Ing. Tomáš Kaplan: Stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného u OSVČ

Povinností OSVČ je každý rok vyplnit a podat „Přehled“. Na několika příkladech ukážeme, jak vypočítat vyměřovací základ pro odvod pojistného OSVČ, která v roce 2005 vykonávala pouze vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „vedlejší činnost“). Půjde tedy o jednu ze tří možných variant výkonu samostatné výdělečné činnosti.JAKÉ JSOU DŮVODY PRO VÝKON VEDLEJŠÍ ČINNOSTIDůvody pro výkon vedlejší činnosti jsou přesně vymezeny v ust. § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb, o důchodovém pojištění. Za OSVČ vykonávající vedlejší činnost se považuje OSVČ, která:

  1. vykonávala zaměstnání a jejíž příjem ze zaměstnání dosáhl aspoň 12 násobek minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku, za který se posuzuje účast OSVČ na pojištění. Příjmem se rozumí vyměřovací základ pro odvod pojistného zaměstnanců dosažený v kalendářním roce a dávky nemocenského pojištění, které byly do tohoto roku zúčtovány (pro rok 2005 činí 12násobek minimální mzdy částku 86 220 Kč).
  2. Měla nárok na výplatu částečného či plného invalidního důchodu, nebo jí byl přiznán starobní důchod.
  3. Měla nárok na rodičovský příspěvek nebo příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu.
  4. Vykonává vojenskou službu.
  5. Je nezaopatřeným dítětem ve smyslu ust. § 20 odst. 3 písm. a) zák. č. 155/1995 Sb. (studium).
  6. Je ve vazbě nebo výkonu trestu déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí.

Pokud daná OSVČ vykonávala vedlejší činnost z důvodu uvedeného pod písmenem a), považuje se její samostatná výdělečná činnost za vedlejší po celou dobu výkonu samostatné výdělečné činnosti v daném kalendářním roce. Pokud daná OSVČ vykonávala vedlejší činnost z důvodů uvedených pod písmenem b) až f), považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž po celý měsíc byla vykonávána samostatná výdělečná činnost a současně trvaly skutečnosti uvedené pod písmenem b) až f). Jestliže byla samostatná výdělečná činnost vykonávána jen po část kalendářního měsíce (např. při zahájení činnosti), půjde o vedlejší činnost jen v případě, že současně trvaly skutečnosti uvedené pod písmenem b) až f).JAK DOLOŽIT VEDLEJŠÍ ČINNOSTDůvody pro výkon vedlejší činnosti je třeba doložit, a to nejpozději spolu s Přehledem, pokud se tak nestalo dříve. V případě zaměstnání, se tak děje každoročně. Nejsou-li skutečnosti včas doloženy, nejedná se o výkon vedlejší činnosti. OSVČ je tak povinna platit pojistné jako OSVČ hlavní.NĚKOLIK TERMÍNŮ PRO SNAZŠÍ ORIENTACI V PŘEHLEDU

  • Příjmy po odpočtu výdajů (řádek 24) – částka rozdílu mezi dosaženými příjmy a vynaloženými výdaji, nebo základ daně.
  • Počet měsíců, v nichž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost (řádek 25) - počet měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti. Započtou se také kalendářní měsíce, v nichž byla samostatná výdělečná činnost (spolupráce) vykonávána i jen po část kalendářního měsíce, a měsíce, v nichž po celý měsíc měla OSVČ nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, popř. pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách, pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ.
  • Počet měsíců, v nichž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost alespoň po část měsíce (řádek 25a) – počet měsíců v nichž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. V tomto počtu se neuvádí měsíce, ve kterých OSVČ po celý kalendářní měsíc měla nárok, popř. pobírala nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, vykonávala službu v ozbrojených silách, nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ.
  • Rozhodná částka – částka, která zakládá účast na důchodovém pojištění za dobu výkonu vedlejší činnosti. V roce 2005 činí 42 922 Kč a snižuje o 3 577 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém OSVČ činnost nevykonávala, nebo vykonávala hlavní činnost a dále za kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc v době výkonu vedlejší činnosti měla nárok, popř. pobírala nemocenské či peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ nebo vykonávala službu v ozbrojených silách.
  • Výpočet minimálního vyměřovacího základu (řádek 28) - pro výpočet minimálního vyměřovacího základu si musíme uvědomit, zda byla v roce 2005 vykonávána hlavní nebo vedlejší činnost.
  • Minimální vyměřovací základ OSVČ vykonávající jen vedlejší činnost - pro výpočet je rozhodující, zda vznikne povinná účast na důchodovém pojištění, tj. zda příjem po odpočtu výdajů dosáhne rozhodné částky. Dosáhne-li příjem po odpočtu výdajů rozhodné částky, je minimální vyměřovací základ stanoven v závislosti na výši příjmů po odpočtu výdajů, a to jako: - 45 % z příjmů po odpočtu výdajů (příklad 1), - minimálně však jako součin částky 1 789 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší činnosti (příklad 2). Nedosáhne-li příjem po odpočtu výdajů rozhodné částky a OSVČ se nepřihlásí k účasti na důchodovém pojištění, uvede se v řádcích pro vyměřovací základ nula (příklad 3).
  • Pojistné – stanoví se procentní sazbou z určeného vyměřovacího základu a u OSVČ. Činí 29,6 % z vyměřovacího základu.

STANOVENÍ VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU U OSVČ VYKONÁVAJÍCÍ VEDLEJŠÍ ČINNOSTPŘÍKLAD 1OSVČ vykonávala po celý rok 2005 samostatnou výdělečnou činnost a zároveň byla zaměstnána. Její příjem ze zaměstnání dosáhl alespoň částky 86 220 Kč a tuto skutečnost OSVČ oznámila a doložila příslušné OSSZ/PSSZ nejpozději v den podání Přehledu za rok 2005. Její samostatnou výdělečnou činnost lze tedy považovat za vedlejší.Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti činily 100 000 Kč, výdaje 50 000 Kč.Tiskopis v části 4 „Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ“ se vyplní takto:Z příkladu vyplývá, že výše příjmu po odpočtu výdajů založila povinnou účast na pojištění (dosáhla tzv. rozhodné částky), i když daná OSVČ vykonávala vedlejší činnost. Minimální vyměřovací základ činí 22 500 Kč. Pokud si daná OSVČ neurčí vyšší vyměřovací základ, než je minimální, bude výše pojistného činit 6 660 Kč.PŘÍKLAD 2OSVČ vykonávala po celý rok 2005 samostatnou výdělečnou činnost a zároveň byla zaměstnána. Její příjem ze zaměstnání dosáhl alespoň částky 86 220 Kč. Tuto skutečnost OSVČ oznámila a doložila příslušné OSSZ/PSSZ nejpozději v den podání Přehledu za rok 2005. Její samostatnou výdělečnou činnost lze tedy považovat za vedlejší.Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti činily 100 000 Kč a výdaje 56 000 Kč.Tiskopis v části 4 „Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ“ se vyplní takto:Z příkladu vyplývá, že daná OSVČ dosáhla příjmu po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti ve výši, která založila účast na pojištění (tzn. dosáhla rozhodné částky). Pokud bychom stanovili minimální vyměřovací základ jako 45 % příjmů po odpočtu výdajů (45 % z částky uvedené v řádku 24), vyšel by minimální vyměřovací základ ve výši 19 800 Kč. Takový minimální vyměřovací základ je však nižší než zákonem stanovené absolutní minimum. V tomto případě bude tedy minimální vyměřovací základ činit částku, kterou stanovíme jako součin částky 1 789 Kč x počet kalendářních měsíců výkonu vedlejší činnosti, tj. 1 789 Kč x 12 = 21 468 Kč. Pokud si daná OSVČ neurčí vyšší vyměřovací základ než je minimální, bude výše pojistného činit 6 355 Kč.PŘÍKLAD 3 OSVČ vykonávala po celý rok 2005 samostatnou výdělečnou činnost a zároveň po celý rok měla nárok na rodičovský příspěvek. Tuto skutečnost oznámila a doložila nejpozději v den podání Přehledu za rok 2005. Její samostatnou výdělečnou činnost po celý kalendářní rok lze tedy také považovat za vedlejší.Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti činily 100 000 Kč a výdaj 60 000 Kč. Tiskopis v části 4 „Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ“ se vyplní takto:Z výpočtu vyplývá, že OSVČ nedosáhla výše příjmů po odpočtu výdajů zakládající povinnou účast na pojištění (tzv. rozhodné částky). Pokud se OSVČ nepřihlásí k účasti na důchodovém pojištění, není povinna hradit žádné pojistné ani zálohy na pojistné v roce 2006.Výpočet vyměřovacího základu při výkonu pouze hlavní nebo hlavní i vedlejší činnosti v daném kalendářním roce naznačíme v příštím čísle.Autor článku pracuje v ČSSZ v odboru sociálního pojištění OSVČ.