Náhradní doby pojištění

Tento článek vyšel v časopisu Národní pojištění č.: 8-9/2015

JUDr. Mgr. SIMONA URBÁNKOVÁ, Mgr. KRYŠTOF ZRCEK

Náhradní doby pojištění (dále též „NDP“) jsou jedním z nejvýraznějších projevů principu solidarity v českém systému důchodového pojištění. Dle důvodové zprávy k zákonu č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“) se jedná o období, kdy z vážných, společensky uznávaných důvodů není vykonávána výdělečná činnost. Přesto je tato doba hodnocena (byť často v kráceném rozsahu) jako doba, za níž bylo pojistné uhrazeno. 

O významu tohoto institutu svědčí i fakt, že dle důvodové zprávy k zákonu č. 306/2008 Sb., kterým došlo od 1. ledna 2010 především k parametrickým změnám ZDP, tvoří náhradní doby pojištění zhruba čtvrtinu ze všech započítávaných dob pojištění.

Nutnou podmínkou pro hodnocení určité doby jako náhradní doby důchodového pojištění je, aby byla získána na území ČR. Výjimkou z této podmínky je:

- doba pojištění osoby, které je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního zákona [§ 5 odst. 2 písm. h) ZDP]

- do roku 2012 doba péče o dítě do 4 let věku dle § 5 odst. 2 písm. e) ZDP,

- do roku 2011 hodnocení studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole v cizině, pokud Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo rozhodnutí dle § 21 odst. 1 písm. a) ZDP, tedy že je postaveno na roveň studiu na škole v České republice.

Druhou nutnou podmínkou pro hodnocení náhradní doby je získání aspoň jednoho roku, tj. 365 dnů, doby pojištění. Neplatí zde povinnost, aby byla doba pojištění získána vcelku, neboť jednotlivé doby se sčítají, ani aby byla získána za účinnosti ZDP, tj. po 1. lednu 1996, tzn., že lze vzájemně sčítat doby zaměstnání dle zákona č. 100/1988 Sb., o sociální zabezpečení, ve znění účinném do 31. prosince 1995, s dobami pojištění podle ZDP.

Poslední podmínkou nutnou pro hodnocení náhradních dob pojištění po 31. prosinci 2011 je skutečnost, že byl pojištěnec po dobu trvání této účasti v České republice účasten důchodového pojištění z jiného důvodu (např. vykonával výdělečnou činnost či byl osobou samostatně výdělečně činnou), nemocenského pojištění nebo zdravotního pojištění anebo bydlel-li v České republice, jako poživatel důchodu nebo rodinný příslušník odvozoval své nároky ze zdravotního pojištění v jiném členském státě Evropské unie.

Samotný katalog všech náhradních dob pojištění je pak obsažen v ustanovení § 5 odst. 2 ZDP.

TYPY NÁHRADNÍCH DOB POJIŠTĚNÍ

ve smyslu § 5 odst. 2 ZDP

1. doba vedení osoby v evidenci Úřadu práce České republiky jako uchazeče o zaměstnání

Doba v evidenci úřadu práce, po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci1, se hodnotí jako NDP bez omezení. Za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje také doba, po niž se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné.

Doba, kdy nenáleží žádná z výše uvedených podpor, se hodnotí v  maximálním celkovém rozsahu 3 let2, pokud se jedná o pojištěnce staršího 55 let. U pojištěnce mladšího 55 let se doba v evidenci na úřadu práce bez pobírání podpor hodnotí v maximálním rozsahu jednoho roku. Doba pojištění osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání se stanovuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Zároveň se jednotlivá období evidence sčítají a není přitom podstatné, jak dlouhý čas mezi jednotlivými dobami uplyne.

2. zařazení osob se zdravotním postižením do teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost

Definici osob se zdravotním postižením, resp. teoretické a praktické přípravy, obsahuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Dle § 67 citovaného zákona jsou osobami se zdravotním postižením osoby uznané orgánem sociálního zabezpečení invalidními a od 1. ledna 2015 také zdravotně znevýhodněnými3. Přípravou se rozumí jak příprava na budoucí povolání, tak i příprava k práci či specializované rekvalifikační kurzy.

3. výkon vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě

Pojištěny byly před 23. prosincem 2004 z tohoto titulu osoby konající základní nebo náhradní vojenskou službu nebo vojenské cvičení po dobu této služby, neboť vojáci z povolání a vojáci v další službě byli účastni důchodového pojištění na základě svého služebního poměru dle § 5 odst. 1 písm. b) ZDP.

S účinností od 1. ledna 2005 platí nový branný zákon č. 585/2004 Sb. Vojenskou službou se podle uvedeného zákona rozumí základní příprava osob konajících vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, která trvá 3 měsíce před povoláním do služebního poměru vojáka z povolání, a vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení. 

4. péče o dítě

Za dobu před 31. prosincem 2006 byla jako doba péče o dítě považována jak péče o dítě do 4 let věku bez další specifikace, tak péče o dítě do 18 let věku, pokud bylo dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžadovalo mimořádnou péči.

Po 1. lednu 2007 nabyl účinnosti zákon č. 109/2006, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb.). Tímto zákonem bylo do ZDP vloženo ustanovení § 102a, podle kterého se účast osob pečujících o dítě ve věku do 18 let, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči, na důchodovém pojištění před 1. lednem 2007 posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem. Nadále zůstává účast na důchodovém pojištění pouze pro osoby pečující o dítě do 4 let věku.

Osobou, která pečuje o dítě, může být žena i muž, a to v případě splnění podmínky blízkého vztahu k dítěti. Pojem blízkého vztahu k dítěti sice není v ZDP výslovně specifikován, je ale možné odvodit okruh osob, které lze označit jako osoby pečující o dítě, a to z ustanovení § 20 odst. 1 a 2 ZDP.

5. osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupních II až IV

Toto ustanovení bylo nově formulováno od 1. ledna 2007 zákonem č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách. V § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jsou vymezeny stupně závislosti (I až IV) a v § 120 odst. 2 citovaného zákona transformace dosavadních stupňů bezmocnosti4 na stupně závislosti podle zákona o sociálních službách. Osoby částečné bezmocné se považují za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost)5, osoby převážně bezmocné za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), osoby úplně bezmocné za osoby závislé na cizí pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) a osoby ve  stupni IV (úplná závislost). Pokud osoba blízká nebo jiná osoba, která žije ve společné domácnosti s osobou závislou na péči jiné osoby, poskytuje péči takové osobě, obecní úřad obce s rozšířenou působností jí bezplatně vydá na její žádost písemné potvrzení prokazující takovou péči pro účely důchodového a zdravotního pojištění. V tomto potvrzení je uveden stupeň závislosti osoby, které je péče poskytována. Účast na důchodovém pojištění totiž není založena pro osobu, které pečuje o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni I. Od 1. ledna 2008 je ale novelou ZDP stanoveno, že důchodově pojištěny jsou též osoby pečující o dítě ve věku do 10 let zařazené do I. stupně míry závislosti (odkázané na dietní stravování a trpící interními chorobami)6.

Účast na důchodovém pojištění je podmíněna osobní péči o osobu závislou na péči jiné osoby. Tato podmínka je splněna i při výkonu zaměstnání, pokud je zaměstnání konáno se zkrácenou pracovní dobou nebo za jiných podmínek, které nebrání řádnému osobnímu výkonu péče.

Doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby se prokazuje dle § 85 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „ZOPSZ“), rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu této péče, přičemž návrh na zahájení řízení je nutné podat na předepsaném formuláři, a to nejdříve po skončení péče, resp. v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o důchod, nejpozději však do dvou let od skončení této péče.

6. požívání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z českého pojištění, a to do dosažení důchodového věku pojištěnce

Pro účast na důchodovém pojištění se vyžaduje pobírání, resp. přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) ZDP.  Z výše uvedeného vyplývá, že osoba, která nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu nesplnění podmínek pro přiznání (chybějící doba pojištění potřebná pro vznik nároku na invalidní důchod), není účastna pojištění, i když je invalidní ve třetím stupni. Výjimkou z tohoto pravidla je skutečnost, kdy není invalidní důchod vyplácen, neboť poživatel pobírá tzv. výsluhový příspěvek. Jako NDP se nehodnotí ani pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně.

Podstatnou náležitostí účasti na pojištění přitom není, zda se poživatel invalidního důchodu zdržuje na území ČR či zda pobývá v cizině. Účast je nicméně omezena dosažením důchodového věku.

Před 1. lednem 2010 byl účasten pojištění poživatel pouze plného invalidního důchodu.

7. doba trvání dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění podle zvláštních právních předpisů, pokud nebyla nepřivoděna úmyslně a vznikla-li v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu; doba karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu; doba trvání podpůrčí doby u ošetřovaného a doba trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem

Dobou účasti na důchodovém pojištění je (na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. prosince 20087) doba trvání stanovených skutečností, nikoliv doba pobírání dávek nemocenského pojištění, i když v případě ošetřovného a peněžité pomoci v mateřství se podpůrčí doba vztahuje k výplatě těchto dávek. Pro vznik účasti ve smyslu § 5 odst. 2 písm. g) ZDP přitom není zásadní doba vzniku nároku (v době výdělečné činnosti nebo až po skončení výdělečné činnosti v ochranné lhůtě), ani případný důvod skončení výdělečné činnosti.

Další podmínkou pro účast na důchodovém pojištění je skutečnost, že výdělečná činnost zakládala účast na nemocenském pojištění. Ochranná lhůta dle § 15 zákona č. 198/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“) činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění pro nárok na nemocenské a 180 dnů pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

8. poskytování zvláštní ochrany a pomoci na základě zvláštního právního předpisu, pokud osoby podle vyjádření orgánu příslušného k poskytování zvláštní ochrany a pomoci nemohou vykonávat výdělečnou činnost

Zákonem č. 348/2011 Sb. byl s účinností od 1. ledna 2012 rozšířen okruh osob účastných důchodového pojištění o osoby, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zákona č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením. Pokud je osobě poskytována ochrana a pomoc dle uvedeného zákona o zvláštní ochraně svědka, je k rozhodování o důchodech a jejich výplatě příslušné dle § 9 odst. 1 písm. b) ZOPSZ Ministerstvo vnitra, a to bez ohledu na to, kdy a po jakou dobu byla zvláštní ochrana a pomoc poskytována. Zároveň je rozhodující potvrzení Policie České republiky, resp. Vězeňské služby, tedy orgánu, který je příslušný k poskytování zvláštní ochrany a pomoci, že osoba nemůže vykonávat výdělečnou činnost. Doba účasti osoby, které je poskytována zvláštní ochrana a pomoc, na základě čehož nemůže vykonávat výdělečnou činnost, je považována za náhradní dobu pojištění a pro její hodnocení musí být dále splněny podmínky uvedené v § 12 odst. 1 větě první ZDP.

9. studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před rokem 2010

Na základě zákona č. 306/2008 Sb. došlo k velmi výrazné změně v hodnocení doby studia po roce 2009. Za dobu pojištění je doba studia považována pouze do konce roku 2009, studium konané po roce 2010 již účast na důchodovém pojištění nezakládá. Je tedy nutné v jeho hodnocení postupovat podle právních předpisů platných do konce roku 2009.

Důchodového pojištění se do konce roku 2009 účastnili studenti středních, vyšších odborných a vysokých škol pouze v rozsahu prvních šesti let tohoto studia8. Dolní hranicí pro hodnocení je dosažení věku 18 let, neboť do 18. roku věku účast na pojištění nezakládá, horní není stanovena. Pro studium a jeho hodnocení také není podstatné, zda je vykonáváno nepřetržitě či bylo úspěšně dokončeno.

Podstatným kritériem pro hodnocení studia je skutečnost, že soustavná příprava na budoucí povolání je vykonávána na střední či vysoké škole v České republice, pokud nejde o dálkové, distanční, večerní a kombinované studium se souběžným výkonem výdělečné činnosti, která zakládá účast na pojištění, se souběžným pobíráním podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, studium po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy však může na podnět pojištěnce vydat rozhodnutí, že studium na určitých školách v cizině je postaveno na roveň studiu v ČR a účast na důchodovém pojištění tedy zakládá. Za tuto přípravu je považováno studium na středních a vysokých školách v ČR, resp. i uznaných v cizině a ve smyslu § 21 odst. 1 písm. b) ZDP též teoretická a praktická příprava pro zaměstnání osob se zdravotním postižením.

S ohledem na současnou platnou právní úpravu je možné dobu studia po 1. lednu 2010 hodnotit jako dobu účasti na důchodovém pojištění pouze prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP. Pokud studenti žádají, aby se jim doba studia od 1. ledna 2010 započítávala do nároků na důchod, mají nadále možnost se přihlásit na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení k dobrovolnému důchodovému pojištění.

PROKAZOVÁNÍ NÁHRADNÍCH DOB POJIŠTĚNÍ

Náhradní doby důchodového pojištění se v souladu s ustanovením § 85 ZOPSZ prokazují v řízení o žádosti o důchod různými způsoby, a to na základě těchto podkladů:

- vojenská knížka či potvrzení vydané příslušným vojenským orgánem pro prokázání doby vojenské služby a doby odbojové činnosti a polní služby,

- rodný list a čestné prohlášení o době péče pro prokázání doby péče o dítě do 4 let věku,

- rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu péče muže o dítě v období po 31. prosinci 1995 do 30. června 2007,

- doklady o studiu (vysvědčení, diplom) pro prokázání doby studia a

- rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu péče.

Autoři článku pracují v odboru důchodového pojištění ČSSZ.


1 Na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, došlo ke změně terminologie, do 30. září 2004 se jednalo o hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti, rozsah zůstává stejný.

2 Toto rozdělení v hodnocení doby pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. n) ZDP je účinné od 1. ledna 2009 na základě zákona č. 382/2008 Sb. a vztahuje se na dobu vedení v evidenci úřadu práce po 31. prosinci 1995.

3 Rozhodnutí o uznání osoby zdravotně znevýhodněnou vydával před rokem 2012 Úřad práce České republiky podle § 67 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. prosince 2011. Nově bylo s účinností od 1. ledna 2015 novelou uvedeného zákona (zákonem č. 136/2014 Sb.) uznávání osob zdravotně znevýhodněných opět zavedeno. 

4 Jednotlivé stupně bezmocnosti byly definovány v ustanovení § 2 vyhlášky MPSV č. 284/1995 Sb. Částečně bezmocná osoba vyžaduje dlouhodobou pomoc při některých nezbytných životních úkonech (mytí, česání, oblékání), vždy je to osoba prakticky nevidomá. Převážně bezmocná osoba vyžaduje pravidelnou pomoc nebo i soustavný dohled při hlavních životních úkonech (chůze, fyziologické potřeby). Vždy je to osoba úplně nevidomá. Úplně bezmocná osoba zcela pozbyla schopnost sebeobsluhy a je trvale odkázána na pomoc jiné osoby.

5 Podle § 120 odst. 4 věty druhé zákona č. 108/2006 Sb. v případě, kdy je osoba částečně bezmocná starší 80 let a o kterou pečuje osoba, které z tohoto důvodu náležel příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu, bude této osobě náležet příspěvek ve výši podle stupně závislosti II.

6 HUTAŘ, J. Změny důchodového pojištění pečujících osob. Národní pojištění. 2008, č. 3, str. 18.

7 Od 1. ledna 2009 nabyl účinnosti zákon č. 305/2008 Sb., a to v návaznosti s nabytím účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

8 Omezení doby studia na prvních šest let po dosažení věku 18. roku věku bylo zavedeno od 1. ledna 1996, tedy od účinnosti ZDP.