Změny v nemocenském pojištění

Dnem 1. ledna 2009 nabyde účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění.¹ A zároveň od tohoto data také změny v dalších navazujících zákonech, zejména v zákoníku práce a v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Jak známo, původní účinnost měla být od 1. ledna 2007; přestože se tak nestalo, byl zákon o nemocenském pojištění od svého přijetí v roce 2006 již několikrát novelizován.

Poslední zákona je označována za „technickou novelu“, protože schválená novela obsahuje především dílčí úpravy směřující ke zjednodušení provádění nemocenského pojištění a napravuje drobné legislativní nesrovnalosti. Zároveň se novelizuje zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a další zákony v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu, kterým zrušil neposkytování nemocenského za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti.

Změny od 1. září 2008

• Sazba pro výpočet nemocenského za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti se snižuje z 60 % na 25 %.
• Vznikla-li pracovní neschopnost nebo karanténa (dále jen „pracovní  neschopnost“) 30. nebo 31. srpna 2008 a přechází do září, náleží nemocenské za  dny 1. a 2. září ve výši 60 % denního vyměřovacího základu.
• Nemocenské bude náležet i při karanténě kratší než čtyři dny.
• Příslušníkům ozbrojených sil bude náležet nemocenské za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti.

Změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2009

Nový zákon přináší zcela novou úpravu celého systému, neboť ruší všechny dřívější zákony či jejich části upravující nemocenské pojištění zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných a příslušníků ozbrojených sil a sborů a na ně navazující prováděcí vyhlášky.

Proti stávající právní úpravě nemocenského pojištění přináší řadu zásadních změn. K nejdůležitějším patří:

• Komplexní úprava systému nemocenského pojištění, s výjimkou pojistného
• Nový zákon zahrnuje nemocenské pojištění zaměstnanců, příslušníků ozbrojených sil a osob samostatně výdělečně činných. Nepředpokládá se, že bude vydána podrobnější prováděcí vyhláška. 
• Zvýšení zainteresovanosti zaměstnavatelů na výši pracovní neschopnosti svých zaměstnanců
• Nemocenské náleží až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy.
• Přenesení provádění nemocenského pojištění ze zaměstnavatelů (z organizací) na OSSZ

Zaměstnavatelé se již nebudou rozdělovat na organizace a malé organizace.

Podle nového zákona o nemocenském pojištění a souvisejících předpisů po jejich novelizacích,² dojde od 1. ledna 2009 oproti současné právní úpravě k těmto významnějším změnám:

¹Zákon č. 187/2006 Sb. Původně se tak mělo stát k 1. lednu 2007, jeho účinnost však byla odložena nejprve na 1. ledna 2008 zákonem č. 585/2006 Sb., a poté na 1. ledna 2009 zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů.

²Včetně změn schválených Poslaneckou sněmovnou 25. června 2008.

Nemocenského pojištění nebudou účastni

• Společníci společností s ručením omezeným, komanditisté komanditních společností a členové družstev, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za niž jsou jím odměňováni, pokud jsou členy družstva, kde podmínkou členství není jejich pracovní vztah k družstvu.
• Tyto osoby budou nadále povinně pojištěny pouze důchodově za stanovených podmínek.
• Studenti a žáci.

Zvyšuje se hranice příjmu

Příjem, který je podmínkou účasti na nemocenském pojištění (rozhodný příjem), se zvýší ze současných 400 Kč v kalendářním měsíci na částku 2 000 Kč v kalendářním měsíci. Současně se zavádí automatická valorizace výše rozhodného příjmu.

Nemocenské pojištění OSVČ

OSVČ může být nově účastna nemocenského pojištění i bez ohledu na placení záloh na pojistné na důchodové pojištění. Vyměřovací základ si bude volit sama bez ohledu na dosažené příjmy a výdaje.

Nemocenské a karanténa

Nárok na nemocenské má nově pouze zaměstnanec, jehož pracovní neschopnost (karanténa) trvala déle než 14 kalendářních dnů. Při kratší době nárok na nemocenské nevznikne. Po dobu prvních 14 dnů bude zaměstnanec, kterému trvá pracovní poměr, zabezpečen náhradou mzdy. Tu mu bude poskytovat zaměstnavatel.

Peněžitá pomoc v mateřství Zavádí se možnost vystřídání nároku na dávku mezi ženou, která dítě porodila, a otcem dítěte nebo jejím manželem po uplynutí 6 týdnů po porodu.

Ošetřovné

Zavádí se možnost jednoho vystřídání mezi oprávněnými.

Souběh nároků na tutéž dávku z více zaměstnání

Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních.

Redukční hranice

Nově budou tři redukční hranice. Z částky do první redukční hranice se započte 90 %, z částky mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 % a z částky mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 %.

Provádění nemocenského pojištění

Nemocenské pojištění nově budou zajišťovat pouze orgány nemocenského pojištění, nikoli tedy již zaměstnavatelé. Zaměstnavatelé budou plnit pouze evidenční a oznamovací povinnosti, včetně předávání potřebných dokladů příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

Náhrada mzdy, platu či náhrada odměny

V období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti či karantény ji bude poskytovat zaměstnavatel. Náhrada bude náležet za pracovní dny – při dočasné pracovní neschopnosti od čtvrtého pracovního dne a při karanténě od prvního pracovního dne. Nebude se poskytovat za dobu po skončení zaměstnání. Výše náhrady mzdy činí od čtvrtého dne 60 % upraveného (redukovaného) průměrného výdělku.

Kontrola práce neschopných

Zaměstnavatel může kontrolovat, zda zaměstnanec se v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zdržuje v místě pobytu a dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel může také požádat OSSZ o provedení kontroly dodržování léčebného režimu zaměstnance a o ověření správnosti uznání pracovní neschopnosti u příslušného ošetřujícího lékaře. Zaměstnavatel může náhradu mzdy snížit, popřípadě ji neposkytnout, a to i zpětně, pokud zaměstnanec se nezdržoval v místě pobytu.

Zaměstnanci, kterým náleží po dobu pracovní neschopnosti plat, náhrada platu či služební příjem

Zaměstnanci, kterým náleží po stanovenou dobu pracovní neschopnosti plat, náhrada platu či služební příjem (zpravidla měsíc) nemají od 1. ledna 2009 nadále nárok na takové plnění za první tři dny pracovní neschopnosti.

Sazby pojistného

S ohledem na existenci karenční doby při dočasné pracovní neschopnosti se od 1. ledna 2009 snižuje u zaměstnanců a OSVČ pojistné na nemocenské pojištění dále o 0,1 %.

Procentní sazby pojistného na nemocenské pojištění mají činit po 31. prosinci 2008 pro:

• zaměstnavatele – 2,3 % v roce 2009 a 1,4 % od roku 2010,
• zaměstnance – 1 %. 

Procentní sazby pojistného pro:

• zaměstnance účastného jen důchodové pojištění – 6,5 %,
• OSVČ – 29,6 % na důchodové pojištění a 2,4 % na nemocenské pojištění.

Nárok zaměstnavatelů na odpočet

Zaměstnavatelům se v roce 2009 bude refundovat formou odpočtu z odváděného pojistného polovina z náhrady mzdy, kterou zaměstnancům vyplatí za prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti. Od roku 2010 se zaměstnavatelé, kteří nezaměstnávají více než 50 zaměstnanců, budou moci přihlásit do systému, založeném na refundaci poloviny náhrady mzdy a vyšší sazbě pro odvod pojistného na nemocenské pojištění než 1,4 %.

Z tiskových materiálů MPSV.