Lidmila Kalinová: Nový zákon o nemocenském pojištění
Dle nového zákona o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.) pojištění vzniká:
a) Zaměstnanci v pracovním poměru dnem, ve kterém nastoupil do práce, a zaniká dnem skončení pracovního poměru; přitom za den nástupu do práce se považuje i den před faktickým nástupem do práce, za který zaměstnanci příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.
b) Příslušníku dnem, ve kterém nastoupil k výkonu služby, a zaniká dnem skončení služebního poměru.
c) Státnímu zaměstnanci podle služebního zákona dnem nástupu služby a zaniká dnem skončení služebního poměru.
d) Členu družstva, kde podmínkou členství je pracovní vztah, dnem započetí práce pro družstvo a zaniká dnem skončení členství v družstvu.
e) Činnému na základě dohody o pracovní činnosti dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednanou práci. Zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.
f) V pracovním vztahu podle cizích právních předpisů dnem, ve kterém nastoupil do práce, a zaniká dnem skončení pracovního vztahu.
g) Soudci dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení výkonu funkce soudce.
h) Členu zastupitelstva dnem, od něhož náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena uvedená odměna, trvá mu účast na pojištění ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna. To platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy.
i) Poslanci a senátoru Parlamentu ČR a poslanci Evropského Parlamentu zvoleného na území ČR dnem zvolení a zaniká dnem uplynutí volebního období, popřípadě dnem zániku mandátu.
j) Členu vlády a dalším osobám uvedeným v § 5 bod 10 zákona, fyzické osobě jmenované nebo volené do funkce vedoucího (zástupce vedoucího) správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu (zástupce statutárního orgánu) právnické osoby podle zvláštního zákona dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení výkonu funkce.
k) Dobrovolnému pracovníku pečovatelské služby dnem, ve kterém začal poskytovat pečovatelskou službu, a zaniká dnem, kdy přestal být dobrovolným pracovníkem pečovatelské služby.
l) Pěstounu, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, dnem zahájení výkonu pěstounské péče a zaniká dnem zániku výkonu pěstounské péče, a jde-li o pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech, dnem, od něhož náleží tato odměna, a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost.
m) Odsouzenému ve výkonu trestu odnětí svobody dnem zařazení do práce a zaniká dnem odvolání z výkonu práce.
n) Osobě činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, protože nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, dnem započetí výkonu práce a zaniká dnem ukončení výkonu práce.
Zákon nově stanoví, že uzavře-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru další pracovní poměr k témuž zaměstnavateli tak, že oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, nedochází k zániku pojištění z důvodu skončení předchozího pracovního poměru, pokud v dalším pracovním poměru jsou splněny podmínky účasti na pojištění. V tomto případě se má za to, že pojištění trvá bez přerušení.
Příklad
Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr na dobu od 1. září 2008 do 31. července 2009. Od 1. srpna 2009 uzavřel s týmž zaměstnavatelem další pracovní poměr do 31. července 2010.
V obou pracovních poměrech zaměstnanec splňuje podmínky účasti na pojištění (tedy podmínku místa výkonu zaměstnání, doby trvání zaměstnání i rozhodného příjmu). Protože oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, jde o pokračování pojištění, tj. nedochází k zániku pojištění a vzniku nového pojištění tak, jak tomu je za stávající právní úpravy. Přitom není rozhodné, zda dojde ke změně pracovního zařazení či nikoliv.
To platí obdobně i pro ostatní pojištěnce s výjimkou příslušníků, státních zaměstnanců podle služebního zákona, pěstounů, odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody a osob činných v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak nebyly splněny podmínky pro jeho vznik. Musí však jít o stejný druh pracovněprávního vztahu.
Vznik a zánik pojištění smluvního zaměstnance
Pojištění smluvního zaměstnance vzniká dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro smluvního zaměstnavatele, a zaniká dnem ukončení výkonu práce pro smluvního zaměstnavatele.
Smluvní zaměstnanec, který splňuje podmínku délky zaměstnání a rozhodného příjmu a který je povinně důchodově pojištěn ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, je účasten pojištění podle tohoto zákona až po uplynutí doby 270 kalendářních dnů trvání smluvního zaměstnání na území ČR. Do tohoto počtu 270 kalendářních dnů se započtou všechny kalendářní dny doby výkonu smluvního zaměstnání na území ČR, které spadají do období dvou let přede dnem zahájení výkonu posledního smluvního zaměstnání na území ČR. Počet 270 kalendářních dnů se sleduje od účinnosti zákona, tj. od 1. ledna 2009. Skutečnost, že je smluvní zaměstnanec povinně důchodově pojištěn ve státě sídla zaměstnavatele, musí mít smluvní zaměstnavatel doloženo potvrzením orgánu pojištění státu sídla zaměstnavatele.
Pojištění smluvního zaměstnance, který je povinně důchodově pojištěn ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, vzniká dnem zahájení výkonu práce na území ČR také v případě, že smluvní zaměstnavatel nedoloží, že smluvní zaměstnanec je povinně důchodově pojištěn ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel. Vzniklo-li pojištění smluvního zaměstnance, protože nebylo doloženo, že zaměstnanec je povinně důchodově pojištěn ve státě sídla zaměstnavatele, zaniká takovéto pojištění dnem následujícím po dnu, ve kterém bylo doloženo, že smluvní zaměstnanec je povinně důchodově pojištěn ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel. Pojištění smluvního zaměstnance znovu vznikne dnem následujícím po dni, kterým uplynulo 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území ČR včetně případných zápočtů. Z uvedeného vyplývá, že je nezbytné, aby český smluvní zaměstnavatel měl opatřeno potvrzení o povinné účasti na důchodovém pojištění smluvních zaměstnanců ve státě sídla zaměstnavatele datem, kdy toto potvrzení obdržel.
Příklad
Zaměstnavatel se sídlem v ČR uzavřel smlouvu se zaměstnavatelem se sídlem v Bělorusku, podle které zaměstnanci tohoto běloruského zaměstnavatele budou od 1. února 2009 do 31. prosince 2010 pro českého zaměstnavatele vykonávat práci v jeho sídle v ČR. Za každou odpracovanou hodinu bude náležet těmto zaměstnancům mzda 75 Kč a běloruskému zaměstnavateli 25 Kč. Dne 1. února 2009 běloruský zaměstnavatel doložil českému smluvnímu zaměstnavateli potvrzením běloruského nositele pojištění, že jsou jeho zaměstnanci povinně důchodově pojištěni v Bělorusku.
Účast na pojištění podle českých právních předpisů vznikne těmto zaměstnancům dne 29. října 2009. Pokud by běloruský zaměstnavatel nebo smluvní zaměstnanec doložil povinnou účast na běloruském důchodovém pojištění například až dne 20. února 2009, vzniklo by pojištění smluvního zaměstnance podle českých právních předpisů od 1. února 2009. Skončilo by 20. února 2009 a opět by vzniklo 29. října 2009.
Vznik a zánik pojištění u zaměstnanců s trvalým místem výkonu práce v CIZIně
Pojištění zaměstnance s trvalým pobytem v ČR nebo jiném členském státu EU, který vykonává trvale práci v cizině pro zaměstnavatele se sídlem v ČR vzniká dnem zahájení výkonu práce v cizině. Je-li však povinně důchodově pojištěn ve státě trvalého místa výkonu práce, nevznikne mu pojištění podle českých právních předpisů. Skutečnost, že je povinně důchodově pojištěn ve státě místa výkonu práce, musí být doložena potvrzením nositele pojištění dotčeného státu. V případě, že zaměstnavatel nedoloží, že je tento zaměstnanec povinně důchodově pojištěn v cizině, vzniká mu účast na českém nemocenském pojištěním dnem zahájení výkonu práce v cizině a zaniká dnem následujícím po dni, ve kterém bylo doloženo, že zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, ve kterém má trvale místo výkonu práce. Jde tedy o obdobný postup jako u smluvních zaměstnanců, s tím rozdílem, že jeho české pojištění zanikne na celou dobu, kdy bude mít trvale místo výkonu práce v cizině a bude tam i povinně důchodově pojištěn. Bude-li mít zaměstnanec místo trvalého výkonu práce ve státě EU (EHS) nebo ve státě, s nímž uzavřela ČR smlouvu o sociálním zabezpečení, výše uvedené se na něj nevztahuje; příslušnost k právním předpisům se řídí nařízením EHS 1408/71 nebo příslušnou smlouvou.
Vznik a zánik pojištění z důvodu změny sjednané částky započitatelného příjmu Jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu přestane dosahovat rozhodného příjmu z důvodu:
a) Změny sjednané částky započitatelného příjmu
Účast zaměstnance na pojištění zaniká dnem předcházejícím dnu, od kterého k této změně došlo.
b) Zvýšení rozhodného příjmu nařízením vlády k 1. lednu kalendářního roku
Účast zaměstnance na pojištění zaniká dnem předcházejícím dnu, od kterého toto zvýšení nastalo.
Příklad 1
Zaměstnanec pracoval dvě hodiny týdně se sjednaným měsíčním platem 2 500 Kč měsíčně. Od 1. května 2009 si změnil svůj pracovní úvazek na jednu hodinu týdně; sjednaný měsíční příjem činí 1 250 Kč.
Pojištění tohoto zaměstnance skončí 30. dubna 2009. Od 1. května půjde pro účely nemocenského pojištění o zaměstnání malého rozsahu.
Příklad 2
Zaměstnanec má sjednán měsíční plat 2 000 Kč. Nařízením vlády bude od 1. ledna 2010 zvýšen rozhodný příjem na částku 2 500 Kč.
Pojištění tohoto zaměstnance zanikne 31. prosince 2009. Od 1. ledna 2010 půjde o zaměstnání malého rozsahu.
Dojde-li v zaměstnání malého rozsahu ke sjednání započitatelného příjmu v částce alespoň rozhodného příjmu anebo sjednaný započitatelný příjem bude alespoň na tuto částku zvýšen, vzniká pojištění ode dne, od něhož byl započitatelný příjem na takovou částku sjednán nebo zvýšen.
Příklad
Zaměstnanec prováděl v pracovním poměru pro zaměstnavatele různé údržbářské práce v rozsahu do 30 hodin měsíčně. Započitatelný příjem nebyl sjednán. Zaměstnanec byl odměňován podle počtu odpracovaných hodin a druhu vykonávané práce. Od 15. června 2009 se dohodl se zaměstnavatelem na pravidelném výkonu práce 10 hodin týdně s měsíčním platem 5 000 Kč.
Tomuto zaměstnanci vznikne pojištění 15. června 2009 (od tohoto dne již nepůjde o zaměstnání malého rozsahu; o zaměstnání malého rozsahu půjde naposledy dne 14. června 2009). Obdobně tomu tak bude i v případě, že zaměstnanec bude mít sjednán příjem například 1 900 Kč a od 15. června 2009 se jeho příjem změní na 2 000 Kč.
Vznik a zánik pojištění z důvodu nástupu výkonu trestu odnětí svobody
Jestliže v době trvání pojištění nastoupí zaměstnanec výkon trestu odnětí svobody, dosavadní pojištění dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody zaniká a opětovně vznikne dnem nástupu do zaměstnání po skončení výkonu trestu odnětí svobody. Podmínkou je, že pracovní vztah zakládající účast na pojištění po dobu výkonu trestu odnětí svobody bez přerušení trval. Nový zákon fakticky přebírá stávající právní úpravu.
Autorka článku pracuje v ČSSZ v odboru nemocenského pojištění.