Mgr. Eva Bolcková: Poskytování nemocenského poživatelům invalidních důchodů

Pobírání invalidního důchodu samo o sobě nezakládá nárok na dávky nemocenského pojištění. Je-li však vedle něj současně vykonáváno zaměstnání či jiná činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, nárok na dávky nemocenského pojištění při splnění stanovených podmínek vznikne. Pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního či druhého stupně (do 31. prosince 2009 částečného invalidního důchodu) při současném výkonu výdělečné činnosti nemá vliv na nároky z nemocenského pojištění. Poživatelé invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně (do 31. prosince 2009 plného invalidního důchodu) mají právní úpravou do určité míry omezeny nároky na nemocenské, neboť je zohledněn fakt, že jejich zabezpečení je zajištěno především pobíráním důchodu. Nároky na peněžitou pomoc v mateřství nemají nijak kráceny (s výjimkou nároků z ochranné lhůty – viz dále).

Podpůrčí doba pro nemocenské

Pracující poživatelé invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně mají nároky na nemocenské omezeny ve stejném rozsahu jako poživatelé starobních důchodů. Jejich podpůrčí doba činí nejdéle 70 kalendářních dnů při jedné pracovní neschopnosti a současně nejdéle 70 kalendářních dnů v rámci jednoho kalendářního roku. Nemocenské se jim přitom poskytuje nejdéle do skončení zaměstnání.1 (Pro podrobnosti odkazuji na článek v čísle 1/2010 časopisu  „Poskytování nemocenského poživatelům starobních důchodů“.)

Poživatelé invalidních důchodů pro invaliditu prvního a druhého stupně mají stejnou podpůrčí dobu pro nárok na nemocenské jako ostatní zaměstnanci, tj. nejdéle do uplynutí 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti (s případnými zápočty předchozích období pracovní neschopnosti).

OCHRANNÁ LHŮTA

Ze skončeného pojištění pracujícího poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně neplyne ochranná lhůta. Pokud jde o poživatele důchodu pro invaliditu prvního či druhého stupně, ochranná lhůta plyne ve stejné délce jako u ostatních pojištěnců.

Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské zaniká posledním dnem přede dnem, od něhož se přiznává výplata invalidního důchodu pro invaliditu kteréhokoliv stupně. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství zaniká přiznáním invalidního důchodu třetího stupně. Přiznání invalidního důchodu prvního či druhého stupně nemá na běh ochranné lhůty pro peněžitou pomoc v mateřství žádný vliv.

PŘECHOD Z PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI DO INVALIDITY

Specifickou problematikou je ukončení výplaty nemocenského v souvislosti s novým přiznáním invalidního důchodu pojištěnci, který je práce neschopným. Při vážnějších nemocech a úrazech nastávají situace, kdy dočasná pracovní neschopnost se po určité době mění v dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobující trvalý pokles pracovní schopnosti. V těchto případech je právní úprava postavena na zásadě, že nelze čerpat ze stejného důvodu prostředky ze dvou systémů (nemocenského i důchodového pojištění), a proto zabezpečení pojištěnce z nemocenského se končí a nastupuje zabezpečení invalidním důchodem z důchodového pojištění (poklesne-li pracovní schopnost nejméně o 35 %).

Z uvedeného důvodu právní úprava omezuje základní podpůrčí dobu pro poskytování nemocenského na 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti. Současně stanoví, že ošetřující lékař ukončí pracovní neschopnost pojištěnce po uplynutí 180 dnů trvání pracovní neschopnosti, zjistí-li, že jeho zdravotní stav je stabilizovaný (tj. ustálený na určité úrovni zdraví, která umožňuje pojištěnci vykonávat i jinou než dosavadní pojištěnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu, a který další léčení již podstatně nemůže ovlivnit).2

Důležité pak je včas podat žádost o invalidní důchod, aby pojištěnec nezůstal bez prostředků v situaci, kdy mu ještě není přiznán invalidní důchod, zatímco výplata nemocenského mu byla z důvodu ukončení podpůrčí doby či pracovní neschopnosti zastavena.3 Od roku 2009 se již nezahajuje řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity z moci úřední; má-li pojištěnec zájem o přiznání invalidního důchodu, musí sám podat žádost.

Podá-li pak práceneschopný pojištěnec žádost o invalidní důchod a je uznán lékařem příslušné okresní správy sociálního zabezpečení invalidním, uplatní se zpravidla následující postup: Ošetřující lékař pojištěnce je písemně informován OSSZ o dni uznání invalidity. V návaznosti na tuto informaci je povinen ukončit dočasnou pracovní neschopnost nejpozději třicátým dnem ode dne následujícího po dni uznání invalidity (pokud nenastala či netrvá u pojištěnce, který je uznán invalidním jen v prvním či druhém stupni, jiná porucha zdraví, než která byla důvodem uznání pracovní neschopnosti).4 Z důvodu ukončení pracovní neschopnosti se ukončuje i výplata nemocenského (není-li zastavena dříve pro vyčerpání podpůrčí doby). Od následujícího dne po zastavení výplaty nemocenského je pak přiznána výplata invalidního důchodu.

Tento postup platí zásadně v situaci, kdy je žádáno o přiznání invalidního důchodu od skončení výplaty nemocenského. Výplata důchodu plynule navazuje na nemocenské, nevzniká žádný přeplatek na nemocenském.

Příklad 1

Pojištěnec, který je dlouhodobě práce neschopen od 2. května 2009, podal v lednu 2010 žádost o invalidní důchod s požadovaným datem přiznání od skončení výplaty nemocenského. Byl uznán invalidním druhého stupně a k 20. dubnu 2010 ošetřující lékař na základě oznámení o dni uznání invalidity jeho pracovní neschopnost ukončí.

Do 20. dubna 2010 je mu vypláceno nemocenské, od 21. dubna 2010 bude přiznán invalidní důchod.

Je-li žádáno o přiznání výplaty důchodu zpětně od vzniku nároku na důchod, platí výše uvedený postup v případech, kdy den vzniku invalidity spadá do období pracovní neschopnosti (výplata invalidního důchodu je přiznána v návaznosti na zastavení výplaty nemocenského).5 Pokud je vznik invalidity stanoven do období před vznikem pracovní neschopnosti, výplata invalidního důchodu se přiznává zpětně ode dne vzniku invalidity. Pokud pak v době, za kterou je zpětně přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, bylo vypláceno nemocenské nad rámec stanovených omezení poživatele tohoto důchodu, stane se toto nemocenské přiznáním důchodu přeplatkem.6 Tento přeplatek se pojištěnci zúčtuje s doplatkem invalidního důchodu, případně je pak srážen z jednotlivých splátek důchodu. Pojištěnec též může změnit požadované datum přiznání výplaty důchodu tak, aby k přeplatku na nemocenském nedošlo.

Příklad 2

Pojištěnec je práce neschopen od 2. dubna 2009. Žádá o přiznání invalidního důchodu od vzniku nároku, je posouzen 15. února 2010  invalidním s datem vzniku invalidity od 2. dubna 2009. Pracovní neschopnost je ukončena 15. března 2010.

Nemocenské se vyplatí do dne 15. března 2010, od 16. března 2010 bude přiznán invalidní důchod.

Příklad 3

Pracovní neschopnost zaměstnance trvá od 18. února 2010 do 30. června 2010 a za dobu od 4. března 2010 do 30. června 2010 je mu vyplaceno nemocenské (tj. celkem za 119 dnů). Pojištěnec požádal v dubnu o přiznání invalidního důchodu od vzniku nároku, je posouzen invalidním prvního stupně s datem vzniku invalidity od 5. ledna 2010. Zpětně je mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně od 5. ledna 2010.

Přeplatek na nemocenském nevzniká, neboť jde o invaliditu prvního stupně, kdy plyne obecná podpůrčí doba.

Pokud by zaměstnanci ve stejném případě byl přiznán invalidní důchod třetího stupně od 5. ledna 2010, je přeplatkem nemocenské vyplacené nad rámec 70 kalendářních dnů při této pracovní neschopnosti, tj. za dobu od 13. května 2010 do 30. června 2010 (celkem 49 dnů). Pokud zaměstnanec nechce vracet vyplacené nemocenské, má možnost změnit požadované datum přiznání výplaty důchodu tak, aby přeplatek nevznikl, tj. požadovat důchod od 1. července 2010 (od skončení výplaty nemocenského).

Autorka článku pracuje v ČSSZ jako vedoucí meritorního oddělení odboru nemocenského pojištění zaměstnanců.


1 Viz ust. § 28 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“).

2 Ustanovení § 59 odst. 1 písm. b) ZNP a § 58 odst. 1 ZNP.

3 Na čerpání podpůrčí doby v délce 180 dnů je pojištěnec písemně upozorněn OSSZ, a to aspoň 15 dní předem, na čerpání v délce 380 dní je upozorněn 2 měsíce předem, a to proto, aby mohl svůj zdravotní stav konzultovat s lékařem a zvážit podání žádosti o invalidní důchod.

4 Ustanovení § 59 odst. 1 písm. k) a odst. 2 ZNP.

5 Viz ust. § 65 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se invalidní důchod (kteréhokoliv stupně) nevyplácí po dobu výplaty nemocenského (poskytování náhrady mzdy) v době pracovní neschopnosti, pokud den vzniku invalidity spadá do období této pracovní neschopnosti.

6 Přeplatkem by bylo např. nemocenské poskytované za dobu delší než 70 dnů při jedné pracovní neschopnosti, nebo nemocenské poskytované z ochranné lhůty, která neplynula, neboť je zpětně přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.