspěšné a vedlo ke stabilizaci LPS a to díky zodpovědnému přístupu všech posudkových lékařů a referentek především na referátech lékařské posudkové služby.

Autorka článku je vrchní ředitelka úseku lékařské posudkové služby ČSSZ.